Socha svatého Jana Evangelisty na Kerkově nábřeží pod zámkem v Libochovicích

Na břehu slepého ramene Ohře pod zámkem v Libochovicích u cesty na Kerkově nábřeží stojí řada soch – druhý zprava stojí svatý Jan Evangelista.

Památkový katalog:

Soubor soch na nábřežní opěrné zdi při jezu pod zámkem u bývalé okresní silnice. Kvalitní barokní sochy pořízeny mezi lety 1719-1740 patrně nákladem města v součinnosti s vrchností, některé nově na počátku 20. stol. 

Nábřeží bylo frekventovanou komunikací, která spojovala zámek s mlýnem a starým mostem potažmo s kostelem. Galerie barokních soch zde začíná vznikat od 20. let 18. stol., jako první je zde umístěna plastika sv. Václava, kterou nechal postavit libochovický děkan Václav Hennigeber z Lecbergu. Roku 1719 zaplatila Anna Tayzíková sousoší Krista na kříži, pak přibyla roku 1724 socha sv. Josefa financovaná libochovickým hejtmanem Václavem Tvrzníkem a roku 1729 plastika sv. Jana Nepomuckého. Naposledy byly roku 1740 osazeny sochy sv. Jana a Bolestné Panny Marie, které spolu s Ukřižováním utvářely výjev Kalvárie. Autorem těchto dvou plastik byl pravděpodobně Antonín Braun a donátorem sám kníže. Doložena je také existence sochy sv. Vojtěcha, kterou však v 19. stol vzala velká voda. Čas se podepsal i na ostatních sochách – roku 1929 musela být renovována sochařem Karlem Zentnerem plastika sv. Václava. V roce 1976 se upustilo od památkové ochrany Krista na kříži a sv. Josefa, obě plastiky byly nahrazeny novými díly. Roku 1996 obnovil Kalvárii sochař M. Zentner.

Pískovcová socha sv. Jana Evangelisty je umístěna na opěrné nábřežní zdi, před jižním průčelím zámku mezi plastikami Kalvárie a sv. Josefa, čelem se obrací k severu. Plastika stojí na vysokém hranolovém postamentu. Spodní část soklu má rozeklaná nároží a přes zvonovnici přechází ve štíhlý podstavec, který je po stranách doplněn zalomenými volutovými křídly zdobenými motivem čabraky se střapcem. Bohatě profilovaná korunní římsa je na čelní straně segmentově vyklenutá, pod ní je umístěn reliéf aliančního erbu Dietrichsteinů. Znak je ozdobený pláštěm a knížecí korunou. Plastika sv. Jana je zobrazena v dramatickém nakročeném postoji, s levou nohou předsunutou, pravé rameno je vytočeno v protipohybu, hlava je mírně zakloněna. Pravou rukou se světec dotýká prsou a levicí si přidržuje rozevlátý plášť. Sv. Jan je prostovlasý se vzrušeným výrazem v tváři.

Socha je neoddělitelnou součástí západního parteru a potažmo celého tvarově rozmanitého zámeckého parku, který je cenným dokladem vývoje zahradní tvorby v průběhu vice než tří století. Navíc významně spoludotváří celkový charakter ranně barokního areálu, jehož autorem je Antonio della Porta. Do dnešní doby se zámecký areál dochoval v neobvykle ucelené podobě, což jen zvyšuje jeho uměleckou hodnotu.

Z dalších zdrojů:

Socha sv. Jana Evangelisty, (nebo též sv. Jana, miláčka Páně), stojí pod zámkem a byla vyhotovena v roce 1740 na náklady pánů z Dietrichsteina.

Pan Suchomel uvádí, že na počátku 80. let byl nalezen v litoměřickém archivu doklad týkající se vzniku soch Panny Marie Bolestné a sv. Jana Evangelisty postavených pod jižním křídlem zámku v Libochovicích u bývalé silnice vedoucí do Poplz. Z německy psaného textu účetních dokladů ze dne 13. listopadu 1740 zjišťujeme, že pražský sochař Antonín Braun, synovec význačného českého sochaře M. B. Brauna, na zakázku Karla z Dietrichsteina vytesal ke zdejší mlýnské strouze dvě kamenné sochy, Bolestnou Matku Boží a sv.Jana Evangelistu, za něž mu libochovický důchodní úřad vyplatil 50 fl. (zlatých rýnských).

Na týž den se dochovala zpráva o vyhotovení podstavců k oběma sochám kameníkem Johanem Gallaschem (Janem Kalašem) ze Zlonic, který za svou práci obdržel 30 zl. rýnských.
Socha sv. Jana Evangelisty je vysoká 191 cm. Na podstavci jsou znaky Karla z Dietrichsteina a jeho manželky, rozené z Khevenhülleru.