Kostel Církve československé husitské (Husův sbor) v Chožově

Na severním okraji obce Chožov stojí u silnice kostel Církve československé husitské – Husův sbor.

Areál je evidovanou kulturní památkou:

Jedna z nejranějších staveb CČSH, již z r. 1924. Funkce kostela a fary je odlišena hmotově. Kostel se do ulice obrací plochým barokizujícím štítovým průčelím, v hřebeni za ním hranolový sanktusník. S kostelem srostlá fara je k ulici postavena podélně.

Areál kostela a fary čp. 115 Církve československé husitské v Chožově stojí na severním okraji intravilánu obce, na západní straně silnice do Mnichovského Týnce. Tvoří jej kostel (na st. p. č. 134), fara čp. 115 – přistavěná k východní části severní stěny kostela (na st. p. č. 133), hospodářská budova – na severní straně zhruba čtvercového dvora, který je na jihu vymezen západní částí severního průčelí kostela a na východě západním průčelím fary (na st. p. č. 133), farní zahrada – severně od hospodářské budovy (na poz. p. č. 2 / 3 a 3 / 3), brána (na st. p. č. 133) a předzahrádka s oplocením před východním průčelím kostela a fary (na st. p. č. 134 a na poz. p. č. 1 / 6), před předzahrádkou před kostelem (jižně od vrátek) stojí na soklu litinový krucifix (na poz. p. č. 1 / 7).

Jde o zajímavý areál, vytvořený pro Církev československou husitskou v době jejího rozkvětu a dodnes využívaný k původnímu účelu; celý areál se dochoval s minimálními pozdějšími změnami, téměř autenticky; jde o kvalitní doklad sakrální architektury období první poloviny dvacátých let dvacátého století, kromě vlastních architektonických hodnot a urbanisticky významného umístění v obci, má tento areál rovněž značnou historickou hodnotu, jako doklad rozvoje církve, nově vzniklé v naší republice po roce 1918.

Součásti:

sbor Církve československé husitské

Kostel byl postaven v roce 1924 (slavnostně otevřen 21. XII. 1924) v neoklasicistním stylu.

Kostel je neorientovaná (obětní stůl je na západní straně) zděná hladce omítnutá jednolodní stavba na obdélném půdoryse pod sedlovou na západní straně valbou opatřenou střechou dvojitě krytou pálenými bobrovkami na řídké laťování. Při východním štítu je střecha opatřena poměrně nízkou dnes šedými čtvercovými eternitovými šablonami pobitou hranolovou věží pod nízkou plechem krytou stanovou střechou vybíhající ve špici s hranolovou makovicí. Věž je postavena jako zvonice – na každé straně má vedle sebe po dvou oknech osazených vodorovnými dřevěnými žaluziemi, zvonů však ve věži není. Hlavní východní štítové průčelí je tříosé, vodorovně členěné profilovanou hlavní římsou a svisle čtyřmi pilastry, které procházejí hlavní římsou a člení i trojúhelný štít. Nad hl. římsou mají pilastry v úrovni okapu střechy jednoduše profilované římsy mezi nimiž a hl. římsou jsou ozdobeny vystouplými obdélnými zrcadly. V prostřední ose je hlavní vstup tvořený portálem s ušima s kapkami a do špice vybíhající profilovanou nadokenní římsou osazený ven otvíravými v líci osazenými dvoukřídlými levými rámovými dveřmi o osmi výplních. V postranních osách je po obdélném nahoře a dole půlkruhem zakončeném okně s profilovanou šambránou. Stejné šambrány mají i tři termální okna nad hl. římsou, jsou však doplněny hlavními klenáky. Ve středu štítu je v vpadlém obdélném zrcadle vysoký reliéf kalicha postaveného na zavřené Bibli. Jižní podélné boční průčelí má sedm pilastrů, které je člení do šesti polí, z nichž ve čtyřech středních (o něco širších) je po obdélném vysokém nahoře půlkruhem zakončeném okně – šambrány jako výše uvedené s hlavním klenákem. Poměrně mohutná hlavní římsa je těmito okny přerušována, tak, že tvoří na třech pilastrech hlavice. Průběžná je až jednoduše profilovaná, podstatně drobnější římsa podokapní. Mezi těmito římsami mají pilastry vystouplá obdélná zrcadla. Západní zadní průčelí má pouze střední rizalit. Severní podélné boční průčelí má pouze v koutě při faře ven otvíravé v líci osazené dvoukřídlé levé rámové dveře o osmi výplních. Všechna okna chrámu jsou dvojitá dovnitř otvíravá a ve špaletě osazená.

fara

Fara byla postavena asi současně s kostelem v roce 1924 v neoklasicistním stylu.

