Busta královny Judity Durynské v podloubí Císařských lázní v Teplicích

Na západní straně Císařských lázní v Teplicích doplňuje trojici carů Petra I. Velikého, Alexandra I. a Mikuláše I. ve druhém podloubí směrem do přilehlého parku busta královny Judity Durynské.

Tabulka na boku sloupu, na níž busta stojí, uvádí:

Královna / Judita / Česká královna Judita založila klášter / u teplých vod. Poznala sílu pramenů a / jako první se zasloužila o cílené využití / jejich léčivých účinků. / Judita tak položila základy lázeňství / nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě. / Stalo se tak v Teplicích kolem roku 1154. / Autor: Libor Pisklák / Teplickým lázním daroval: A. A. Tumanov

Teplický Deník:

28.11.2018 – Královna založila u „teplých vod“ klášter benediktinek a Teplice se tak staly kolébkou lázeňství pro celou střední Evropu. 

Poprvé mohli lidé pohledět do tváře Judity Durynské, české královny, proslulé svou krásou i moudrostí. Lázeňské město vzdalo v úterý odhalením bronzové busty hold zakladatelce teplického kláštera a také lázeňství. Královna Judita, jedna z nejvýznamnějších žen 12. století, se dočkala své první sochy umístěné v podloubí Císařských lázní.

Busta je dílem litoměřického sochaře Libora Piskláka a ve svých rysech odráží i analýzu královniných ostatků, které byly takřka 900 let pohřbené v teplické románské bazilice. „Práce na bustě královny byla zajímavá, dobrodružná i dramatická,“ řekl autor.

Judita, matka prvního českého dědičného krále Přemysla Otakara I. a druhá manželka krále Vladislava II., je známá především ve spojení s předchůdcem Karlova mostu, který nesl její jméno a patřil k nejstarším kamenným mostům v Evropě. Osudem se jí ale staly Teplice, kde v roce 1154 založila klášter. Uplatnila své přesvědčení o síle a kouzelných schopnostech pramenů navracejících nemocným zdraví k prvnímu cílenému využití léčivých termálních pramenů.

Po králově smrti tu prožila podzim svého života a dožila se na svou dobu neuvěřitelných 80 let. Dlouho se ale nevědělo, zda tu byla také pohřbena. Až v roce 2003 potvrdil výzkum profesora Emanuela Vlčka, že lebka nalezená v pozůstatcích teplického kláštera patří druhé české královně Juditě. Lebka je nyní uložena v depozitáři Národního muzea.

„Žádná obrazová podoba, která by mohla být předlohou, neexistuje. Dochovala se ale lebka, o které na základě antropologického průzkumu dr. Vlčka víme, že byla právě Judity. Byla vytvořena také trojrozměrná 3D vizualizace jejího obličeje na základě lebečních kostí. Dalším zdrojem informací o její podobě pak byla drobná sochařská výzdoba u nás a v Německu,“ popsal autor busty Libor Pisklák.

Jak dodal, nenapadlo ho, že se do Teplic ke královně Juditě jednou vrátí. Pisklák totiž společně s archeologem Michalem Soukupem pracovali před několika lety na restaurátorských pracích v románském křídle teplického zámku. Podle Soukupa Juditu nemohl vytvořit nikdo lépe.

„Mám velkou radost, že sochu Judity vytvořil právě on. Jeho profesionální restaurátorskou práci, všechny ty románské prvky a repliky, na kterých strávil řadu měsíců, můžeme stále obdivovat, jak precizně jsou provedené, “ uvedl na adresu Piskláka Soukup.

Poté účastníkům slavnostního odhalení busty přiblížil krátce historii. „Ještě před příchodem královny Judity do Teplic se tu nacházel královský dvorec. Byla to ale právě Judita, která zajistila investice na vybudování kostela jako nejstarší stavby kláštera. Byla to dáma krásná a vzdělaná a na všem se podílela společně s manželem. Možná, že byla až tak trochu tím krkem, který ovlivňoval hlavu krále,“ dodal s trochou nadsázky.

Ředitel muzea Radek Spála na závěr pozval všechny účastníky slavnostního odhalení busty do míst, kde Judita založila klášter, na jehož pozůstatcích byl postaven zámek, dnešní sídlo Regionálního muzea Teplice.

Expozice nazvaná Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích prezentuje historii kláštera a návštěvníkům přibližuje stavební a historický vývoj unikátně dochovaného románského křídla teplického zámku, ve kterém klášter v první třetině 13. století vznikl. Busta královny Judity je už čtvrtá, kterou teplické lázně dostaly darem.

„Bude tak připomínat, že díky osvícené české královně se zdejší léčivé prameny využívají už přes dva tisíce let,“ připomněl ředitel lázní Radek Popovič. Císařské lázně už střeží trojice ruských carů, kteří Teplice v historii navštívili. Busty Petra I. Velikého, Alexandra I. a Mikuláše I. pocházejí z dílny Vladimira Surovtseva, který na nich pracoval společně se svým synem.

Týden.cz:

27.11.2018 – Královna Judita má od úterý v Teplicích bustu. Stojí vedle vchodu do Císařských lázní po boku tří ruských carů. Její podoba je mimo jiné výsledkem nedávné vědecké analýzy z ostatků takřka 900 let pohřbených v teplické románské bazilice.

