- Památník bývalého nádraží Strupčice zaniklé místní železniční dráhy Počerady – Vrskmaň
- Fara u kostela svaté Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách
- Dům č.ev. 124 v Janově-Novém Boru
- Viniční dům Kartuziánský lis v Mělníku
- Barokní sýpka v Brníkově
- Budova kampeličky v Podbradci
- Bývalá železniční stanice Horní Jiřetín
- Bývalý pivovar Postoloprty
- Dům čp. 3 na Mírovém náměstí v Postoloprtech
- Budova nové radnice v Postoloprtech
- Budova bývalé restaurace Pod lesem čp. 2119 v Tylově ulici v Litvínově
- Rieckenova vila u textilní továrny v Šumné-Litvínově
- Textilní továrna v Šumné-Litvínově
- Úpravna vody Bílý potok – Meziboří
- Pivovar v Lišnici
- Barokní sýpka (bývalá tvrz) v Lišnici
- Bývalý statek čp. 14 v centru Polerad
- Nádražní budova v Chotyni
- Bývalá venkovská usedlost (hotel RON) u kostela svatého Mikuláše v Mikulášovicích
- Fara u kostela Navštívení Panny Marie v Lobendavě
- Ambity křížové cesty u kostela svatého Jiří ve Chřibské
- Bývalé děkanství u kostela svatého Jiří v Horním Slavkově
- Skalní most Bastei
- Lesní divadlo u Sloupu v Čechách
- Mayerův gloriet v Karlových Varech
- Egermannův dům čp. 100 v Novém Boru (Pivovar Born)
- Bývalá plynárna ve Hřensku
- Budova pošty čp. 55 v Novém Boru
- Gloriet nad bývalou Střelnicí u České Kamenice
- Altán na Jehle u České Kamenice
- Torzo střeleckého sloupu pod Jehlou v České Kamenici
- Bývalá Střelnice ve Sládkově ulici v České Kamenici
- Altán na pěšině nad Máchovou ulicí v České Kamenici
- Vila Franze Matzkeho v Máchově ulici v České Kamenici
- Bývalý vrchnostenský špitál v České Kamenici
- Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem
- Vinice v Brné
- Café Henke v Rumburku
- Obřadní síň hřbitova v Kralupech nad Vltavou
- Automatické mlýny
- Sluneční hodiny ve Vehlovicích
- Hospodářský dvůr – Palmův statek v Jablonném v Podještědí-Markvarticích
- Dům U Zlaté hvězdy čp. 11 v ulici 5. května v Mělníku
- Dvůr Hořín
- Budova vlakového nádraží Duchcov
- Budova bývalého německého gymnázia v Duchcově
- Budova gymnázia v Masarykově ulici v Duchcově
- Bývalá Odborná horní škola pro severozápadní Čechy v Bezručově ulici v Duchcově
- Hospodářský dvůr v Želénkách
- Meteorologický sloup v Městském parku v Hrádku nad Nisou
- Budova bývalé manufaktury v ulici Gen. Svobody v Hrádku nad Nisou
- Budova banky na náměstí Osvoboditelů v Hradci Králové
- Bývalý palác Občanské záložny v ulici V Kopečku v Hradci Králové
- Bývalý palác Záložního úvěrního ústavu na Velkém náměstí v Hradci Králové
- Bývalá Státní odborná škola koželužská v Hradci Králové
- Budova muzea v Hradci Králové
- Tyršův dům v Tyršově ulici v Mělníku
- Budova bývalého gymnázia v Tyršově ulici v Mělníku
- Knihtiskárna Jiřího Jelena v ulici U Tanku v Mělníku
- Radnice na náměstí Míru v Mělníku
- Dům čp. 27 na náměstí Míru v Mělníku
- Dům U Zlatého hroznu na náměstí Míru v Mělníku
- Bývalá Okresní hospodářská záložna v ulici Fibichova v Mělníku
- Husův dům u evangelického kostela v Mělníku
