- Památník bývalého nádraží Strupčice zaniklé místní železniční dráhy Počerady – Vrskmaň
- Fara u kostela svaté Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách
- Dům č.ev. 124 v Janově-Novém Boru
- Viniční dům Kartuziánský lis v Mělníku
- Barokní sýpka v Brníkově
- Budova kampeličky v Podbradci
- Bývalá železniční stanice Horní Jiřetín
- Bývalý pivovar Postoloprty
- Dům čp. 3 na Mírovém náměstí v Postoloprtech
- Budova nové radnice v Postoloprtech
- Budova bývalé restaurace Pod lesem čp. 2119 v Tylově ulici v Litvínově
- Rieckenova vila u textilní továrny v Šumné-Litvínově
- Textilní továrna v Šumné-Litvínově
- Úpravna vody Bílý potok – Meziboří
- Pivovar v Lišnici
- Barokní sýpka (bývalá tvrz) v Lišnici
- Bývalý statek čp. 14 v centru Polerad
- Nádražní budova v Chotyni
- Bývalá venkovská usedlost (hotel RON) u kostela svatého Mikuláše v Mikulášovicích
- Fara u kostela Navštívení Panny Marie v Lobendavě
- Ambity křížové cesty u kostela svatého Jiří ve Chřibské
- Bývalé děkanství u kostela svatého Jiří v Horním Slavkově
- Skalní most Bastei
- Lesní divadlo u Sloupu v Čechách
- Mayerův gloriet v Karlových Varech
- Egermannův dům čp. 100 v Novém Boru (Pivovar Born)
- Bývalá plynárna ve Hřensku
- Budova pošty čp. 55 v Novém Boru
- Gloriet nad bývalou Střelnicí u České Kamenice
- Altán na Jehle u České Kamenice
- Torzo střeleckého sloupu pod Jehlou v České Kamenici
- Bývalá Střelnice ve Sládkově ulici v České Kamenici
- Altán na pěšině nad Máchovou ulicí v České Kamenici
- Vila Franze Matzkeho v Máchově ulici v České Kamenici
- Bývalý vrchnostenský špitál v České Kamenici
- Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem
- Vinice v Brné
- Café Henke v Rumburku
- Obřadní síň hřbitova v Kralupech nad Vltavou
- Automatické mlýny
- Sluneční hodiny ve Vehlovicích
- Hospodářský dvůr – Palmův statek v Jablonném v Podještědí-Markvarticích
- Dům U Zlaté hvězdy čp. 11 v ulici 5. května v Mělníku
- Dvůr Hořín
- Budova vlakového nádraží Duchcov
- Budova bývalého německého gymnázia v Duchcově
- Budova gymnázia v Masarykově ulici v Duchcově
- Bývalá Odborná horní škola pro severozápadní Čechy v Bezručově ulici v Duchcově
- Hospodářský dvůr v Želénkách
- Meteorologický sloup v Městském parku v Hrádku nad Nisou
- Budova bývalé manufaktury v ulici Gen. Svobody v Hrádku nad Nisou
- Budova banky na náměstí Osvoboditelů v Hradci Králové
- Bývalý palác Občanské záložny v ulici V Kopečku v Hradci Králové
- Bývalý palác Záložního úvěrního ústavu na Velkém náměstí v Hradci Králové
- Bývalá Státní odborná škola koželužská v Hradci Králové
- Budova muzea v Hradci Králové
- Tyršův dům v Tyršově ulici v Mělníku
- Budova bývalého gymnázia v Tyršově ulici v Mělníku
- Knihtiskárna Jiřího Jelena v ulici U Tanku v Mělníku
- Radnice na náměstí Míru v Mělníku
- Dům čp. 27 na náměstí Míru v Mělníku
- Dům U Zlatého hroznu na náměstí Míru v Mělníku
- Bývalá Okresní hospodářská záložna v ulici Fibichova v Mělníku
- Husův dům u evangelického kostela v Mělníku
- Hradiště – archeopark svatý Jan v Netolicích
- Kamenný stůl v Běhánkách
- Sluneční hodiny u rozhledny Stradonka
- Mlýn u Karkulky na potoce Žejdlík v Košticích
- Hüttichův statek ve Třtěně
- Budova bývalé měšťanské školy v Jirkově
- Dřevěné úly u jižní terasní zdí v zámeckém parku v Libochovicích
- Altán v lázeňském parku ve Mšeném-lázně
- Lázeňský Pavillon Dvorana ve Mšeném-lázně
- Sýpka v Lenešicích
- Sýpka (špýchar) zvaná Čertův mlýn u zámku Budenice
- Barokní kaštanová alej Zlonice – zámek Budenice
- Altán v parku v Zákolanech
- Sluneční hodiny na Komenského náměstí v Kralupech nad Vltavou