Druhá manželka Přemyslovce Vladislava II. iniciovala postavení nejstaršího kamenného mostu v Praze, tzv. Juditina, a v Teplicích nechala vystavět klášter. Lázně Teplice udávají rok 1154 za počátek organizovaného využívání termální vody a královnu Juditu mají za zakladatelku nejstarších funkčních lázní ve střední Evropě.

Odhalení busty považuje ředitel lázní Radek Popovič za velmi významné. „My potřebujeme do Teplic přilákat hosty a historie hraje úžasnou roli, lidé rádi poznávají místa, která mají nějaké příběhy,“ uvedl Popovič, podle kterého už bylo na čase uctít právě Juditu.

Obrazové podklady ke královně z 12. století neexistují. „Práce to byla zajímavá, dobrodružná, chvílemi dramatická. Možností, ze kterých bych mohl čerpat, moc nebylo,“ řekl sochař Libor Pisklák, který vycházel z antropologického průzkumu Emanuela Vlčka. V Teplicích byla zřejmě Judita pohřbena. Právě zde se našla také její lebka, na jejímž základě vznikl 3D model české královny, který byl letos v září představen veřejnosti. „To byly pro mě stěžejní materiály pro tvorbu,“ uvedl Pisklák, který konzultoval svou práci s ředitelem mosteckého muzea Michalem Soukupem. „Před několika lety jsme společně restaurovali románské křídlo bývalého benediktinského kláštera v Teplicích a teď jsme se k Juditě po letech vrátili. Byla to moc pěkná práce,“ uvedl Pisklák.

Bustu Judity Durynské daroval lázním ruský zákazník. Právě klienti věnovali i předchozí sochy, a to Petra I. Velikého, jenž byl prvním ruským zákazníkem teplických lázní, cara Alexandra a cara Nikolaje. Klienti z Ruska tvoří asi deset procent celkového počtu lázeňských hostů.

Ústecký kraj:

27. listopadu 2018 – Česká královna Judita, jedna z nejvýznamnějších žen 12. století, založila klášter u teplých vod, zasloužila se o vznik lázeňství v Čechách a ve střední Evropě. Poznala sílu pramenů a jako první se zasloužila o cílené využití jejich účinků. Právě v Teplicích měla Judita strávit poslední roky života. Královniny pozůstatky byly objeveny v 50. letech 20. století při archeologickém výzkumu teplické románské baziliky a kláštera. Podle nálezu odborníci soudí, že měřila kolem 160 centimetrů a zemřela v poměrně vysokém věku. Dožila se prý na tu dobu neuvěřitelných 80 let.

„Nedávno jsme si připomínali sto let od vzniku republiky a teď si připomeneme úplné zárodky české státnosti, protože česká královna Judita Durynská byla jednou z prvních královen, kterou jsme měli. Je hezké, že na to vzpomínáme ve významném městě Teplice, kde jsou nejstarší funkční lázně ve střední Evropě. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na této významné akci podíleli,“ řekl hejtman Oldřich Bubeníček.

Autorem busty královny Judity je akademický sochař Libor Pisklák z Litoměřicka. Jako poklad mu sloužily právě archeologické pozůstatky – snímky lebky. „Práce byla zajímavá a velmi dobrodružná, protože neexistují žádné obrazové podklady. Takže nebylo moc možností, ze kterých by se dalo čerpat. Dochovala se lebka královny Judity, vycházel jsem tedy z antropologického průzkumu doktora Vlčka, dobových iluminací a sochařských prací. Dále existuje 3D model tváře Judity právě podle dochovaného skeletu. To byly pro mě stěžejní materiály. Za spolupráci bych chtěl poděkovat také řediteli mosteckého muzea Michalu Soukupovi,“ řekl autor bronzové Judity Libor Pisklák. Busta se nachází u vstupu do Císařských lázní.

Mezi hosty slavnostního odhalení byli generální konzul Ruské federace Mikhail Ledenev, primátor města Teplice Hynek Hanza, ředitel Regionálního muzea v Teplicích Radek Spála, ředitel Oblastního muzea v Mostě Michal Soukup, ředitel Lázní Teplice v Čechách Radek Popovič, zástupci nadace „Mirotvorci“ a další hosté.

Český rozhlas Sever:

27. listopad 2018 – Podloubí Císařských lázní v Teplicích bude ode dneška zdobit busta královny Judity – matky Přemysla Otakara I. Je to vůbec první socha této panovnice, která je považovaná za zakladatelku lázeňství ve střední Evropě. Pochována byla na nádvoří teplického zámku.

V roce 1154 tam založila klášter přímo u pramenů, které začala cíleně využívat k léčbě. V Teplicích byla několik desetiletí a historici odhadují, že zemřela v 80 letech.

Tvář dal v září královně brazilský designér pomocí fotek lebky a počítačového programu, bustu pak udělal akademický sochař Libor Pisklák.

Busta je v podloubí Císařských lázní, vedle tří ruských carů. Všechny busty dostaly lázně darem od svých ruských klientů.