- Hradiště – archeopark svatý Jan v Netolicích
- Kamenný stůl v Běhánkách
- Sluneční hodiny u rozhledny Stradonka
- Mlýn u Karkulky na potoce Žejdlík v Košticích
- Hüttichův statek ve Třtěně
- Budova bývalé měšťanské školy v Jirkově
- Dřevěné úly u jižní terasní zdí v zámeckém parku v Libochovicích
- Altán v lázeňském parku ve Mšeném-lázně
- Lázeňský Pavillon Dvorana ve Mšeném-lázně
- Sýpka v Lenešicích
- Sýpka (špýchar) zvaná Čertův mlýn u zámku Budenice
- Barokní kaštanová alej Zlonice – zámek Budenice
- Altán v parku v Zákolanech
- Sluneční hodiny na Komenského náměstí v Kralupech nad Vltavou
- Kapucínský klášter u zámku Mnichovo Hradiště
- Sala terrena u zámku Mnichovo Hradiště
- Lanová dráha v Mariánských Lázních
- Památník Antonína Dvořáka (původně barokní špitál) ve Zlonicích
- Původní převodové kolo z miřejovické elektrárny na břehu Vltavy v Kralupech nad Vltavou
- Původní regulátor otáček z miřejovické elektrárny na břehu Vltavy v Kralupech nad Vltavou
- Květinové hodiny v ulici Boženy Němcové v Chomutově
- Obří sedačky v Čermákových sadech v Rakovníku
- Bývalé popraviště na Šibeničním vrchu u Bečova nad Teplou
- Bývalá pozorovatelna civilní obrany na Hostibejku v Kralupech nad Vltavou
- Altán v areálu Zahnovy vily v Kamenickém Šenově
- Zděný Holubí dům u čp. 297 v Luhu v Raspenavě
- Meteorologický sloup u kolonády v Lázních Libverda
- Gloriet na kolonádě v Lázních Libverda
- Altán Mariánského pramene na kolonádě v Lázních Libverda
- Altán Eduardova pramene na kolonádě v Lázních Libverda
- Fara ve Valči
- Pozůstatky vodní kaskády v zámeckém parku ve Valči
- Teatron v zámeckém parku ve Valči
- Pivovarské sklepy v zámeckém parku ve Valči
- Letohrádek v zámeckém parku ve Valči
- Zámecký skleník ve Valči
- Gloriet (vyhlídkový altán) v zámecké zahradě v Ploskovicích
- Torzo oranžérie v zámeckém parku v Ploskovicích
- Štola Schachtenstein
- Lesní kavárna v Bílině-Kyselce
- Altán původního pramene Bílinské kyselky v Bílině-Kyselce
- Hudební altán u lázeňského domu Bílina v Bílině-Kyselce
- Letohrádek Milešov
- Vila Pfaffenhof (zámeček Fafák – Veveří) u továrny Richard v Litoměřicích
- Malé Litoměřice
- Radovesická výsypka
- Hospodářská usedlost u čp. 5 v Brňanech
- Altán bývalého akvária v sadech Československé armády v Chomutově
- Dřevěná stáj na rozcestí ve Dřevcích
- Hvězdárna Staré (Třebívlice)
- Cihlářská pec u Hnojnice
- Údajná kaple u silnice v České Vsi (Jablonné v Podještědí) – ve skutečnosti hasičská zbrojnice
- Sruby Na Tokáni
- Park Boheminium (Mariánské Lázně)
- Vysoká pec v Šindelové
- Důlní díla Přebuz
- Bytex, pondělí 26/3/2012
- Bytex, neděle 25/3/2012
- Bytex, sobota 24/3/2012 (doplněno)
- Bytex do půl roku zmizí z mapy Rumburku
Východně od Netolic v lokalitě Na Jánu se nachází volně přístupný areál bývalého přemyslovského hradiště.
Jedná se o kulturní památku:
Přemyslovský správní hrad z 10. století. Na akropoli oválného tvaru stál kostel sv. Jana Křtitele. Z východní strany obklopuje hradiště mohutný val šířky 15 – 20 m, v novověku snížený na ca 2 m.
