Sloup Panny Marie v Turnově

Na náměstí Českého ráje v Turnově stojí obnovená pískovcová kašna s Mariánským sloupem.

Původní kašna byla postavena v letech 1847-8 uprostřed náměstí. Dnes se tu nachází replika se středovým sloupem, nesoucím původní sochu Panny Marie od Josefa Maxe z první poloviny 19. stol. Kašna totiž byla z náměstí nesmyslně odstraněna na přelomu března a dubna v roce 1953. Náměstí bylo tehdy přejmenováno na Stalinovo a zbytky zbourané kašny putovaly do základů letního kina. Jako zázrakem se však zachovala socha Panny Marie, která tehdy stála na sloupu uprostřed kašny, v kostele sv. Mikuláše.

Celkový pohled na repliku kašny se středovým sloupem se sochou Panny Marie

V roce 1998 z iniciativy Spolku rodáků a přátel Turnova a díky velkorysému daru místního mecenáše pana B. J. Horáčka byla zhotovena replika kašny, zmenšená o cca 1,5 metru. Kopii provedla kamenická firma z Hořic, socha byla zrestaurována a pozlacena. Kašna byla slavnostně posvěcena 28. října 1998 u příležitosti 80. výročá vzniku samostatného Československa.

Původní socha Panny Marie na vrcholu sloupu

Základní údaje se dají dohledat na internetu, nebo v jednoduchých encyklopediích (Jiří Slouka: Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy), nejvíce informací tradičně poskytuje kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji, kde je sloupu věnován prostor od strany 270 do strany 277.

Sloup se sochou Panny Marie v kašně na turnovském náměstí

Kniha cituje z nadační listiny o udržování sloupu, sepsané počátkem května 1849, že Antonín Ederer odkázal v poslední vůli 8. května 1829 díl svého jmění k vystavění kamenné sochy na náměstí, která měla představovat Nanebevzetí Panny Marie. Částka nedostačovala, proto město uložilo obnos do pražské spořitelny. Sochu vyhotovil pražský řezbář Josef Max od jara 1847 do roku 1848, na její zlacení přispělo turnovské měšťanstvo. Svěcení sochy se uskutečnilo 3. září 1848. Sloup byl vztyčen podle zápisu v městské pamětní knize uprostřed nové kašny už 11. září 1847. Stavbu kašny finacovalo město (předchozí kašna byla v havarijním stavu a nedokázala udržet vodu).

Dlouhou dobu o sloupu nejsou zprávy, až v roce 1939 bylo zaznamenáno, že turnovský malíř a pozlacovač Vilém Miller obnovil zlacení na soše. O pár let později se začalo zvažovat přemístění kašny (1941), protože překážela narůstajícímu dopravnímu ruchu, památkový úřad ale trval na ponechání kašny na původním místě. Diskuze se protáhla na několik let, v roce 1945 byla kašna obhájena jako jeden z posledních pozůstatků podoby starého města. Všechna zamítavá stanoviska ze strany památkářů byla nakonec marná, když z ideologických důvodů rozhodl Okresní národní výbor o „přemístění“ kašny a sochy a přejmenování Masarykova náměstí na Stalinovo v březnu 1953. Došlo k likvidaci kašny a socha měla být umístěna před Mariánským kostelem (k čemu ale nikdy nedošlo).

Termíny byly naplánovány tak, aby Státní památkový ústav nestihl zasáhnout a termíny demolice byly vybrány vskutku symbolicky: V pašijovém týdnu v pondělí 30. března 1953 začala se bourat na rozkaz MNV kašna, na Zelený čtvrtek navečer byla sejmuta socha a na Velký pátek 3. dubna byl poražen sloup. Památkový úřad protestoval, stěžoval si a požadoval uvedení do původního stavu, ale marně. Zbytky sloupu a socha navíc zůstaly volně před kostelem a značně trpěly. Smutné čtení v citovaných dopisech, vyměňovaných mezi památkáři, ONV a MNV. Snahy o znovupostavení kašny vedly až k tomu, že raději bylo rozhodnuto o definitvní likvidaci zbytků po roce 1959, údajně pro jejich velmi špatný stav. Zůstala jen socha Panny Marie, zschovaná nakonec v sakristii kostela.

Snaha o znovuosazení v roce 1969 také vyzněla do prázdna, muselo se počkat až na iniciativy, vzniklé po roce 1989. Ty brzdil nedostatek financí, na obnovení kašny vznikla veřejná sbírka, do níž přispělo i partnerské město Reeuwijku v Holandsku. Zásadním impulsem byl ovšem až dar hoteliéra z Kanárských ostrovů, rodák z Radvanovic Bohuslav Jan Horáček – věnoval na konto 100 000 DM. Obnova kašny se pak stala součástí rekonstrukce celého náměstí. V plánech byla obnova původní velikosti a vzhledu dle dobové dokumentace, naproti tomu fantaskní představa vylepšení sloupu spirálami kozákovských polodrahokamů. Zvítězila umírněná podoba zmenšené kopie,kterou provedla firma TRNASCONSULT s.r.o. Hradec Králové, svěcení sloupu provedl již výše zmíněného 28. října 1998 litoměřický biskup Josef Koukl.

O posledních úpravách sochy více zde ->

Pozlacená socha Panny Marie

Detail hlavice pod vrcholovou sochou