Fara je prostý dům s tradičním trojdělením. Podélné průčelí má symetrické, na kostel se napojuje kolmo. Ačkoliv je fasáda jemně klasicky členěna, širší okna prozrazují její prvorepublikový původ. Nižší vstup v ose dorovnává nad překladem nadsvětlík.

Fara čp. 115 je přízemní částečně podsklepená z cihel vyzděná a hladce omítnutá stavba na obdélném půdoryse pod sedlovou dvojitě pálenými bobrovkami na řídké laťování krytou střechou s hřebenem ve směru sever – jih. Sokl má obložen lomovým kamenem. Hlavní východní k silnici obrácené tříosé průčelí je svisle členěno čtyřmi velmi plochými pilastry a má profilovanou korunní římsu. V prostřední ose je hlavní vstup, v něm jsou osazeny dvoukřídlé levé dovnitř otvíravé rámové dveře o deseti výplních z nichž šest horních je zaskleno katedrálním sklem. Nad vchodem nadsvětlík, v první a třetí ose pětikřídlé (nahoře dvě, dole tři křídla) dvojité dovnitř otvíravé ve špaletě osazené okno. Hl. vchod s nadsvětlíkem a okna mají vpadlé šambrány se svazkovým hlavním klenákem, okna navíc jednoduchou podokenní římsu. Severní boční štítové průčelí je dvouosé, na nárožích má ploché pilastry zakončené hlavicemi tvořenými ze sousedních průčelí sem se zalamujícími částmi korunních říms. Okno v první ose v přízemí je slepé, ve druhé ose je ve špaletě osazené čtyřkřídlé dovnitř otvíravé dvojité okno, ve štítě jsou okna obdobná, ale v líci osazená ven a dovnitř otvíravá. Okna mají šambrány a podokenní římsy jako na hl. průčelí, pouze šambrány ve štítě nemají svazkové hl. klenáky. Západní dvorní průčelí má jedno pětikřídlé okno, jako jsou ta v hl. průčelí, v koutě dvora při kostele dovnitř otvíravé jednokřídlé levé rámové dveře. Mezi těmito otvory je malé okénko od spížní komory. Jižní boční průčelí je omezeno pouze na malý úsek o který fara předstupuje před východní průčelí kostela. Má na krajích pouze po plochém pilastru. Dispozice přízemí je střední zdí rozdělena do dvou traktů. Ve východním je mezi farní kanceláří na jihu a pokojem na severu dvojramenné vřetenové levotočivé schodiště na jehož mezipodestu ústí hlavní vchod. V západním traktu je při střední zdi chodba z níž je přístupné výše uvedené schodiště a farní kancelář a v témž traktu pokoj na severu a kuchyň na západě. Mezi kuchyní a kostelem spojuje chodbu s dvorem obdélná místnost, která je nyní koupelnou. Z ní je část při průčelí a kuchyni oddělena příčkou a slouží jako spíž. Na jižním konci chodby je záchodek. V podkroví jsou z rozšířené podesty schodiště přístupné dvě místnosti na severu a dveřmi na západ cihlami vydlážděná půda (s krovem vaznicové soustavy neseným dvěma stojatými stolicemi) která je hlavně nad jižní částí fary. Místnosti jsou zde plochostropé, podlahy prkenné, chodby mají cementovou dlažbu. Dlážděný suterén pod východním traktem má po stranách schodiště po sklepu zaklenutém dvěma poli valené segmentové klenky do ocelového válcovaného nosníku profilu „I“.

hospodářská budova

Hospodářské stavení s polovalbou nezapře secesní vliv. Šambrány otvorů, sokl a kordonová římsa jsou vyskládány z režné cihly, zbytek omítnut. Štítové průčelí rámuje po celém obvodu široká lizéna. Z boku přesah střechy prostupuje v ose vikýřový shoz.

