Kostel svatého Vavřince v Hradišti

U křižovatky v obci Hradiště stojí na vyvýšené terase kostel svatého Vavřince.
Wiki uvádí:

Kostel svatého Vavřince je římskokatolický filiální kostel v Hradišti u Bžan v okrese Teplice. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Stojí na mírném návrší uprostřed vesnice.

Postaven byl v barokním slohu v roce 1691 s finančním přispěním majitele teplického panství hraběte Jana Marka Clary-Aldringena a roku 1769 prošel přestavbou. Další úpravy proběhly v letech 1936–1937.

Jednolodní obdélný kostel má odsazený pravoúhlý presbytář a fasády členěné lizénovými rámci a polokruhově ukončenými okny. Vstup se nachází v západní štítové zdi s výklenky nad a po stranách portálu. Průčelí je zdůrazněno štítovým nástavcem, který má v bocích proláklá křídla s vázami a jehlanci. Za nástavcem se zdvihá nízká dřevěná věž. V lodi sklenuté neckovou klenbou stojí dřevěná kruchta. V presbytáři byla použita placková klenba zdobená freskou nejspíše z roku 1769 s motivem Poslední večeře.

Cennými prvky zařízení jsou nápisový náhrobní kámen Kateřiny Kostomlatské z Vřesovic (z roku 1557) a náhrobní kámen bořislavského faráře Aumeyera z roku 1680. První zmíněný náhrobní kámen má rozměry 98×169 cm, uprostřed nese erb Kostomlatských z Vřesovic a po obvodu je opatřen nápisem „LETA PANIE PO NARODENI SINA BOŽIHO 1552 W SOBOTU PO SWATYCH SSYMONU A JUDIE UMRZELA GEST UROZENA PANI KATERZINA KOSTOMLATSKA ZVANA Z WRZESOWICZ ….. PROSTE PANA BUOHA ZA SPASENI DUŠE GEGI.“ Druhý zmíněný náhrobník – patřící bořislavskému faráři Andreasu Aumeyerovi, který zemřel 13. září 1860 na mor – vyobrazuje zhasnutou svíci a nápis. Třetí cenný epitaf patří Kateřině Kolovratské z Dubé, je však silně poškozen.

Při rekonstrukci kostela v roce 1929 byly tyto tři náhrobníky postaveny ke stěně pod kůrem.

Kostel je kulturní památkou:

Areál, tvořený sakrální architekturou, obehnanou ohradní zdí, byl prvně připomínán k roku 1352, dnešní barokní stavba však pochází z roku 1691 a v roce 1769 byla přestavována. K dalším novým úpravám potom došlo v letech 1936 až 1937.

Na stavbě kostela, postaveného v roce 1691, se finančně podílel hrabě Jan Marek Clary-Aldringen, majitel teplického panství – což dokládá jeho erb na průčelí. K přestavbě kostela došlo v roce 1769, na což upomíná letopočet na vstupním portálu. V letech 1936-1937 byly provedené další úpravy.

Zděný omítnutý kostel má obdélný půdorys s užším a stejně vysokým obdélným presbytářem a obdélnou sakristií u severovýchodní strany presbytáře. Severozápadní průčelí člení lizénový rám. V ose stěny se nachází vstupní dveře, lemované kamenným portálem s ušima. Ve středu horní části portálu je umístěn letopočet 1769. Nad vstupem je plasticky provedený erb rodu Clary-Aldringenů s erbovním pláštěm s korunou ve vrcholu. Hořejšek erbu zasahuje do dolní části okna, nacházejícího se nad ním. Celkem jsou v průčelí tři okenní otvory, dnes zazděné. Střední otvor – nad vstupem – je širší a vyšší, než níže umístěné otvory po jeho stranách. Střední otvor zakončuje stlačený oblouk, boční oblouk půlkruhový. Všechny tři otvory mají po stranách a nahoře profilovanou šambránu a dole profilovanou parapetní římsu, dnes oplechovanou. Stěnu zakončuje profilovaná hlavní římsa. Nad ní se zvedá obdélný štít, doplněný po stranách křídly. Štít má plastické orámování, přecházející i na přední stranu křídel. Ve středu štítu je prolomeno poměrně velké okno v profilované šambráně, vyplněné vodorovně kladenými dřevěnými lamelami. V horní části stěny je ještě široká lizéna. Po obou stranách štítu je prohnuté křídlo, vedoucí k nárožnímu pilíři, zakončenému jehlancem. U štítu je na křídle váza konvex-konkávního tvaru, stojící na podobně tvarované oblé noze. Na štít se vzadu napojuje širší dolní část dřevěné hranolové věže, zasazené do střechy. Věž tvoří prkna se spoji, krytými lištami. Dolní část je čtyřstěnná, horní má navíc široká zkosená nároží. Okraje jednotlivých stran věže jsou lemované prkennými lizénami. V každé stěně je velké okno, nahoře zakončené do segmentového oblouku a vyplněné vodorovně kladenými dřevěnými lamelami. Okna mají tenkou dřevěnou šambránu, dole pak profilovanou dřevěnou parapetní římsu. Dvoustupňová jehlancová střecha věže je krytá šindelem. V jejím vrcholu je zasazena velká makovice s obrysovým křížem s trojlistě ukončenými břevny.

