Kostel svatého Prokopa v Černěvsi

Jižní části obce Černěves dominuje kostel svatého Prokopa.
Wiki uvádí:

Římskokatolický filiální, hřbitovní kostel svatého Prokopa v Černěvsi je původně románská sakrální stavba v jižní části obce, která je obklopená ohrazeným hřbitovem na nízkém pahorku nad břehem Labe. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.

Původně románský kostel (dochována loď) patrně z konce 12. století. Černěves byl připomínán v roce 1273 jako majetek doksanského kláštera. Kostel byl několikrát přestavován. V následujícím století připojen raně gotický presbytář a sakristie, věž pozdější. Současný vnější vzhled z první poloviny 19. století (včetně horní části věže). Jeho slohové zařazení vzhledem k přestavbám není jednoznačné. Uvádí se jako empírový, či stylově na pomezí mezi klasicismem a novorenesancí. Po roce 1945 byl v důsledku vysídlení německy mluvícího obyvatelstva kostel opuštěn a začal chátrat. Ve druhé dekádě 21. století je kostel opravený.

Jedná se o jednolodní stavbu s obdélnou, původně románskou, lodí. Kostel má čtyřboký presbytář s hranou v závěru. V rozích presbytáře jsou opěrné pilíře. Na severu je raně gotická sakristie ze 13. století. V ose západní průčelí se nachází novější čtyřboká věž. Vnější omítka kostela je empírová s pásovou rustikou v omítce, půlkruhovými okny a pilastry na horním patru věže. Okna se segmentovými záklenky pocházejí z empírového období. V lodi je plochý strop a v presbytáři křížová klenba se žebry, které jsou dvakrát vyžlabené. Klenba pochází z konce 15. století.

K zařízení kostela patří pozdně barokní hlavní oltář ze 2. poloviny 18. století. Oltář je s pilastry, andílky a titulním obrazem, který je připisován Františku Xaveru Palkovi. Kazatelna je dřevěná, válcová s intarziemi a znakem s letopočtem 1756. Lavice pocházejí ze 17. století. V kostele dřevěný, polychromovaný, pozdně gotický je reliéf sv. Jiří na koni pocházející z období kolem roku 1500. Cínová křtitelnice je datována letopočtem 1599.

Na hřbitov vede brána, která je pravděpodobně raně barokní.

V Památkovém katalogu má areál několik částí:

Areál se hřbitovem vymezen kamennou ohradní zdí s barokní zděnou branou. V ohradní zdi druhotně zazděny renesanční články. V centru kostel se čtyřbokým presbytářem, předsíní a věží, nejstarší části románské, další přestavby ze 13. – 19. století.

kostel sv. Prokopa

Kostel prošel od svého vzniku několika stavebními úpravami, prokazatelně stál již v románském období, o čemž svědčí dochované stavební prvky na jižní straně presbytáře, později byla dostavěna sakristie, nejmladší je čtvercová věž. Po konci druhé světové války, z důvodu vysídlení německého obyvatelstva, byl kostel opuštěn a začal chátrat. S jeho celkovou rekonstrukcí začalo Biskupství litoměřické v druhém desetiletí 21. století. V současné době je vnitřek kostela prázdný, avšak v publikaci Bohumila Matějky, Soupis památek, 04. politický okres roudnický, I. díl, Praha 1898, je vybavení popsáno, díky čemuž si lze vytvořit rámcovou představu minimálně pro závěr 19. století – na hlavním oltáři byl umístěn obraz sv. Prokopa; na kazatelně byl patrný vykládaný znak s letopočtem 1756; cínová křtitelnice stála na třech nohách zakončených drápy; v prostoru kostela stály dvě lavice s vysokým deštěním ze 17. století; nacházel se zde reliéf sv. Jiří, pravděpodobně součást nějakého oltáře z přelomu 15. a 16. století nebo šestice barokních svícnů s andělskými hlavičkami, srdíčky a květy.

Kostel svatého Prokopa leží v jižní části Černěvsi na vyvýšeném bývalém hřbitově, areál je obehnán ohradní zdí s pozdně barokní kulisovou branou v severní hraně zdi. Kostel jednolodní orientovaný se čtyřbokou třípatrovou věží v západní, se sakristií na severní a kruchtou na západní straně. Loď a sakristie jsou zastřešeny valbovou střechou, věž jehlancovou, obé s pálenou taškou cihlové barvy. Severní stěna je členěna půlkruhovým oknem, jižní straně dvěma půlkruhovými okny a věž segmentově čtyřmi zaoblenými okny. Hlavní vstup je umístěn v severním průčelí (v přízemí věže), rámuje jej kamenný obdélný portál. V kněžišti je křížová klenba se žebry, ty začínají prostými konsolami a sbíhají se uprostřed stropu do svorníku s erbem se střelou. Loď je plochostropá, od presbytáře ji odděluje vítězný oblouk. Vnitřní omítka je vyvedena v lomené bílé, žebrování v červené. Na vnější omítce je patrné architektonické členění, které je odspodu tvořeno soklem, pásovou bosáží, parapetní a hlavní římsou a šambránami kolem okenních otvorů, jsou zde také patrné empírové úpravy. Současnou podobu získal kostel zhruba v první polovině 19. století. Uvnitř se nenachází žádné vybavení.

Kostel svatého Prokopa v Černěvsi velmi hodnotnou památkou. Jedná se o významnou stavbu s mnoho staletí trvajícím stavebně-historickým vývojem, jehož prvky jsou patrné dodnes. Je důležitým pramenem poznání dějin obce Černěves i hmotným dokladem stavitelského umu od období gotiky po 19. století. Jeho nespornými kvalitami je autentický vzhled a dochované detaily jako například žebrování nebo štítek se střelou.

ohradní zeď

Plně zděná kamenná omítaná ohradní zeď s kamennými deskami na koruně. V poruše při severozápadním koutu hřbitova patrné druhotně zazděné pozdně gotické články – zřejmě relikty portálu.

brána

Zděná cihelná vrcholně barokní kulisová brána s převýšeným volutovým štítem v severní hraně ohradní zdi. Cihelný volutový štít s trojúhelným nástavcem a patrným odsekaným zrcadlem v ploše nese zbytky polychromie. V bráně jsou dvoukřídlá dřevěná vrata na točnici. Samotná ohradní zeď z části zachována původní vyzděná z kamenného zdiva, novější části jsou z cihel a tvárnic. Zakončena je deskami.

Na webu o kostelech:

Kostel má novou střechu. Opravena je statika. Opravena jsou okna a dveře, věž dostala nové okenice. Opraven je interiér. Kolem je nově uděláno odvodnění. Opravena je cca jedna třetina ohradní zdi kolem kostela. Pozemek s kostelem patří církvi, která v letech 2009 – 2019 zorganizovala opravu kostela s využitím dotací od Ministerstva kultury ČR.