Hospodářská budova byla postavena asi současně s kostelem v roce 1924 ve stylu české moderny.

Hospodářská budova je přízemní nepodsklepený převážně hladce omítnutý objekt postavený na obdélném půdorysu pod sedlovou dvojitě na řídké laťování pálenou bobrovkou krytou střechou s polovalbou na východní straně. Budova má sokl z režného kamenného zdiva a přízemí jižního a východního průčelí je na celou výšku chlívků (ve východním průčelí) z režného cihelného zdiva. Většina otvorů v těchto průčelích má šambrány vyskládány z neomítnutých cihel a takto je provedena i kordonová římsa, která na východním průčelí je průběžnou podokenní římsou oken kurníku. Jižní hlavní průčelí je šestiosé, v první ose je okno a ve druhé dveře od býv. konírny, ve třetí dveře od prádelny, ve čtvrté na sraz svisle bedněná dvoukřídlá ven otvíravá vrata kolny a v páté a šesté jsou malá okénka od kurníku. Ve výši okapu střechy je tento přerušen sedlovým bedněným vikýřem s levými svlakovými dovnitř otvíravými dveřmi. Východní boční štítové průčelí je tříosé a „patrové“. Dole má tři svlakové ven otvíravé pravé dveře od tří chlívků, nahoře tytéž dveře mezi dvěmi okénky od kurníku vedoucí na „balkon“ bez zábradlí přístupný pouze po přistavěném žebříku. Severní průčelí má pouze na východní straně malá svlaková ven otvíravá pravá na hnojiště vedoucí dvířka kurníku a uprostřed dvě okénka – od záchodku a prádelny. Západní boční štítové průčelí je bez otvorů. V interiéru je od západu bývalá konírna, pak prádelna (z ní je v severovýchodním koutě příčkami vyčleněn suchý záchodek), kolna (dnes užívaná jako garáž) a prostor při východním průčelí, který je rozdělen stropem na tři chlívky dole a asi kurník nahoře. Před severním průčelím je dnes nevyužívané hnojiště ohraničené na západní a severní straně kamennou opěrnou zdí.

farní zahrada

Poměrně rozsáhlá zahrada v cípu pozemku severně za zády hospodářské budovy fary je dnes travnatou plochou s několika staršími ovocnými stromy, v přední části u komunikace je obdělávaná.

brána

Bránu do dvora tvoří pilíře z režného cihelného zdiva. Dnes je opatřena nepůvodními ocelovými dvoukřídlými vraty, které nesou sloupky z ocelových trubek, postavené před pilíře. Křídla mají rámy svařené z ocelových trubek, pole vyplňuje plech a drátěné pletivo.

Brána byla postavena spolu s hospodářskou budovou – byly na ní použity stejné cihly.

předzahrádka s oplocením

Předzahrádku před východním průčelím fary a kostela ohraničuje dřevěný laťový plot s podezdívkou, nesený z cihel vyzděnými pilířky se zbytky omítky. Podezdívka je přerušena v místě brány a branky. Jižní stranu uzavírá hladce omítnutá zeď zpevněná pilíři.

Předzahrádka s oplocením vznikla zároveň s kostelem a farou roku 1924.

krucifix – viz samostatný záznam

Další popis zde ->

Areál kostela a fary přistavěné ke kostelu byl postaven pro nově vzniklou náboženskou obec Církve československé v letech 1924-1926. Doplňuje ho brána a krucifix, umístěný před farní předzahrádkou. Kostel je jednolodní, zděný, na obdélníkovém půdorysu. Vstupní průčelí vrcholí vysokým trojúhelníkovým štítem, uprostřed štítu je reliéf kalicha. V interiéru jsou dochovány původní prvky výbavy. Kostel CČSH není adaptovaným kostelem Římskokatolické církve, ale vlastním kostelem Církve československé, což dokládá protokol o kolaudaci z 9. září 1926.