Netolické hradiště zmiňuje již kronikář Kosmas, který při popisu Slavníkova panství k roku 981 uvádí pohraniční hrady Doudleby, Chýnov a Netolice. Podle současného stavu znalostí však Netolice plnily funkci přemyslovského centra a sídla hradské správy, první kastelán Nemoj se v písemných pramenech objevuje k roku 1167. Na počátku 13. století je v podhradí doložena existence tržní osady se clem. Patrně již v raném středověku stál na akropoli hradiště kostel sv. Jana, jehož gotický nástupce byl zrušen za josefínských reforem na konci 18. století. S pokračujícím rozpadem hradské organizace ztrácí Netolice postupně význam a po založení královského města Českých Budějovice se dostávají do držení cisterciáckého kláštera Zlatá Koruna. Vlastní hradiště leží v nadmořské výšce 450 m na návrší nad pravým břehem Bezdrevského potoka, který lokalitu obtéká ze S, Z a J strany. Na přístupové V straně terén zvolna stoupá k návrší Hejčany. Hradiště je tvořeno akropolí vydělenou mohutným obloukovitým valem, jehož konce se přimykají ke hraně údolí. Val, který byl výrazně snížen novověkými úpravami, je široký 15 – 20 m a vysoký až 2 m. Otázka předhradí není dosud uspokojivě vyřešena, pozůstatkem jejího opevnění může být patrně terénní hrana před hlavním valem. V případě, že se skutečně jedná o relikt opevnění, pak rozsah celého areálu dosáhne asi 3 ha. Vlastní akropole má nepravidelně oválný tvar a rozkládá se na ploše cca 0,5 ha. V její centrální části se nachází plošina zajištěná terasní zídkou, na níž zřejmě stál zaniklý kostel sv. Jana Křtitele. V jeho blízkosti se rozkládalo raně a vrcholně středověké pohřebiště, jehož část zachytil archeologický výzkum v roce 2000. Kromě hlavního opevnění na V straně byla akropole chráněna další fortifikací sledující hranu údolí Bezdrevského potoka, tato hradba z nasucho kladených kamenů byla široká 160 cm.
Netolické hradiště bylo založeno v 10. století jako přemyslovský správní hrad a až do poloviny 13. stoletím patřilo k nejvýznamnějším centrům hradské správy v jižních Čechách. Bylo vybudováno ve strategické poloze na návrší nad potokem Rapačov a v jeho podhradí existovala tržní osada, která byla předchůdcem vrcholně středověkého města Netolice. Centrem patrně dvoudílného hradiště byla malá akropole, na níž zřejmě již v raném středověku stál kostel sv. Jana Křtitele s řadovým pohřebištěm. Na hradišti proběhlo několik archeologických výzkumů, při nichž bylo prozkoumáno opevnění akropole a několik kostrových hrobů.
Původní evidenční list památky:
Slovanské hradiště je typu ostrožného. Návrší, na němž je vybudováno, obtéká v oblouku od J k SZ a pak k SV Netolický potok (Rapačov), do jehož údolí spadají vysoké svahy na S, SZ a Z straně. Masiv návrší podoby půlkruhu vystupuje směrem V k přír. zvýšenině, která jako široký hřeben přetíná směrem téměř SJ tětivovitě oblouk ostrožny a odděluje prostor vnit. hradiště. Za zvýšeninou spadá hřeben do souběžného sedla, za nímž následuje druhý paralelní hřeben. Prostor mezi oběma hřebeny mohl být použit jako předhradí, 2. předhradí se předpokládá na V straně. Opevnění je sotva patrné vlivem recentních sadových úprav. Roku 981 připomínáno kronikářem Kosmou jako pomezní hrad Slavníkovců.
Místo bylo silně poškozeno sadovou úpravou a zaniklou stavbou restaurace z poč. 20. stol., při těchto pracích však patrně nebylo zničeno jádro původní situace a zejména nikoli zahloubené objekty. Při terasovité úpravě městského parku vyneseno na povrch množství keramiky 10. – 12. stol.
Dnes je tu krom historických pozůstatků k vidění poněkud víc – vznikl tu archeopark:
Na hradišti byl na počátku 21. století otevřen archeologický park. Původní záměr vybudovat na Svatém Jánu archeopark vznikl v roce 1996, ovšem s realizací se začalo až v roce 2004. Jde o první jihočeskou archeologickou památku prezentovanou metodou přímé rekonstrukce, doplněnou o prvky skanzenu na způsob open-air muzea. Všechny práce jsou prováděné dobovými technikami, tj. s ověřováním původních technologií, materiálů a nástrojů.
Jako první byla vybudována replika kamenných základů části středověkého hradebního tělesa, která byla o rok později doplněna 25 metrů dlouhou dubovou palisádou. Na konci roku 2007 byla zbudována osm metrů vysoká dřevěná vyhlídková věž s navazujícími ochozy. Plánuje se, že dále bude areál doplněn návštěvnickým centrem, několika sruby, kostelem a dřevěným palácem.
Budování archeoparku je financováno z rozpočtu města Netolice, dotací Jihočeského kraje, programu Ministerstva zemědělství ČR – Leader a evropského programu Interreg IIIA.