Socha svatého Aloise Gonzagy u kostela svatého Jakuba v Týně nad Vltavou

U kostela svatého Jakuba v Týně nad Vltavou v místě, kde se stýkají ulice Děkanská a Pod Kostelem, vede na kostelní terasu schodiště, na jehož vrcholu stojí dvě sochy – vlevo je socha svatého Aloise Gonzagy.

V Památkovém katalogu u popisu památkově chráněného kostela svatého Jakuba stručná zmínka:

Kolem kostela se původně nacházel hřbitov, jenž byl využíván do roku 1771, do první poloviny 19. století pak byly staré hroby i hřbitovní zeď zrušeny. Do zachované jižní části hřbitovní zdi bylo vestavěno schodiště s kamennými vázami, na jehož vrcholu jsou po stranách umístěny sochy svatých Aloise a Františka Xaverského s klečícím černochem.

Původní evidenční list památky sochu popisuje podrobněji:

Na jižním schodišti u kostela sv. Jakuba, na hranolovém pilíři, je umístěna pískovcová socha sv. Aloise. Postava světce, stojícícho ve výrazném kontrapostu, s levicí v lokti ohnutou a pozdviženou, pravicí ukazuje dolů. Prostovlasá hlava pozdvižena, zrak upřen vzhůru. Váha těla spočívá na pravé noze, levá nakročena, takže záhyby roucha tvoří od boků dolů ostré diagonály. Světec je oděn v komži a kasuli se štolou. Po jeho levé straně andílek, držící zavřenou knihu, na níž je položen biret. Andílek, stojící s pravou nohou výrazně nakročenou, má hlavu obrácenou vzhůru. Cca polovina 18. století. Kámen potřebuje ošetření, drolí se.

Evidenčák nezmiňuje poškození sochy a z malé fotografie na něm není patrné, zda světci už tehdy chyběly ruce, nebo jde o novodobé poškození.

Web popisující památky města uvádí:

Sochy patřily s největší pravděpodobností původně ke chrámovému mobiliáři a můžeme je připsat řádovému bratru Süsmayerovi, který v rámci barokních úprav kostela vytvořil křtitelnice a kazatelnu a doplnil interiér i oltáře svými sochami.

Na rozdíl od všech ostatních zdrojů web ovšem tvrdí, že jde o sochu svatého Norberta. Původní evidenční list pro změnu v popisu kostela uvádí na jednom místě svatého Ignáce.