weby pro nejsevernější čechy

Kostel svatého Antonína Paduánského v Košticích

Článek je součástí seriálu Kostely, kaple, chrámy, hrobky, mauzolea

Ve středu obce Koštice na návsi stojí kostel svatého Antonína Paduánského.

Z wiki a dalších zdrojů:

Římskokatolický farní kostel svatého Antonína Paduánského v Košticích je pozdně barokní sakrální bezvěžová stavba stojící uprostřed návsi. Od 19. ledna 2009 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky (dle Památkového katalogu je tomu tak již od 3. 5. 1958). Duchovní správcové vedoucí farnost zde ->

Jedná se o kostel z roku 1752. Byl postaven nákladem lobkovické vrchnosti, jak dokládá reliéfní erb v západním štítu. Po roce 1945 zchátral. Ve 2. dekádě 21. století probíhají zajišťovací práce.

Kostel je jednolodní, obdélný. Má vyhloubená nároží, která přecházejí do obdélného, trojboce ukončeného presbytáře. Po stranách presbytáře se nacházejí sakristie a oratoř. V západním průčelí je nízká předsíň. Na bočních fasádách jsou pilastry, polokruhově zakončená a oválná okna. Sakristie a kaple mají obdélné vchody a lizénové rámce. V hlavním průčelí se nachází dvojice nárožních pilastrů. V ose nad předsíní je oválný výklenek s kamenným barokním poprsím sv. Antonína Paduánského, který je nejvýraznějším prvkem exteriéru kostela. Na římsou je volutový lichoběžníkový štít.

Presbytář s pilastry má valenou klenbu. Jižní stěna je otevřena v celé šíři polokruhovým obloukem do oratoře, která má plochý strop. Loď je kryta stropem s fabionem a štukovým rámcem. Na bočních stěnách jsou velké polokruhem zakončené slepé arkády s pilastry na pilířích a s okny v ose. Dřevěná kruchta spočívá na dvou osmibokých sloupcích vpředu. V zadní části je oblý sloup, který je protějškem zděného schodiště na kruchtu. Jak předsíň, tak i sakristie mají plochý strop.

Hlavní oltář pochází z roku 1752. Je rokokový s obrazem sv. Antonína Paduánského pocházející z téhož období. Na bočních brankách u oltáře jsou sochy sv. Václava a sv. Víta. Dále jsou zde rokokoví andílci a relikviáře. Rokokový boční oltář z poloviny 18. století je s obrazem Uvedení Panny Marie do chrámu, sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa. V nástavci oltáře je obraz Čtrnácti svatých pomocníků. Kazatelna i zpovědnice s andílky jsou rokokové a pocházejí z poloviny 18. století. Obraz Krista před veleknězem pochází z 1. poloviny 18. století. V kostele je také zlidovělý barokní krucifix, dřevěná klasicistní křtitelnice z roku 1787 a dvě rokokové konzoly.

Památkový katalog:

Pozdně barokní kostel z 2. pol. 18. stol.. Je obdélný, vpředu bezvěžový, sanktusník nad presbytářem má nezvykle čtyřboký. Menší okna má oválná. Vysoký volutový štít je zakončen zaobleným segmentem římsy, před štítovým průčelím vyzděna předsíň.