- Kapucínský klášter u zámku Mnichovo Hradiště
- Sala terrena u zámku Mnichovo Hradiště
- Lanová dráha v Mariánských Lázních
- Památník Antonína Dvořáka (původně barokní špitál) ve Zlonicích
- Původní převodové kolo z miřejovické elektrárny na břehu Vltavy v Kralupech nad Vltavou
- Původní regulátor otáček z miřejovické elektrárny na břehu Vltavy v Kralupech nad Vltavou
- Květinové hodiny v ulici Boženy Němcové v Chomutově
- Obří sedačky v Čermákových sadech v Rakovníku
- Bývalé popraviště na Šibeničním vrchu u Bečova nad Teplou
- Bývalá pozorovatelna civilní obrany na Hostibejku v Kralupech nad Vltavou
- Altán v areálu Zahnovy vily v Kamenickém Šenově
- Zděný Holubí dům u čp. 297 v Luhu v Raspenavě
- Meteorologický sloup u kolonády v Lázních Libverda
- Gloriet na kolonádě v Lázních Libverda
- Altán Mariánského pramene na kolonádě v Lázních Libverda
- Altán Eduardova pramene na kolonádě v Lázních Libverda
- Fara ve Valči
- Pozůstatky vodní kaskády v zámeckém parku ve Valči
- Teatron v zámeckém parku ve Valči
- Pivovarské sklepy v zámeckém parku ve Valči
- Letohrádek v zámeckém parku ve Valči
- Zámecký skleník ve Valči
- Gloriet (vyhlídkový altán) v zámecké zahradě v Ploskovicích
- Torzo oranžérie v zámeckém parku v Ploskovicích
- Štola Schachtenstein
- Lesní kavárna v Bílině-Kyselce
- Altán původního pramene Bílinské kyselky v Bílině-Kyselce
- Hudební altán u lázeňského domu Bílina v Bílině-Kyselce
- Letohrádek Milešov
- Vila Pfaffenhof (zámeček Fafák – Veveří) u továrny Richard v Litoměřicích
- Malé Litoměřice
- Radovesická výsypka
- Hospodářská usedlost u čp. 5 v Brňanech
- Altán bývalého akvária v sadech Československé armády v Chomutově
- Dřevěná stáj na rozcestí ve Dřevcích
- Hvězdárna Staré (Třebívlice)
- Cihlářská pec u Hnojnice
- Údajná kaple u silnice v České Vsi (Jablonné v Podještědí) – ve skutečnosti hasičská zbrojnice
- Sruby Na Tokáni
- Park Boheminium (Mariánské Lázně)
- Vysoká pec v Šindelové
- Důlní díla Přebuz
- Bytex, pondělí 26/3/2012
- Bytex, neděle 25/3/2012
- Bytex, sobota 24/3/2012 (doplněno)
- Bytex do půl roku zmizí z mapy Rumburku
U kruhového objezdu u Svojsíkových sadů v Jirkově mezi ulicemi Chomutovská, Palackého a Mlýnská stojí budova, sloužící dnes jako Základní umělecká škola.
Podle informační tabule, umístěné ve zmíněném parku, sloužila již od počátku školním účelům:
Velkolepá třípatrová budova sousedící s parkem byla postavena v roce 1905. Původně to byla měšťanská škola pro chlapce a dívky, která sloužila především německým dětem. Nebylo se čemu divit, vždyť tou dobou se 95% obyvatel Jirkova hlásilo k německé národnosti. Vztahy mezi Čechy a Němci se vyostřily zvláště po roce 1933, kdy i v Jirkově začal aktivně působit Sudetoněmecká strana bývalého tělocvikáře Konráda Henleina. Po podpisu Mnichovské dohody již bylo vyloučeno, aby ve škole vznikl prostor pro výuku v češtině.
Německá situace na bojištích druhé světové války se v roce 1944 neustále zhoršovala a namísto vyučování sloužily školní třídy k ubytování Němců prchajících před postupující Rudou armádou. Později byli ve škole krátce ubytováni němečtí vojáci, poté rudoarmějci a nakonec i vězňové vracející se z koncentračních táborů. Stěny této budovy by tak mohly vyprávět mnoho lidských příběhů.
Po válce byla škola opět otevřena dětem, tentokrát však českým. V roce 1991 se do této budovy přestěhovala základní umělecká škola, která má ve své náplni nejen hudební výuku, ale rozvíjí také taneční nebo výtvarné nadání dětí.
Zahradu ZUŠ zdobí pískovcové sochy od místního sochaře Josefa Švancara. Múza, Talent a Píle symbolizují oslavu tvůrčích sil.
