Sloup se sochou svatého Šebestiána v Žandově

Na náměstí v Žandově stojí jednoduchý sloup s vrchlovou sochou svatého Šebestiána.

Web obce se zabývá spíše událostmi spojenými se vznikem sochy, než samotnou historií sloupu. Nejjednodušší je tedy sáhnout po knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v libereckém kraji, kde jsou mu věnovány strany 162 a 163, nicméně ani zde o něm nelze nic moc zjistit.

Celkový pohled na sloup se sochou sv. Šebestiána na náměstí v Žandově

Sloup se sochou sv. Šebestiána byl postaven až v roce 1822, ovšem na paměť událostem, které se odehrály celé století předtím. V roce 1740 navštívila městečko morová epidemie, která zkosila mnoho mladých i starých. Obec tehdy, aby nemoc odvrátila, složila slib svatým Fabiánovi a Šebestiánovi, že bude každoročně, počínaje rokem 1741, slavit jejich svátek, připadající na 19. leden (podle cedule na sloupu na 20. leden).

Cedule na podstavci sloupu

Sloup se sochou svatého Šebestiána

Překonaná epidemie se tak stala podnětem pro zřízení každoročních „zásvětných dnů“ – děkovné pobožnosti, konané v kostele a spojené s procesím, vedeným na náměstí k nedávno postavené kapli sv. Kříže (1729). Dlouhá náboženská tradice byla důvodem pro postavení samotné sochy sv. Šebestiána v roce 1822 na náklady města (podle farní knihy z obecních důchodů). O prosebných dnech se pak u sochy konala zastavení, jak dokládá soupis soch žandovské farnosti z roku 1837. Podle soupisu městského inventáře z roku 1848 byla na sloupu umístěna plechová zasklená lucerna. Procesí tudy chodívala až do konce druhé světové války.

Svatý Šebestián

Pohled na umístění sloupu na náměstí v Žandově

První zaznamenaná oprava byla provedena 1910. Novodobé restaurování proběhlo v letech 1995 -1996 firmou STONE ART Hromádka Kamil & syn v Hořovicích v Podkrkonoší, a to prací restaurátorů, akademického sochaře Jana Trtílka, Kamila Hromádky st. a Kamila Hromádky ml. Zmíněná kniha cituje z restaurátorské zprávy.