Polsko má pro Čechy ze severu země, nebo alespoň pro mě, jedno zajímavé kouzlo navíc. Stačí popojet jen o pár kilometrů….a v některých aspektech se ocitnete o desítky let zpátky. Zdůrazňuji velice, že jenom v některých aspektech. Zaprvé si nemyslím, že by Poláci byli celkově někde za námi (někdy právě naopak) a za druhé si nedělám iluze o tom, že by se u nás nenašla místa, kde se zastavil čas. Tak zasněně naivní nejsem. Ale v tom Polsku mi to přišlo všechno tak nějak častější, víc bližší … a někdy i víc šokující.
Pro příklad toho pozitivního pocitu si rád znovu vzpomínám na chvíle, kdy nás naše poruchové auto zaneslo až na dvůr jakéhosi pana mechanika v zapadlé vísce na severu Polska. To byl pro mě dokonalý skok časovou bublinou. Pes u boudy na dlouhém řetízku, ve všech koutech dvora úhledné hromady všeho, co by se jednou mohlo hodit, ve stodole předělané na garáže či dílny dělali chlapi po práci melouchy, mechanik ve starých modrých montérkách…. jenom jsem čekal, odkud vyjde můj děda a půjdeme si kopat míčem. Ono se to jednotlivě těžko popisuje, ale jako celková scéna to fungovalo dokonale.
Ten jeden z negativních dojmů byl bohužel takový celoplošný. A aniž bych chtěl nějak moralizovat – týká se odpadků na veřejnosti. Ač v Česku nadáváme na nepořádky, v polském městském parku si teprve uvědomíte, jakou část cesty jsme od osmdesátých let u nás ušli. To co i u nás kdysi bylo normální, je tam najednou do očí bijící. Konkrétně městské parky bývají často doslova posety odpadky. Láhve , igeliťáky, obaly, … jak to komu upadne … a uprostřed toho poloprázdné koše. Setkal jsem se s tím napříč Polskem, od hranic až po Balt – v Bolieslawci, v Glogově, v Lešně, … snad jenom v Kolobřehu ne (snad že je tam lázeňských turistů víc než místních). A podle reakce procházejících kolemjdoucích je to zřejmě normální stav.
Samostatnou kapitolou jsou pak silniční tahy, konkrétně škarpy a odpočívadla. Poseto, místy zasypáno. A pokud si budete potřebovat cestou, jak už nám český folklor velí, odskočit do lesíčka, připravte se na to, že budete pravděpodobně dřepět vedle nějaké černé skládky. Zvláště u lesních cest se to neomylně nabízí. Polsko je prostě mnohem rozlehlejší než naše zemička, což zřejmě místní vybízí nehledět na nějakou tu hromádku navíc. Ale nebyli jsme lepší. Dobře si vzpomínám, jak jsme na začátku devadesátek poprvé vyrazili do Rakouska. Tam vám bylo tak nepřirozeně uklizeno!
PS: Fotku hromady odpadků opravdu nemám, takže záběr nahoře je právě z toho uklizeného Kolobřehu.
