Černá věž v Lokti

V Lokti v ulici T. G. Masaryka stojí sevřena okolními domky Černá věž.

Městský web uvádí:

Původně obranná hranolová věž hradebního systému města. Nachází se v blízkosti někdejší hlavní městské brány, jež byla součástí pevnosti, tzv. Dolního hradu. Dokladem její obranné funkce jsou úzká okna (střílny). V nejvyšším patře byl později zřízen byt věžníka, jehož úkolem bylo ohlídat město před častými požáry, případně dalším nebezpečím.

Dnes nabízí návštěvníkům pěkný výhled na město a hrad. Je zde umístěna expozice historických řemesel, pečetidla loketských cechů, výuční listy, cechovní knihy a řády.

zajímavosti:

• Vstup do věže se nachází až v polovině její výšky (doklad obranné funkce věže).

• Celkový výška věže je 32 m, z ulice do vrchního patra vystoupáte po 25 kamenných a 78 dřevěných schodech.

Nejde o kulturní památku, památkově chráněn je pouze přilehlý dům.

Věž je dnes součástí prohlídkového areálu loketského hradu, hradní web uvádí:

Z Černé věže je pěkný výhled na město a hrad, zhlédnout tu můžete i expozici historických řemesel. Prezentuje se zde řemeslo hrnčířské, truhlářské, potravinářské (například práce řezníků nebo výroba loketského perníku). Ve vitrínách tak uvidíte sbírku pečetidel loketských cechů, řadu dokumentů počínaje 16. stoletím – výuční listy, cechovní knihy a řády – keramiku, železné a dřevěné předměty. Zajímavostí je třeba měřítko z roku 1751, s řezbou motivů ze života řemeslníků a církevní tématikou.

Věž patřila do areálu tzv. dolního hradu, který střežil přístup do hradu. Zajímavý je vstup do věže, který potvrzuje její obranný charakter – nachází se totiž až v polovině její výšky. Kromě pěkného výhledu je na věži umístěna expozice historických řemesel.

Černá věž je jako i hradní věž vyhlídkovou stavbou v Lokti. Byla postavena v areálu dolního hradu jako věž strážní. Vedle ní se nacházela severní brána, sloužící ke vstupu do města.

Až do roku 1562, kdy byla tato hranolová věž předána městu Loket, zde konali službu královští manové. Ti byli vystřídáni městským věžným. Současná podoba střechy pochází z období baroka.

Wiki se věnuje opevnění města, je tu samozřejmě i zmínka o této věži:

Nejvyššími prvky středověkého fortifikačního systému byly věže, z nichž se dochovaly jen dvě. Vyšší a mohutnější hranolová věž se nazývá Černá věž. Kdysi byla součástí někdejší Dolní brány ve východní části historické městské zástavby, dříve nazývané Dolní hrad, jehož podoba se dochovala na několika vyobrazeních. Spolu s pevnosti, střežila hlavní přístup do města. Pojmenování Černá věž je však novodobé, odvozené od vzhledu, který získala po opravě v první polovině 20. století. Věž je zděná z lomového kamene, nároží je zpevněné pravidelnými kvádry. K západní straně je připojen schodištní přístavek. Okna věže jsou obdélná, některá z nich jsou střílnová, střecha je přilbová s nástavcem ukončeným lucernou. V období baroka byl postaven schodišťový přístavek, kterým se vstupuje do věže. Do té doby se zřejmě do věže vstupovalo z ochozu přilehlé hradby. Věž je v letním období přístupná a jejím vnitřkem prochází točité schodiště do druhého patra.

Ač věž samotná nebyla přímo branou, ale jen součástí stavby, věnuje se jí Tomáš Koutek ve své knize Městské brány v Čechách – Historická zastavení, Nakladatelství Brána 2003:

Dominantu východní strany loketského městského jádra je mohutná hranolová Černá věž – poslední památka na Prašnou bránu, kdysi jediný vstup do města.

Vysoká pětipatrová věž čtvercového půdorysu ční výrazně nad okolní zástavbu. Bývala součástí tzv. Dolního hradu – dělostřelecké pevnůstky, chráněné příkopem, vystavěné za panování Šliků na přelomu 15. a 16. století. Věž sama je ovšem založení staršího.

Přízemí a první čtyři patra Černé věže jsou vystavěny z černého lomového kamene. Poslední patro je bíle omítnuto a v každém z jeho boků je dvojice obdélných oken s kvádrovaným ostěním.

Každé z průčelí této věže má jinou podobu i návaznost na okolní domovní zástavbu. Jižní průčelí je jediné otevřené do ulice a z jeho přízemí vede vstup do objektu. Větší okna jsou proražena po jednom ve druhém a čtvrtém patře, ve třetím patře je potom okénko o poznání menší. Bok, který je obrácen směrem k náměstí, obchází uzoučká ulička se schůdky, sevřená mezi hmotou věže a přilehlým domem. Ulička obtáčí věž a vede na hradební okruh. Zadní průčelí, směřující na hradební chodník, je téměř až k poslednímu patru zakryto barokně vyhlížejícím schodišťovým přístavkem pětibokého půdorysu, připomínajícím kostelní presbyterium. Obsahuje zadní schodiště, vedoucí do věže z hradebního ochozu. Poslední průčelí, směřující z msta ven, má do poloviny své výšky napojenou budovu, kolmou na vstupní komunikaci. Ze čtvrtého patra ústí dvojice štěrbinových střílen.

Věž je kryta barokní zvonovou střechou, z níž ještě vyrůstá čtvercová nástavba se zkosenými rohy a čtyřmi obdélnými okny. Nad touto nástavbou je lucerna nesoucí ještě makovici a korouhvičku.

Interiéry Černé věže jsou přizpůsobeny pro výstavní účely.