weby pro nejsevernější čechy

Kostel svatého Mikuláše v Dobřanech

Článek je součástí seriálu Kostely, kaple, chrámy, hrobky, mauzolea

U náměstí T. G. M. v Dobřanech stojí kostel svatého Mikuláše.
Na wiki jen zmínka v popisu města:

Původně gotický kostel ze 14. století na místě staršího kostela, připomínaného roku 1259. Byl vážně poškozen na husitských válek a vyhořel i roku 1620. Pozdně barokní přestavba proběhla v letech 1757–1758. Hřbitov kolem kostela byl koncem 18. století zrušen. Kostelní věž stojí samostatně a byla postavena v letech 1694–1700 s výškou 22 metrů. V letech 1865–1866 byla zvýšena na 45 metrů. Za druhé světová války byla 17. dubna 1943 věž i s kostelem poškozena při náletu a zničeno bylo všech pět zvonů. O rok později byla provizorně zastřešena jehlanovou helmicí a v roce 2000 byla zhotovena pseudobarokní cibulová báň. Věžní hodiny pochází z roku 1870 a v současnosti jsou zde tři zvony.

Kostel je kulturní památkou:

Velký městský kostel stojí izolovaně v severní polovině plochy náměstí. Orientovaný presbytářem k východu a s volně stojící samostatnou zvonicí na JV straně. Hodnotná sakrální stavba, výmalby od F. J. Luxe, zvonice vystavěna L. Tronnerem. Dominanta náměstí.

Kostel původně gotický (připomínán k r. 1259), poničen r.1420, vyhořel r. 1620, barokní přestavba v l. 1756-58, v 19. a 20. stol. oprava krovů. Zvonice barokní z l. 1694-1700, horní patra nastavena v r. 1865.

Kostel připomínán roku 1259; ze 14. století dochováno obvodové zdivo lodi a presbytáře v celém dnešním rozsahu, jak naznačují opěráky; podle opěráků lze uvažovat, že loď kostela byla řešena jako trojlodí; ze středověkých otvorů patrný pouze západní portál lodi (později upravený); stopy oken nejsou vidět (zřejmě korespondovaly s dnešními; v roce 1420 kostel poničen; v roce 1620 vyhořel (tehdy asi nahrazeny klenby rovným stropem); v letech 1756 – 1758 proběhla rozsáhlá přestavba – v lodi a presbytáři provedeny nové klenby, vstupní a okenní otvory; nově přistavena sakristii, kaple,oratoře, západní předsíň a asi i drobné boční předsíňky; v lodi postavena kruchta; členění fasád, klenby a otvory těchto přístavků dochovány dodnes; z doby přestavby i všechny krovy včetně sanktusky; na klenbě presbytáře barokní fresky od F. J. Luxe; v 19. i 20. století byla vyztužována konstrukce sanktusníku a opravovány krovy. Zvonice byla postavena v letech 1694 až 1700 L. Tronnerem; zdivo této fáze asi končí ve 3. patře v rovině ústupku; členění fasád, klenba přízemí, vstup a okénka 1. a 2. patra zřejmě z této doby; horní část 3. patra, 4. a 5. patro nadstavěny v roce 1865 (dle údajů v literatuře); při těchto úpravách vznikla také okna 3. a 4. patra; za druhé světové války objekt poškozen; při následné opravě báň nahrazena stanovou střechou; nově provedeny dřevěné stropy, schodiště a zvonová stolice; v roce 2001 byla obnova cibulová báň.

Z dalších zdrojů:

Římskokatolický kostel sv. Mikulášestojí stranou od středu náměstí T. G. Masaryka v Dobřanech. Samostatně stojící věž byla postavena v letech 1694 – 1700 a měřila původně jen 22 metrů. Dnešní věž je vysoká 45 metrů, zvýšena byla v letech 1865-66 a opravena po náletu v roce 1945.

Původně gotický kostel sv. Mikuláše v Dobřanech nemá kromě Plzně v širším okolí srovnání a prošel v minulosti několika změnami. První zmínka je z roku 1259 a v tom případě byly ve druhé polovině 13. století v Dobřanech již dva kostely. Roku 1431 je poprvé zmiňován jako farní. V roce 1420 byl vypleněn a poničen husity a znovu vysvěcen byl až v roce 1498. V roce 1620 vyhořel a následně v roce 1651 a ještě v roce 1692 byl přestavěn, což z velké míry setřelo původní monumentální gotickou podobu. Svůj dnešní barokní vzhled získal v letech 1756 až 1758. Větší obnovou prošel i v roce 1907. Kolem kostela byl až do 18. století hřbitov.

Kostel má obdélníkovou loď, k níž přiléhá kněžiště a na bocích dva stejně vysoké barokní přístavky ve formě křížové lodi. Presbytář je sklenut tzv. plackovými klenbami, ozdobenými pozdně barokními freskami z 2. poloviny 18. století a obrazy od F. J. Luxe (freska Nejsvětější Trojice s anděly) a K. Legáta (olejomalba znázorňující sv. Vavřince na postranním oltáři).
 
Varhany v kostele na kúru jsou rokokové. Pozornost upoutá velká rokoková křtitelnice s víkem v zádveří vchodu do kostela vpravo. 
 
Také kopule byla zničena při náletu na Dobřany (17. 4. 1943), kdy shořelo všech pět zvonů ve zvonici. Následně v roce 1944 byla na místo cibulovité báně zhotovena jehlanová helmice, která byla v roce 2000 nahrazena replikou pseudobarokní cibulovité báně. V současné době jsou ve zvonici 3 zvony a věžní hodiny z roku 1870.

Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb od 9 hod.

Svatyně je jednolodní s bočními loděmi v křížení na obdélníkovém základě. Na loď navazuje trojboce ukončený presbytář se sakristií a kaplí po stranách. Při západní straně je větší barokní předsíň se třemi vstupy. Stavba je členěna pilastry a obdélníkovými okny s trojlistým záklenkem. Interiér kostela tvoří monumentální loď zastropená bedněnou omítnutou valenou klenbou, která je také nad sakristií i kaplí. Předsíň má strop plochý. Klenba presbytáře je zdobena freskami od F. J. Luxe z let 1756 – 58 s výjevy ze života sv. Mikuláše. Z presbytáře je přístupná klenutá kaple Srdce Páně a sakristie. Krov kostela je barokní, a to včetně sanktusové věžičky.

Zařízení kostela je ze druhé poloviny 18. století a je ve slohu rokoka. Na hlavním oltáři je obraz sv. Mikuláše a sochy sv. Václava a Floriána. Bohatě vyzdobené jsou varhany s trojicí hrajících andělů. Barokní je kříž v předsíni z 18. století.

Kostel nemá věž a zvonice stojí jižně od kostela při budově bývalé školy. Hranolová stavba je rozčleněna lizénami a poli. Byla postavena mezi roky 1694 až 1700 stavitelem L. Tronnerem. V roce 1865 byla zvýšena o 11 metrů a osazena 17 metrovou bání. Je vysoká 45 metrů a schodiště má 130 schodů. Při náletu na město 17. 4. 1943 byla zasažena kopule a došlo ke zničení všech pěti zvonů. V roce 1944 dostala jehlancovité zastřešení. K výměně za novobarokní kopuli došlo v roce 2000. Ve zvonice jsou tři zvony a věžní hodiny z roku 1870.

Tagy