Socha svatého Jana Nepomuckého na Kerkově nábřeží pod zámkem v Libochovicích

Na břehu slepého ramene Ohře pod zámkem v Libochovicích u cesty na Kerkově nábřeží stojí řada soch – první zleva je svatý Jan Nepomucký.

Památkový katalog:

Soubor soch na nábřežní opěrné zdi při jezu pod zámkem u bývalé okresní silnice. Kvalitní barokní sochy pořízeny mezi lety 1719-1740 patrně nákladem města v součinnosti s vrchností, některé nově na počátku 20. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého první od východu.

Nábřeží bylo frekventovanou komunikací, která spojovala zámek s mlýnem a starým mostem potažmo s kostelem. Galerie barokních soch zde začíná vznikat od 20. let 18. stol., jako první je zde umístěna plastika sv. Václava, kterou nechal postavit libochovický děkan Václav Hennigeber z Lecbergu. Roku 1719 zaplatila Anna Tayzíková sousoší Krista na kříži, pak přibyla roku 1724 socha sv. Josefa financovaná libochovickým hejtmanem Václavem Tvrzníkem a roku 1729 plastika sv. Jana Nepomuckého. Naposledy byly roku 1740 osazeny sochy sv. Jana a Bolestné Panny Marie, které spolu s Ukřižováním utvářely výjev Kalvárie. Autorem těchto dvou plastik byl pravděpodobně Antonín Braun a donátorem sám kníže. Doložena je také existence sochy sv. Vojtěcha, kterou však v 19. stol vzala velká voda. Čas se podepsal i na ostatních sochách – roku 1929 musela být renovována sochařem Karlem Zentnerem plastika sv. Václava. V roce 1976 se upustilo od památkové ochrany Krista na kříži a sv. Josefa, obě plastiky byly nahrazeny novými díly. Roku 1996 obnovil Kalvárii sochař M. Zentner.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého mírně nadživotní velikosti je umístěna na opěrné nábřežní zdi, před jižním průčelím zámku, je situována na jejím východním konci a čelem se obrací k severu. Socha sv. Jana Nepomuckého je pojata tradičně, sv. Jan stojí v kontrapostu na pravé noze, levá noha je mírně pokrčena. Celé tělo světce je mírně esovitě prohnuto, krucifix je přidržován v diagonální pozici na hrudi světce, přičemž je krucifix orientován vlevo, pravá ruka tak přidržuje krucifix v oblasti ukřižovaného Ježíše Krista, levá ruka pak u paty svislého břevna. Hlava světce je mírně skloněna k pravému rameni, směrem k ukřižovanému. Typika obličeje se vyznačuje širokými lícními kostmi, vousem a zavřenýma očima. Sv. Jan Nepomucký s biretem na hlavě je oblečen do zvlněné rochety s klerikou, přes ramena má přechozenou almuci. Socha je osazena na hranolový dvoustupňový podstavec, který je také zhotoven z jemnozrnného pískovce. Mohutný sokl přechází přes zvonovnici v menší nástavec, který je zdobený palmovým věncem a na bocích je doplněn volutovými křídly. Korunní římsa je bohatě profilovaná. Socha byla patrně v minulosti opatřena sjednocujícím nátěrem načervenalého okrového odstínu, zbytky tohoto nátěru se uplatňují v poměrně velkých plochách, přestože nebyl tento nátěr dlouhodobě obnovován a socha prošla v minulosti restaurátorskými zásahy. Bez podrobnějšího průzkumu nelze stanovit, zda se jednalo o originální barevnou úpravu sochy, či mladší zásah, který mohl být proveden v souvislosti s výraznějšími opravami soklové části. Nicméně cílem této povrchové úpravy bylo patrně zlepšit estetické vyznění celé památky se snahou povýšit použitý pískovce na lepší materiál (mramor, terakota).

Socha je neoddělitelnou součástí jižního nábřeží a potažmo celého tvarově rozmanitého zámeckého parku, který je cenným dokladem vývoje zahradní tvorby v průběhu více než tří století. Navíc významně spoludotváří celkový charakter ranně barokního areálu, jehož autorem je Antonio della Porta. Do dnešní doby se zámecký areál dochoval v neobvykle ucelené podobě, což jen zvyšuje jeho uměleckou hodnotu. Socha sv. Jana Nepomuckého je barokní kamenosochařskou prací, vznikla patrně v roce 1729 a je dílem neznámého sochaře. Nejedná se tak o dílo sochaře a řezbáře Bartoloměje Edera, jak mu bylo v minulosti připisováno.

Bartoloměj Eder (1711/1717-1778) pocházel z Tyrolska, žil však v Čechách, a to v nedaleké Budyni nad Ohří. Za svého života vytvořil okolí Libochovic a Budyně nad Ohří řadu kamenosochařských a řezbářských památek. Socha sv. Jana Nepomuckého z nábřežní zdi zámeckého parku však jistě není jeho dílem. Kvalita zpracování této sochy neodpovídá výtvarné úrovni ostatních Ederových děl, která jsou nepoměrně kvalitnější a pokrokovější. Zároveň připsání tomuto sochaři či jeho dílně neodpovídá ani časově, Bartoloměj Eder byl v roce 1729 poměrně mladý a jeho další díla pocházejí až z 50. a 60. let 18. století.

Neznámý autor této sochy sv. Jana Nepomuckého vycházel z tradičního konceptu podoby sv. Jana Nepomuckého, který byl odvozen od podoby téhož světce z Karlova mostu v Praze (dílo sochaře Jan Brokoffa z roku 1683, odlito Volfem Jeroným Heroldem v Norimberku). Je nutné uvést, že kromě zrcadlového převrácení, je podoba libochovické sochy téměř doslovným přepisem sochy z Karlova mostu. Patrně došlo při zhotovování libochovické sochy k použití vzorové grafiky či sádrového modelletta. Vzhledem k výše uvedenému tak není vlastní památková hodnota sochy z hlediska vývoje výtvarného umění velká, protože se jedná o volnou kopii známějšího díla. Umělecký přínos autora je tak v podstatě nicotný. Hodnota sochy je tak větší z kulturně-historického hlediska, protože přímo dokládá církevní a světskou snahu o rozšíření kultu sv. Jana Nepomuckého v rámci jeho svatořečení, ke kterému došlo též v roce 1729, kdy byla na nábřežní zeď u libochovického zámku osazena také tato socha.