Pomník Tomáše Garrigue Masaryka na náměstí Svobody ve Strážnici

Na náměstí Svobody ve Strážnici stojí v travnaté ploše v jeho jihozápadní části pomník Tomáše Garrigue Masaryka.

Podrobně o pomníku na webu Městského muzea:

Ihned po ukončení 1. světové války a vzniku Československé republiky se ve Strážnici začala zvažovat myšlenka postavit pomník prezidentu T. G Masarykovi a obětem světového válečného konfliktu. Z důvodu nedostatku finančních prostředků se ale realizace tohoto úmyslu neustále oddalovala a teprve o celých 20 let později, v roce 1938, se strážnické městské zastupitelstvo konečně usneslo na postavení pomníku, jenž měl být odhalen v rámci oslav 20. výročí vzniku Československé republiky.

Pro umístění pomníku bylo vybráno prostranství na náměstí Svobody před budovou státních úřadů / dnešní pošta /. Protože o zakázku na vytvoření pomníku projevili zájem dva místní sochaři a kameníci -Antonín Soják a Karel Anděl, musela jejich vypracované návrhy posuzovala sestavená komise, ve které byl mimo jiné i akademický malíř C. Daněk, fotograf J. Chlud a akademický malíř M. Sylla.. Po zvážení nabídek byl pro tuto práci vybrán sochař Antonín Soják. Náklady na vyhotovení pomníku se pohybovaly okolo částky 60 000 Kč, na zajištění této sumy se ve Strážnici konaly sbírky, část financí byla uhrazena rovněž krajany z Ameriky.

Bronzový odlitek sochy zhotovila pražská firma K. Bartáka, podstavec a žulové desky pocházel z lomu v Nové Bystřici u Jindřichova Hradce – k jejich převezení však došlo až po delším jednání, kdy už tamní území bylo odstoupeno Německu. Do základů pomníku byla vložena schránka s prstí z bojišť čs. legií, pamětní listina sestavená místním kronikářem Janem Skácelem a tehdejší mince spolu s Masarykovými pamětními medailemi.

Slavnost odhalení pomníku měla proběhnout 28. října 1938, z důvodu mobilizace se ale konat nemohla a následující události spojené se zabíráním čs. území přesunuly akci až na 7. 3. 1939 – den 89. výročí Masarykových narozenin. Ani v tento den ale nebyla slavnost povolena, stejně jako průvody a slavností proslovy. Z městské kroniky vyplývá, že pomník byl tedy dopraven na náměstí ve vší tichosti již v sobotu 4.3. 1939 ráno a do večera  stál, současně došlo také k úpravě okolí. Ihned po instalaci pomníku k němu dávali lidé květiny a s věncem přišla i deputace legionářů, ovšem v civilních oděvech.    V následujících dnech byl pomník zaplaven množstvím květin a věnců, na deskách se jmény padlých hořelo v mísách věčné světlo. Ze škol sem přicházely skupinky žáků se svými učiteli. Stejná situace se opakovala též při druhém výročí Masarykovy smrti v září 1939. To už ovšem byla Strážnice obsazena německou armádou.

Říšský protektor Konstantin von Neurath vydal dne 15.6.1940 nařízení protektorátní vládě, aby dohlédla na odstraňování všeho, co připomínalo dřívější státoprávní poměry. Z tohoto důvodu se začaly z ulic a náměstí odstraňovat pomníky, sochy a pamětní desky, byly rušeny expozice v muzeích, nařízení se týkalo rovněž různých vývěsních skříní, plakátů, pečetí, či razítek, zkrátka vše   co mělo nějaký vztah k bývalé samostatnosti mělo být zničeno. Tato situace se samozřejmě nevyhnula ani Strážnici, dne 8.7. 1940 musely být na podstavec Masarykova pomníku připevněny kamenné desky, zakrývající nápisy a o několik dní později byl Masarykův pomník z náměstí odstraněn úplně. Socha byla dočasně umístěna v depozitáři tehdejšího městského muzea, společně s pamětní deskou sundanou z budovy bývalého piaristického gymnázia.

Po skončení války se při příležitosti 8. výročí smrti Masaryka – 14.9.1945 konala vzpomínková přednáška před pomníkem, na kterém byla prozatimně umístěna vypůjčená Masarykova bysta.

V roce 1946 objednala obec nový odlitek za 140 000 Kčs, protože původní pomník, odvezený z muzea na rozkaz Němců, nebyl nalezen. Nový pomník byl zhotoven během několika měsíců a 14.10.1946 byl umístěn na původní podstavec na náměstí. Odhalení pomníku se uskutečnilo dne 28.10.1946 za účasti vojáků ze Bzence a všech místních spolků. Před pomníkem se odehrávaly i další oslavy – např. 9.5. 1947. Po nástupu komunismu v roce 1948 byl pomník z náměstí opět odstraněn a socha uschována na zámku.

O obnovení pomníku Masaryka se začalo uvažovat od dubna 1968. Dne 27.9.1968 byla již ukončena úprava podstavce a socha opět převezena ze zámku na náměstí a postavena před domem vdovy Fialové. / dnešní budova Fotografie na náměstí /. Ještě téhož dne večer ale přijeli z Hodonína sovětští důstojníci, kteří viděli ve vztyčení sochy v této době projev kontrarevoluce. Dne 4.10. dorazily na náměstí dva sovětské transportéry a začaly zde hlídkovat, Brzy se okolo nich vytvořili hloučky diskutujících Strážničanů, přesvědčujících sovětského důstojníka, že kontrarevolucionáři nejsou. I v dalších dnech projížděli městem sovětské hlídky.

Rovněž v následujícím roce si část obyvatel připomenula výročí narození T. G . Masaryka u jeho pomníku. Pomník vydržel na náměstí poměrně dlouho, dle informace z kroniky  Jana Skácela / V. díl /   byl pomník odstraněn 6.4 1978.

O obnovení pomníku se začalo opět uvažovat až v listopadových dnech 1989. Ke slavnostnímu odhalení pomníku došlo za velké účasti strážnických obyvatel dne 7.3.1990 u příležitosti 140. výročí narození T. G. M. Slavnosti byla přítomna celá řada předních hostů, mezi nimiž byl národní umělec, herec Ladislav Chudík a za OF Václav Benda.

Historie pomníku má ale ještě jedno dokončení – v roce 2002 došlo při vyklízení půdních prostor Městského úřadu k překvapivému nálezu – byla zde totiž objevena zakládající listina pomníku a několik zapečetěných krabiček z hlínou z bojišť z 1 světové války, kde bojovali naši legionáři. Listina byla na půdu uložena a tím vlastně i zachráněna zřejmě při jednom z přemisťování pomníku. Nález je nyní uložen v depozitáři Městského muzea.