Trojosé jihozápadní průčelí lodi člení lizénové rámy, svislé lizény oddělují jednotlivé osy. Ve všech osách jsou dřevěná okna, zakončená do tvaru stlačeného oblouku a umístěná v hluboké špaletě. Rozdělená jsou silnými příčlemi do tvaru latinského kříže. Obě dolní části člení jedna svislá a tři vodorovné příčle (levá dolní tabulka levé části okna je otvíravá), horní pak jedna vodorovná a jedna svislá. Pod středním oknem je zazděný vstup, lemovaný portálem se zvýrazněným vnějším okrajem. U jižního nároží je loď zpevněná masivním opěrákem, sahajícím do výšky, odpovídající zhruba dvou třetinám výšky oken. Také stěny presbytáře člení lizénový rám. V jeho jihozápadní stěně je stejné okno jako v lodi, jihovýchodní strana je bez otvoru. Většinu severovýchodní stěny presbytáře zakrývá sakristie, jejíž část je připojená i k lodi. Sakristie má vysokou pultovou střechu, krytou plechem. Severovýchodní průčelí lodi má stejné členění a okna jako na protější straně. Loď má sedlovou střechu, presbytář valbovou, krytinou jsou bobrovky. V obou stranách střechy lodi jsou zasazena dvě volská oka.

Areál kostela sv. Vavřince vymezuje na všech stranách ohradní zeď (chybí pouze v menším úseku na jižní straně, kde jsou obytné domy). Postavená je z lomového kamene, bez omítky. Korunu zdiva kryjí cihly, někde toto krytí chybí. Na severozápadě je zeď pokrytá popínavou vegetací. V jihozápadní části ohradní zdi se nachází kamenný portál s širšími patkami a nahoře s pravoúhle se přetínajícími pruty. Dole je kamenný práh. Otvor v portálu, výrazně vyšší než ohradní zeď, je zazděný režnými cihlami – stejně je provedeno i okolí portálu. V ose vstupu v severozápadním průčelí kostela přerušuje ohradní zeď brána, přístupná po přiloženém schodišti. Bloková zděná a omítnutá brána se ve středu horní části zvedá do oblouku, na jehož vrchol je posazen jednoduchý kovový kříž. Prolomená je otvorem, nahoře zakončeným do oblouku. V otvoru jsou dvoukřídlá dřevěná vrata, tvořená diagonálně kladenými prkny – společně obě křídla tvoří tvar klasu, obráceného směrem dolů. Na severozápadní (vnější) straně je po obou stranách otvoru lizéna, horní část brány má plastické orámování. V obloukovitém středním úseku je reliéfní tlapatý kříž, nad ním je na bráně letopočet 1769. Rozdíl terénu mezi přilehlou komunikací a bránou vyrovnává přímé schodiště. Skládá se ze šesti kamenných stupňů, přičemž dolní z nich je na levé straně téměř v líci se silnicí. Po obou stranách schodů je cihlová zídka, jejíž korunu tvoří řada vodorovně kladených cihel.

