Kašna na Masarykově náměstí ve Vyškově

Uprostřed Masarykova náměstí ve Vyškově stojí kašna.

Jedná se o kulturní památku:

Kašna se sousoším únosu Ganymeda je jednou z významných uměleckohistorických dominant Vyškovského náměstí.

Nízký podstavec nese čtyřlistou vanu kašny s měkce zvlněnými stěnami, obklopující centrální sochařský výjev, příběh z Ovidiových Metamorfóz o princi Ganymedovi, kterého unesl bůh Zeus v podobě orla, když se koupal v potoce. Na vzestupně se zužujícím skalisku ztvárnil sochař orla chystajícího se k odletu s malým princem na zádech. Nahý chlapec má rozhozené paže ve snaze udržet rovnováhu, orel už roztahuje svá mohutná křídla. Dole v rákosí pod skálou jsou zobrazeni delfín (vlevo) a lev (vpravo), jejichž otevřené tlamy chrlí vodu do kašny.

Vrcholně barokní architektura kašny se sousoším Ganymeda na orlu z roku 1730 je hodnotným intaktně dochovaným uměleckohistorickým dílem a významnou dominantou historického mobiláře náměstí.

Původní evidenční list památky:

Uprostřed Stalingradského náměstí kašna čtvercového půdorysu s konvexně vydutými stranami, přístupná jedním stupněm schodiště. Stěny kašny v dolní části a ve druhé třetině vázovitě tvarovány. Obruba zaoblena. Uprostřed kašny umělá skála z kamenných kvádrů nepravidelného půdorysu. Ve střední části kamenný sokl opět ve tvaru skaliska, na jeho vrcholu orel s rozpjatými křídly nese na hřbetě rozkročmo sedící postavu Ganymeda. Chlapec má rozpřáhnuté obě ruce, hlava mírně předkloněna. Je podán v aktu, pravice ukazuje vzhůru. Hlava ptáka otočena k levé straně s pohledem vzhůru, zobák otevřen. Tělem chlapce probíhá esovitý pohyb. Ve spodní části soklu na pravé straně leží velká ryba s otevřenou tlamou, ze které vyúsťuje chrlič vody. Po levé straně protahující se postava lva, rovněž s otevřenou tlamou. Materiál: kámen.

Na wiki:

Kašna pochází z doby kolem roku 1730. Společně s Mariánským sloupem, který vznikl o dvanáct let dříve, se jedná o dílo vytvořené po morové nákaze, která se ve Vyškově a okolí nejsilněji držela čtyři měsíce (od srpna do prosince, kdy během ní byly brány města zavřeny) v roce 1715. Dohromady se studnou vyhloubenou v roce 1839 nacházející se poblíž, byla kašna jediným zdrojem pitné vody v centru Vyškova. Do zavedení veřejné vodovodní sítě se voda průběžně čistila, ale od té doby není voda pitná ze studny ani z kašny. V zimních měsících je voda z kašny vypouštěna, aby mráz nepoškodil trubice chrlící vodu.

Kašna zobrazuje příběh z Ovidiovy knihy Proměn o princi Ganymedovi, který byl unesen nejvyšším z bohů Diem, přeměněným v orla. Kašnu zdobí ve středu sloupové pyramidální skalisko, na němž sedí orel – Zeus – připravující se vzlétnout a na jeho zádech balancuje nahé dítě – princ Ganymédés – s korunou. Podle příběhu byl trojský princ unesen, když se zrovna koupal v potoce, z toho důvodu je nejspíš právě zobrazen na kašně. Pod tímto hlavním výjevem leží napravo řvoucí lev a nalevo delfín, kteří, společně se sochařsky pojatým rákosí v zadní části, tvoří chrliče tryskající vodu do kašny. Přední část výjevu je natočena na severovýchod, směrem k širší části trojúhelníkového náměstí. Celá vana kašny má tvar kvadrilobu (čtyřlistu) a stojí na jednostupňovém podstavci.

Delfín, jakožto symbol vodního živlu bývá na kašně tradičně zobrazován, otázkou ale je, proč je na kašně zobrazen lev, jelikož nefiguruje v Ovidiově příběhu a ani se neobjevuje na znaku města Vyškova. Je možné, že lev byl na erbu neznámého objednavatele tohoto díla. Na nejstarších vyobrazeních Ganyméda se často objevuje pes. Lev je ale symbolem síly a někdy se vyskytuje na zobrazeních lásky – viz Omnia vincit Amor apod. Může tedy odkazovat např. k Jupiterově síle či milostnému svazku s Ganymedem.