Kostel svatého Jana Nepomuckého ve Slatině

Ve středu obce Slatina u parku na návsi stojí kostel svatého Jana Nepomuckého.

Wiki uvádí:

Římskokatolický filiální kostel svatého Jana Nepomuckého ve Slatině je gotická, později barokně a v 19. století upravená, sakrální stavba stojící na jižní straně návsi. Kolem se nachází hřbitov. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.

Obec Slatina je poprvé písemně doložena roku 1057 v zakládací listině litoměřické kapituly. Roku 1319 byla obec emfyteuticky vysazena litoměřickým proboštem, což byl v té době Vojtěch z Dubé. Farní kostel se v místě připomíná roku 1384. Podle stylového rozboru zachovaných článků vznikl kostel po polovině 14. století. Vzhledem ke stáří a významu obce ho pravděpodobně předcházel starší objekt. Z gotického období se zachovaly obvodní stěny, zejména presbytáře a vítězný oblouk. Po přestavbách provedených roku 1597, v první polovině 18. století. Snad se přestavba konala v roce 1746 a tehdy bylo rovněž změněno patrocinium. K další úpravě došlo a v 19. století. Vnější výraz současného kostela stojí tedy na pomezí baroka a klasicismu ve značně venkovském provedení. Dominantou kostela a celé vsi je mohutná renesanční hranolová věž, přiložená k severozápadnímu rohu lodi. Byla postavena roku 1595, jak dokládá chronogram na výrazném severním portálu.

Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem. Po severní straně presbytáře se nachází sakristie, která navazuje na hranolovou věž po severní straně lodi. Boční fasády a závěr jsou se spárovanou omítkou a velkými polokruhově ukončenými okny. Na závěru kostela jsou odstupněné opěráky. Věž je s renesančním polokruhově zakončeným portálem v obdélném rámci s plastickou výzdobou a vytesaným nápisem o stavbě věže z roku 1595. V posledním patře věže jsou velká polokruhově zakončená okna. V západním průčelí se spárovanou omítkou se nachází polokruhově zakončený portál v obdélném rámci s trojúhelným štítem a segmentové okno.

Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou a v závěru paprsčitou žebrovou klenbou položenou na kuželové a kružbové konzoly. V jižní stěně se nachází malý hladký hrotitý výklenek. V závěrové stěně je pravoúhlý výklenek. Triumfální oblouk je hrotitý a má sešikmenou hranu do lodi kostela. Loď má plochý strop. Kruchta je zděná. Sakristie je obdélná a má také plochý strop.

Hlavní oltář je rokokový. Upravený byl v 19. století. Nachází se na něm obraz sv. Jana Nepomuckého z 19. století. Kazatelna je z roku 1747 od třebenického truhláře M. Poláka. Obraz Svaté rodiny je z 1. poloviny 18. století. Gotická Madona pochází z období mezi lety 1380-1390. V kostele jsou rokokové cínové svícny.

Jihovýchodně od kostela stojí na bývalém hřbitově barokní obdélná márnice z 1. poloviny 18. století. Průčelí márnice s vpadlým polem a obdélným vstupem je zakončeno štítem s pilastry, polokruhově ukončeným oknem, křídlatými zdmi a trojúhelným nástavcem.

V Památkovém katalogu je chráněný areál kostela složen z částí:

Kostel ve Slatině připomínán k roku 1384, postaven však zřejmě již po polovině 14. stol. Z gotiky zachováno jádro, kostel přestavěn v roce 1597 a kolem roku 1746, kdy bylo změněno patrocinium. Poslední výraznou stavební proměnou prošel areál v 19. stol.

kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel tvoří gotické jádro se čtvercovou lodí a polygonálním presbytářem, renesanční věž při severní straně lodi a barokní sakristie při presbytáři. Vstup do věže opatřen renesančním portálem rustikálního typu, do lodi se vstupuje klasicistním nástavcem.

ohradní zeď s brankou

Krátká omítaná ohradní zeď vymezuje prostor před věží kostela. Přímo proti portálu do věže ve zdi je dvěma hranolovými sloupky s kamennými profilovanými hlavicemi vymezena branka. Mezi sloupky zavěšena poškozená tepaná mříž s pozdně renesančními prvky.

kaple

Barokní hřbitovní kaple postavena v 1. polovině 18. století. Drobný čtvercový korpus ukončen v hlavním průčelí výrazným zděným křídlovým štítem děleným pilastry, s trojúhelným nástavcem nad segmentovou nikou zdobenou volutovým klenákem.

Původní evidenční list památky:

Kostel svatého Václava s kaplí, v soupise a ostatních materiálech uváděno zasvěcení sv. Janu Nepom.

Orientovaní zděná omítaná budova na podélném půdorysu, jednolodní, s věží při severní straně, s pětibokým presbytářem, opřeným opěráky, se sakristií na severní straně. V západní průčelí edikulový portál s trojúhelným štítem, nad ním půlkruhové okno. Věž je dvoupatrová s jehlancovou střechou s obdélnými okénky a velkými půlkruhově zaklenutými okny v nejvyšším patře. V sev. straně renesančně edikulový portál s andílčími hlavami ve cviklech, zdobený rosetami, s volutovým přímo uzavřeným štítem, v něm nápis: „léta 1595 věž v nové staviti se počala nákladem záduší této obce slatinské za ouřadu Valentina rychtáře a konšelů zejména postaveny Šimona Šimáka, Jana Housa, Šimona Michálka, Šimona Dluhala a za ouřadu kostelníků Jiříka Stuchlého, Víta Batisty Lans Deo“. Fasáda je rustikovaná s 2 okenními osami na jižní straně a 5 v presbytáři. Loď je plochostropá, s nově vestavenou kruchtou s presbytářem spojenou lomeným vítězným obloukem. Kněžiště sklenuto 1 bání křížové klenby a 5 žebry závěru – žebra hrušková spočívajíc na jehlancových konzolách s trojlistou kružbou. Do sakristie vede pravoúhlý portál s uchy a kapkami. Kostel kryt sedlovou střechou s taškami. U kostela barokní kaple na čtvercovém půdoryse, s průčelím členěném lisénami a trojúhelným štítem s volutami po stranách. Na severní straně okno lemované šambránou s uchy.
1967: špatná střecha, v severozápadním rohu již opadává strop