Chrám obdélného půdorysu orientovaný k SV s odsazeným trojboce uzavřeným presbyteriem. Objekt zastřešen sedlovou střechou, na S zvalbenou. Po stranách presbytáře přízemní přístavky valbově zastřešené. Nad presbyteriem hranolový sanktusník vrcholící cibulí s makovicí a křížem s paprsčitou gloriolou. Všechny střechy pokryty pálenou taškou bobrovkou. Střešní plášť nad lodí pročleněn v každé rovině jedním volským okem. Hlavní průčelí je obráceno jihu, štít trojúhelný se zaobleným vrcholem, při patách štítu voluty. Okraje štítu přesahují úroveň střechy jako atika. K hlavnímu průčelí přisazena přístavba předsíně, obdélné s valbovou střechou. K východu obrácený vstupní otvor, v jižním průčelí pravoúhlý okenní otvor s dřevěnou zárubní. Fasáda hladká, podokapní římsa dřevěná profilovaná. Fasáda jižního průčelí rytmizována pilastry, nad připojením střechy předsíně hluboká oválná nika s vyznačeným hlavním klenákem. V nice osazena plastika polopostavy sv. Ant. Paduánského, v jeho popředí oblaková kupa s andílčími hlavami, knihou a ratolestí. Po stranách sv. Antonína drobná oblaka s andílčími hlavami. Nad nikou kamenný znak Lobkoviců s knížecí korunou a stanovým závěsem. Fasády lodi a presbyteria jsou rytmizovány plochými pilastry vynášejícími kladí s profilovanou podokapní římsou. Mezi pilastry jsou vloženy lizénové rámce. PO obvodu stavby je předstupjící sokl. Okenní otvory lodi jsou výškově obdélné uzavřené plnými oblouky (průčelí lodě vždy dvouosá). Otvory lemovány plochými šambránami, Ve vrcholu okenního závěru výrazné klenáky probíhající do kladí, zdobené v horní třetině oválem. Okenní otvory presbytáře jsou oválná, s plochou šambránou a klenákem. Presbyterium osvětleno dvojicí oken. Okenní výplně v lodi a presbyteriu jsou tvořeny geometrickou skladbou čirého skla do olova. Přístavby presbytáře obdélné se zaoblenými nárožími, fasády členěny lizénovými rámci. Okenní otvory obdélné, blížící se čtverci, s dřevěnými dvoukřídlými výplněmi a kovanými spínavými mřížemi. Ve východní přístavbě obdélný vstupní otvor s kamenným ostěním s obvodovou páskou, při vnitřní hraně se čtvrtoblounem vloženým do pravoúhlého ústupku. Otvor osazen dřevěnou dvoukřídlou výplní. Strop lodi plochý s fabionem a štukovým rámcem, v lodi dřevěná kruchta na osmibokých sloupcích, schodiště na kruchtu zděné. Stěny lodi členěny slepými arkádami na pilastrech. Presbyterium sklenuto valenou klenbou s trojbokými styčnými výsečemi. Přístavby sakristie, oratoře a předsíně plochostropé.

Jde o příklad jednodušší venkovské barokní sakrální architektury z druhé poloviny 18. století, která je díky svému situování dominantou středu obce.

Původní evidenční list památky:

Omítnutá budova z lomové opuky na obdélném půdorysu, s trojbokým odsazeným kněžištěm s oválnými okny; nad ním čtyřboká sanktusová věžička s cibulí. Loď s obdélnými, polokruhově zaklenutými okny, fasáda členěna pilastrovým řádem, před štítem zděná předsíň, nad ní oválná nika s reliéfem sv. Antonína Paduánského, nad nikou erb v kartuši. Z boku kněžiště sakristie. Loď plochostropá, kněžiště sklenuté. Vysoký barokní štít, střecha valbová.

Obecní web velmi podrobně popisuje historii i novodobé opravy kostela:

Římskokatolický farní kostel svatého Antonína Paduánského v Košticích je pozdně barokní sakrální stavba stojící uprostřed návsi. Jedná se o kostel z roku 1752. Byl postaven nákladem lobkovické vrchnosti, jak dokládá reliéfní erb v západním štítu. Po roce 1945 zchátral. Ve 2. dekádě 21. století probíhá rekonstrukce objektu.