Z obsáhlého textu se tak vlastně člověk o samotné budově dozví málo. Stejně tak ani zmínka, že kromě trojsochy je v exteriéru celá galerie výtvarných děl žáků zdejší ZUŠky.
Obsáhlejší text o budově je k nalezení v knize Příběh hrdého města Jirkova, kterou pro město v roce 2013 napsal Rostislav Křivánek. Takže výběr:
Impozantní třípatrová historizující budova … od svého vzniku v roce 1906(chybný letopočet, viz další text)vzdělávací ústav, postavený na parcele někdejší ovocné školky jako obecná a měšťanská škola. … Dlouhá léta tu sídlila 1. základní škola v Jirkově, až do října 1989, kdy se přestěhovala do nové budovy v ulici Budovatelů.
Vlastně o budově samé také nic.
Kupodivu sama ZUŠ má na svém webu informace ze všech nejkvalitnější (výběr týkající se samotné budovy):
Ve školní kronice (psané samozřejmě německy), která zaznamenává první informace o zřízení školy, je psáno: “ Na zasedání městské školní rady dne 22.12.1902 byla probrána otázka zřízení Měšťanské školy pro chlapce a dívky. Při audienci ve Vídni na příslušných ministerstvech zjistili členové poselství, že jirkovskou žádost o zřízení Státní reálky předcházelo již 34 žádostí jiných měst, která byla v pořadníku před jirkovskými. Návrh o zřízení a stavbu školy byl předán vedení města a přiškolených obcí. Usnesení místní rady z 25.1.1903 neodsouhlasilo výstavbu měšťanské školy, zástupci rady se nedohodli. Na výstavbu mělo přispět nejen město, ale i přiškolené obce (Kyjice /protestoval zástupce Kyjic/, Vinařice, Jindřišská atd.).
V roce 1904 (1.4.) přišlo úřední povolení ze zemské školní rady zřídit měšťanskou školu s ohledem na místní poměry. Konala se soutěž o stavební návrhy (výběr stavebního plánu – 7 970 m2 ; výhody – blízko kostela, volné místo, pevné podloží; nevýhody – blízkost hlavní silnice s hodně povozy, hlučné kovárny). Měšťanskou školu nechalo postavit a financovalo město, a 1.10.1905 zde započala chlapecká Měšťanská škola svůj první školní rok. Učitelé vedli své žáky k první mši do děkanského kostela a pak do nových tříd“.
Stručná historie škol v Jirkově do roku 1945:
V roce 1905/1906 byla otevřena nově postavená Měšťanská škola (nyní ZUŠ), která sloužila především německým dětem.
…
V německé škole (dnešní ZUŠ) skončilo vyučování v prosinci 1944 a pak v ní nějakou dobu byly ubytováni uprchlíci před frontou, němečtí vojáci, rudoarmějci a nakonec i vězňové vracející se z koncentračních táborů.
Zmapování českého školství v Jirkově od roku 1945:
V roce 1945 (18.6.) byla otevřena v této budově prvá třída měšťanské školy v Jirkově a vyučovacím jazykem byl český jazyk. Dalo hodně práce dát budovu alespoň trochu do pořádku, aby se hned po válce mohlo začít vyučovat. Na měšťanskou školu do Jirkova je přikázán odb. uč. Karel Černý, zatímní ředitel Josef Zábraha nastupuje 27.6.1945. Školní rok 1944/45 byl ukončen 19.7.1945. Hlavní prázdniny začaly 20.7.1945 a trvaly do 2.9.1945. Škola měla na konci škol. roku celkem 51 žáků. Šk. rok 1945/46 začal 17.9.1945 se 147 žáky a ukončen byl 22.6.1946 již se 237 žáky. V budově začal být velký nedostatek místa, protože neustále přibývali noví žáci jak do obecné, tak i do měšťanské školy /tyto informace nám podala kronika školy vedená od r.1945 ředitelem Zábrahou/.
Rok 1953 přinesl měnovou reformu a s ním i také změnu v názvech škol. Od tohoto roku přestaly existovat obecné a měšťanské školy a byly již jen sjednocené osmileté školy. V roce 1953 měla škola už 630 žáků, v roce 1958 stoupl počet žáků na 703. Byl nedostatek tříd ve škole, roku 1955 se učilo v přeplněných třídách až 43 žáků. A to přesto, že roku 1947 byla v Mostecké ulici otevřena druhá obecná škola a v Zahradní ulici začala pracovat pomocná škola.
Takže ani tady o architektovi či staviteli školy nic. Asi jedna z informací, které zanikly s poválečným vývojem.