weby pro nejsevernější čechy

Sloup Panny Marie u Černýše

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Některé světecké sloupy by neinformovaný člověk minul zcela bez povšimnutí a ani by ho nenapadlo, že to, co vidí, vůbec může patřit do této kategorie. To je případ torza, které se nachází u silnice mezi Perštejnem a místní částí Černýš na Chomutovsku.

Sloup byl totiž do té míry poškozen, že z něho zbylo pramálo. A aby ten zbyteček měl využití, byl do podstavce vsazen litinový kříž.

Torzo sloupu Panny Marie a kamenný kříž u Černýše

O původním sloupu, který nesl sochu Panny Marie s Ježíškem, se ví méně než málo. V knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji jsou mu věnovány strany 171 a 172. K vidění je tu alespoň fotografie z archivu Oblastního muzea v Chomutově, zachycující podobu sloupu v 1. polovině 20. století. Už tehdy tu stál také smírčí kříž, už tehdy s jedním ramenem uraženým.

Podoba sloupu je k vidění také na webu, věnovanému kamenným křížům:

Pískovcový kříž

Autor není znám, dle velmi obtížně čitelného nápisu na přední straně podstavce pochází z roku 1697, konkrétně 3. října ho měli dát postavit 4 bratři – Matthias, Christophor, Johannes a Andres, jejichž příjmení není známé.

Místy nečitelný a sprejery poničený dedikační nápis na přední straně podstavce

Podstavec, jediný dochovaný pozůstatek sloupu

Monogram INRI na boční straně podstavce

Detail uchycení novodobého litinového kříže

Soupis soch perštejnské farnosti 4. listopadu 1835 uvádí, že sloup měl délku 8 stop a socha 2 stopy a 6 palců a že „vše na stauti je krásné“. Už tehdy ale autor popisu nebyl schopen přečíst dedikační nápis celý, některá slova nebylo možno rozluštit.

Novodobé osazení podstavce litinovým křížem

Nápis je doplněn řádkem Reno 1862 R Gahn, na zadní straně je vysekáno RENO 2001 – tehdy zřejmě došlo k osazení litinového kříže.

Litinový kříž černé barvy, reliéfy se zlatým nátěrem

Symboly Lásky, Víry a Naděje

Panna Maria (?)

Vzhled podstavce a kříže v březnu 2016

Co se týče pískovcového kříže, o něm se ví ještě méně než o sloupu. Sice je zachycen v knize Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezska (René Bělohradský, Natálie Belisová, Petr Bořil) na straně 78, jediné konkrétní údaje jsou však rozměry a evidenční číslo (102 x 34 x 21, 0216). Více zde ->

Tagy