„Koštice neměly kostela ani fary v dobách nejstarších. Náležely k děkanství libochovickému, protože Křesín, kde se Koštičtí pochovávali od dob nepamětných, ztratil svého faráře. Poslední byl Václav Slanina budyňský v roce 1630 a po jeho smrti kostel křesínský osiřel, spravován jsa duchovními libochovickými. Koštice toužily míti ve své obci shromaždiště k společné modlitbě, a ta cesta do Libochovic dosti dlouhá a do Křesína, kde se služby boží konaly každou třetí neděli, v čas, kdy Ohře vystoupila z břehů, dosti obtížná se stala. Usnesli se tedy koštičtí vystavěti si kapli. Zvláště se přičinil o to krčmář koštický z č. 1 a tehdejší rychtář Antonín Hittig se svou manželkou Terezií. Dne 10.června 1750 položen jest základní kámen ke kapli koštické uprostřed obce od Josefa Jana Nepomuckého Galaše, děkana libochovického, u přítomnosti kaplanů Jana Josefa Podhorského, Jana Kruby a Františka Baudysa. Kaple posvěcena jest 13. června 1751 ke cti sv. Antonína od děkana a kanovníka Galaše libochovického, kaplanů Václava Olivy a Františka Baudyse. České kázání měl František Baudys, německé Kajetán Fux, augustinián, převor kláštera, příbuzný krčmáře Antonína Hitiga. Kámen oltářní se sv. ostatky vzat jest ze zámku, kterýžto kámen světil biskup litoměřický, první Arnošt Šlejnic. Kaple ta dostala povolení roku 1751 19. října od konsistoře litoměřické k sloužení mše svaté na den sv. Antonína a ve dni všední, v neděli a ve svátek, jen když nastane povodeň nebo jiná překážka. Hned na to dovolení sloužil mši kaplan František Baudys. V roce 1752 žádali koštičtí knížete Ferdinanda Popela a matku jeho Vilemínu, hraběnku z Altheimu, aby měli kázání německé. Povoleno, aby se tak dělo v kostele křesínském, a sice půl hodiny české a půl hodiny německé kázání.

Roku 1776 27. září zřízen velký oltář v kapli koštické, libochovický sochař jej provedl za 60zl. A obraz maloval malíř Jan Štětina z Libochovic. Práci uhradil mlynář John s manželkou.
Roku 1785 dle rozhodnutí císaře Josefa II. zřízen jest lokalista v Košticích s podmínkou, aby kníže František Josef Maxmilián, tehdáž ještě pod poručenstvím knížete Augusta z Lobkovitz, dříve již obětovanou částku 2000 zlatých v jistinách a 100 zlatých v naturáliích, pivu a dříví, zřizovací listinou ujistil. Což když se stalo, dáno jest knížeti právo patronátní fary i kostela…Roku 1856 lokalie koštická byla povýšena na faru.“ (autor slavětínský farář František Štědrý „Koštice, Želevice, Vojnice v kraji libochovickém“ 1928)

Dle koštických pamětníků kostel sv. Antonína v Košticích již od 70. let 20. století nezadržitelně chátral, nebyl odvodněn a narušená statika byla zřejmá z čím dál více praskajících zdí a zvětšujících se mezer v prasklinách. Pouze střecha byla v té době kompletně opravena díky daru paní učitelky Kafkové. Církev, která tehdy neměla prostředky na jeho udržování, mohla jen přihlížet postupné zkáze. Nádherný interiér naštěstí zůstal (až na několik zlodějských nájezdů) neporušen, takže se věřící při bohoslužbách mohli kochat uměním předků. Na počátku 21. století zde pořádala Anna Skalská několik hojně navštěvovaných vánočních koncertů. Špatná situace vyvrcholila v roce 2008, kdy statik pro stále se zhoršující stav zakázal kostel dál používat. Obecní úřad kostel alespoň částečně odvodnil a průběžně se staral o opravy střechy.

Neutěšený stav dominanty obce Koštice nedával spát několika nadšencům, kterým vadil nejen stav kostela, ale i nemožnost ho používat ke kulturním akcím, např. výstavám, koncertům atd., pro něž by byl skutečně důstojnou kulisou.