Kostel, doplněný ohradní zdí s bránou a schodištěm, je hodnotným příkladem jednodušší barokní venkovské sakrální architektury, dokládající dobovou úroveň regionálního stavitelství a umělecko-řemeslných prací. Zároveň jde o významnou součást historie obce. Díky svému umístění je rovněž urbanistickou dominantou.

V Památkovém katalogu jsou evidovány části areálu:

kostel sv. Vavřince

Jednolodní obdélný barokní kostel s odsazeným pravoúhlým kněžištěm a nízkou dřevěnou věží, pocházející z r. 1691, byl přestavován r. 1769 a následně mezi léty 1936-1937. Fasáda je členěna lizénovými rámy, ve štítové stěně se nachází pravoúhlý vstup.

ohradní zeď

Kamenná neomítaná ohradní zeď obíhá okolo areálu kostela sv. Vavřince, pocházejícího z roku 1691. Zeď je na severozápadní straně prolomena branou s dřevěnými dvoukřídlými vraty, na jihozápadě je v ní kamenný portál.

Ohradní zeď vymezuje areál kostela sv. Vavřince na všech stranách, chybí pouze v menším úseku na jižní straně, kde jsou obytné domy. Postavená je z lomového kamene, bez omítky. Korunu zdiva kryjí cihly, někde toto krytí chybí. Na severozápadě je zeď pokrytá popínavou vegetací. V jihozápadní části ohradní zdi se nachází kamenný portál s širšími patkami a nahoře s pravoúhle se přetínajícími pruty. Dole je kamenný práh. Otvor v portálu, výrazně vyšší než ohradní zeď, je dnes zazděný režnými cihlami – stejně je provedeno i okolí portálu. V ose vstupu v severozápadním průčelí kostela přerušuje ohradní zeď brána, která je samostatnou památkou v areálu kostela.

brána

Zděná, hladce omítaná, obloukem zaklenutá brána vrcholí kovovým křížem. Její výplní jsou dřevěná dvoukřídlá vrata. Je situována na vršku krátkého schodiště, naproti hlavnímu průčelí kostela sv. Vavřince.

Bloková zděná a omítnutá brána je přístupná po přiloženém schodišti. Ve středu horní části se zvedá do oblouku, na jehož vrchol je posazen jednoduchý kovový kříž. Prolomená je otvorem, nahoře zakončeným do oblouku. V otvoru jsou dvoukřídlá dřevěná vrata, tvořená diagonálně kladenými prkny – společně obě křídla tvoří tvar klasu, obráceného směrem dolů. Na severozápadní (vnější) straně je po obou stranách otvoru lizéna, horní část brány má plastické orámování. V obloukovitém středním úseku je reliéfní tlapatý kříž, nad ním je na bráně letopočet 1769.

schodiště

Přímé schodiště tvoří šest kamenných stupňů, lemovaných nízkou zídkou s cihlovou korunou zdiva.

Schodiště vyrovnává rozdíl terénu mezi přilehlou komunikací a bránou v ohradní zdi kolem kostela sv. Vavřince. Skládá se ze šesti kamenných stupňů, přičemž dolní z nich je na levé straně téměř v líci se silnicí. Po obou stranách schodů je cihlová zídka, jejíž korunu tvoří řada vodorovně kladených cihel.

Původní evidenční list památky:

Jednolodní obdélný s odsazeným pravoúhlým kněžištěm a nízkou dřevěnou věží, za barokním štítovým nástavcem. Fasáda členěna lisenovými rámy, okna polokruhová. Ve štítové stěně osový pravoúhlý vstup, datovaný r. 1769. Nad vstupem nika, podobná menší i po jejích bocích. Zděný štítový nástavec s obdélným oknem má v bocích proláklá křídla s vázami a jehlanci. V lodi necková klenba, kněžiště zaklenuto plackou, s freskou Poslední večeře. Malba si z doby barokní přestavby v roce 1769. Při západní stěně dřevěná kruchta.

Přímo ke kostelu se nelze dostat, brána v ohradní zdi je uzamčena. A ohradní zeď je poměrně vysoká, takže pořídit slušnou fotku v podstatě nelze…

Z u kostela umístěné informační tabule: