Socha svatého Jana Nepomuckého u domu čp. 21 ve Třtěně

V zatáčce průchozí silnice obcí Třtěno v její západní části u plotu před domem čp. 21 stojí socha svatého Jana Nepomuckého.

Socha je kulturní památkou a stále ještě září novotou, byť dle Památkového katalogu proběhlo restaurování v roce 2005:

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1722 stojící v obci mezi chodníkem a plotem sousedící usedlosti je dílem neznámého autora a je společně s vysokou soklovou architekturou zhotovena z opuky. Soklová architektura stojí na betonovém základu o dvou stupních; spodní soklová část obdélného půdorysu s pravoúhle vykrojenými rohy je nověji zhotovena ze dvou pískovcových bloků a její horní obvod přechází zvonovnicovou profilací na úroveň dříku. Dřík hranolového tvaru je složen ze dvou opukových bloků s lehce předstupující čelní částí a boky opatřenými volutovými konzolami. Přední i zadní čelo je lemováno obdélným rytým zrcadlem, z něhož v horní části vystupuje šátkový feston s bohatým středovým seskupením květů růží a slunečnice ve vysokém reliéfu., Pod ním se nachází rytý kapitální německý nápis zvýrazněný původním červeným odstínem s početnými, patrně již původními gramatickými i ortografickými chybami: Na zadní straně je pod festonem další nápis. Po stranách předstupujících čel visí z římsy reliéfní girlandy. Dřík ukončuje krycí deska se zalamovanou, bohatě profilovanou obvodovou římsou, jejíž postranní vysazené úseky jsou podpírány volutovými konzolami. Na krycí desce spočívá soklový nástavec, jehož vysazené úseky spodní části původně nesly dle stop po trnech dnes již dávno zaniklé plastické prvky, patrně dvojici puttů. Hranolový dřík soklového nástavce s předstupujícími čely je novodobou kopií, završuje jej výrazně dotmelená krycí deska s profilovanou obvodovou římsou. Na ní spočívá kvalitně tesaná socha světce v životní velikosti v kanovnickém rouchu, tj. klerice, rochetě a almuci, stojícího v lehkém kontrapostu s lehce esovitým prohnutím korpusu těla. Zpod kleriky vyčnívá špička boty pravé nohy. Levá ruka světce přidržuje diagonálně orientovaný krucifix s korpusem, pravá míří v diagonálním směru lehce od těla a v dlani přidržuje drobnou kovovou zlacenou palmetku. Hlavu s biretem vroubí zlacená svatozář s pěti hvězdičkami, ušlechtile modelovaný obličej lehce natočený k levému rameni a směřující pohledem mírně vzhůru lemuje plnovous. Oděv je řasen ostrými hranami do převážně vertikálně orientovaných záhybů s plochami většinou geometrizujících tvarů a s náznakově odletujícím pravým záhybem rochety, dodávajícími soše decentní dynamiku.

Nápisy:

• VNSERE AMT3E/ BETRANGTE GE/MEIN/ LAST SICH DIR O/ IOANNES BEFOLN SEIN/ ERHORE VNSER/ BITTEN/ IN VNSEREN/ NOTTEN / ANNO 1722// (Čelní strana dříku soklové architektury)
• VNTER DEINEN SC/HIRM FLIEHEN WIR/ O HEILIGER IOANNES DIESER SIBENTE FEB/RVARI HATTE SE/ AVE GEMEIN SBES/EN GESCHEHEN/LASSEN. GOTT / STER EISIE IN / LEBEN VNT IN [—] STERBEN// (Zadní strana dříku soklové architektury)

Původní evidenční list památky:

Socha v ohybu silnice pod barokním statkem. Na vysokém jednostupňovém stylobatu vznosný hranolový sokl; oba s pravoúhle vykrajovanými nárožími. Na bocích soklu mohutné volutové konsoly, podpírající masivní a členitou římsu. Na přední a zadní stěně květinový feston, po stranách spuštěné květy. Vysoká podnož profilovaná obdobně jako sokl a stylobat. Zbytek železného ramene. Pískovec, podnož omítaná. Světec v kontrapostu pravé nohy, s krucifixem přitisknutým levicí k tělu, pravá ruka trčí od těla. 2 velmi těžko čitelné nápisy. Podnož se štěpí, přední část krucifixu odpadlá (1966).