Všechny tyto skutečnosti přiměly v srpnu roku 2010 ty občany Koštic a sdružených obcí, kterým nebyl osud kostela lhostejný, k založení přípravného výboru občanského sdružení, aby bylo možno soustředit snahu jedním směrem, a zároveň bylo možné požádat Ministerstvo kultury ČR a Ústecký kraj o grant na statické zajištění kostela. V září 2010 pak byla svolána zakládající schůze občanského sdružení Vožekovo. Na záchranu kostela byla též vyhlášena veřejná sbírka.

Díky obecnímu zastupitelstvu byl zpracován geologický průzkum, projektová stavební a statická dokumentace, bylo vydáno stavební povolení – to vše, aby bylo možno přiložit k žádostem o finanční podporu a granty všechny potřebné dokumenty. S litoměřickým biskupstvím byla uzavřena smlouva o zápůjčce kostela občanskému sdružení Vožekovo a vydána plná moc k veškerým opravám kostela a ke všem jednáním toho se týkajícím. Od roku 2013 je kostel bezúplatně převeden do vlastnictví Obce Koštice.

Kostel byl opravován v etapách:

1. etapa: zajištění statiky kostela sv. Antonína Paduánského – r. 2011
Bylo provedeno celkové zajištění základů kostela odbornou firmou pomocí ocelových vrutů – v říjnu 2011. Tím bylo umožněno otevřít kostel veřejnosti ke koncertům, výstavám, Noci kostelů atd. Hrazeno z prostředků Ústeckého kraje prostřednictvím Fondu na obnovu a záchranu památek, dále Obcí Koštice, ze zdrojů Vožekova sdružení a veřejné sbírky.
2. etapa: statické zajištění kostela – r. 2012
V říjnu 2012 byla dokončena 2. etapa opravy statiky kostela sv. Antonína v Košticích. Zdi byly odbornou firmou staženy a zajištěny kovovými táhly a vruty. Tím bylo umožněno nastálo otevřít kostel veřejnosti. Pravidelně se zde konají bohoslužby. Kostel je využíván k akcím sdružení i obce – Noc kostelů, pouť, Dušičky, koncerty, Vánoce atd.
Stavební práce byly spolufinancovány Ústeckým krajem (prostřednictvím Fondu na obnovu a záchranu památek) a Obcí Koštice. Organizační a provozní náklady, dohled nad akcí, spolupráci s dozorujícími a kontrolními orgány, celkovou zprávu a vyúčtování provedlo na svůj náklad Vožekovo sdružení.
3. etapa: úprava okolí kostela – r. 2013
Pan Formánek a pan Satran opravili nápis na památeční desce pod Lípou svobody, byla likvidována stará zeleň. Formou sponzorského daru (p. Kindl – majitel mlýna) byly bagrem vytrhány staré kmeny, zlikvidována stará zídka a přenesena zemina. Výstavba nové části zídky byla provedena odbornou firmou pomocí starých postupů, typických pro dobu vzniku zídky. Slavnostní předání bylo 22. 5. 2013 při Noci kostelů – účinkovali skupina středověkých nástrojů Karmína a koštické děti. Bylo vysazeno 6 okrasných jabloní, opraveno 31 m2 zdi okolo kostela (část musela být z historických důvodů zachována). Uhrazeno z dotace T-Mobile prostřednictvím Nadace VIA a z vlastních zdrojů Vožekova sdružení.
4. etapa: oprava vnější omítky a štítů – r. 2017
Komplexní oprava omítky a štítů byla provedena r. 2017. Uhrazeno z prostředků Obce Koštice.

Na webu o kostelech jen stručná zmínka:

Má novou střechu, sanktusník měděnou. Porušená statika byla opravena v letech 2011 – 2012, poté mohl být kostel uzavřený od roku 2008 znovu otevřen pro veřejnost. – Pozemek s kostelem patří obci Koštice.

Tagy