Zámecká kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Libochovicích

Součástí prostoru severního nádvoří před zámkem Libochovice je v jeho jihozápadní části vedle vstupu do zámeckých budov kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.

Jak Památkový katalog tak materiály týkající se zámku hovoří pouze o kapli, neuvádějí zasvěcení. Potvrzuje ho však katalog litoměřické diecéze.

Kaple je součástí památkově chráněného zámeckého areálu:

Polygonální kaple s hranolovou věží při severním křídle zámku je jedinou celistvě dochovanou částí renesančního zámku. Barokní portál dovezen z Vídně a osazen v roce 1902. V 19. stol. interiér přepatrován a využíván hospodářsky, věž jako vodárna.

Pozdně gotická kaple s trojbokým závěrem ze 16. stol. se nachází před severním průčelím zámku, se kterým je propojena prampouchem. Vnější plášť kaple je sedmiosý rytmizovaný šesti armovanými pilíři. Okna jsou proražena ve vysokých segmentově zaklenutých nikách původních gotických oken, která byla při přestavbě zazděna. Lomené osy 1. patra jsou zasazeny v líci zdiva, okna v přízemí jsou špaletová obdélná a mají dvoukřídlý šestitabulový rám. Na východní straně je druhá osa zleva osazena barokním portálem přeneseným v roce 1902 z dietrichšteinského paláce ve Vídni. Mohutný segmentově ukončený portál je po stranách rámován pilastry s předsazenými sloupy, přes které přechází pásová rustika. Svazkové hlavice nesou vysoké kladí, které je doplněné dvěma volutovými konzolami s kapkami. Korunní římsa je desková nad pilastry zalomená. Ostění samotného vchodu je zdobené pásovými klenáky a maskaronem ve vrcholu oblouku, nad ním je zasazen alianční erb dietrichšteinů zdobený girlandovými závěsy. Další menší vchod je prolomen v závěru kaple, segmentově zaklenutý otvor je ve špaletě osazený svlakovými dveřmi zdobenými mřížovým oplechováním. Na západní straně závěru přiléhá ke kapli hranolová zvonice, která je v horním patře prolomena na každé straně lomeným otvorem s rozevřenou špaletou. Jižní strana věže je členěna dalšími šesti pod sebou umístěnými otvory, k západní stěně přiléhá vysoká přístavba s valbovou stříškou, která je na jižní straně osazena obdélným vchodem. Prampouch spojující kapli se zámkem je na východní i západní straně prolomen sdruženým oknem, které rámuje plochá šambrána s lištou a přímou nadokenní římsou. Okna jsou v líci zdiva osazena čtyřkřídlými, šestitabulovými rámy. Prostor pod prampouchem je sklenut valenou klenbou s trojbokými výsečemi. Na severní straně podchodu je velký segmentově zaklenutý vchod s dřevěnými vraty. Fasády kaple, zvonice i prampouchu jsou sceleny hladkou omítkou, která je pod fabionovou korunní římsou doplněna sgrafitovým pásem imitujícím metopy a triglyfy, patro věže je nad římsou zdobené v omítce vytaženou rustikou. Valbová střecha kaple a cibule věže je krytá dvojitě kladenou střešní taškou bobrovkou. Interiér kaple vymaloval Zikmund Cordell a štuky provedl Santino Bussi.

Stavební historie kaple je dokladem vývoje zámku, který je vynikající ukázkou ranně barokní adaptace starší stavby, jejíž autorem je Antonio della Porta, a na jehož výzdobě se podíleli významní italští umělci, ale také učitel Petra Brandla Christian Schröder nebo Jan Brokoff. Navíc budova kaple svou hmotou spoludotváří severní parter, který je součástí cenného zámeckého parku, na kterém lze doložit vývoj zahradní tvorby v průběhu více než tří století. Do dnešní doby se zámecký areál dochoval v neobvykle ucelené podobě, což jen zvyšuje jeho uměleckou hodnotu. Z historického hlediska nelze pominout ani význam zámku jako rodiště vynikajícího českého vědce a vlastence Jana Ev. Purkyně.

Informace o zámku kladou vznik kaple podstatně hlouběji do historie:

Od roku 1341 se psal Zbyněk Zajíc i jeho potomci s přídomkem z „Hassenburka“ podle německého der Hase – zajíc. Zbyněk Zajíc z Házmburka přestavěl libochovickou tvrz do gotické podoby a z této doby pochází i základy kaple při vchodu do zámku.

Jan starší z Lobkovic, pán na Zbirohu a Točníku, od roku 1554 nejvyšší hofmistr království českého, vyprosil u císaře Ferdinanda I. povýšení Libochovic na město, což se uskutečnilo zakládací listinou dne 7. srpna 1560. Pozdně gotická zámecká kaple, která v té době sloužila jako „vobecní kostel“ byla spojená se severním křídlem můstkem, či pavlačí, později přístavbou (prampouchem). K západní straně kaple přiléhá renesanční věž, původně zvonice kostela, později vodárna, která nese zbytky renesančních sgrafit (sgrafito=kresba na fasádě, vzniklá vyrytím ve vrchní vrstvě omítky na spodní, jinak zbarvenou vrstvu). 

Dne 13. prosince 1682 uzavřel Gundakar Dietrichstein smlouvu s roudnickým stavitelem, Italem, Antoniem della Portou na přestavbu zámku do raně barokní podoby. Přestavba byla dokončena v roce 1690 a od té doby nebyl zámek, vyjma interiérů východního křídla, které vyhořelo v roce 1800, přestavován. Barokní portál u zámecké kaple byl však přistavěn mnohem později, až v roce 1902, kdy byl převezen do Libochovic ze starého Dietrichsteinského paláce ve Vídni.

Roku 1833 bylo v kapli skladiště obilí a v pozdějších letech dokonce lihopalna. Ke kapli přiléhá renesanční věž, původně zvonice, později upravená na vodárnu.