weby pro nejsevernější čechy

Socha svatého Jana Nepomuckého u brány vodního hradu v Budyni nad Ohří

Článek je součástí seriálu Sochy, skulptury, statue, reliéfy, památníky

Před vstupní branou vodního hradu v Budyni nad Ohří stojí dvojice soch. Vlevo je to svatý Jan Nepomucký.

Obě sochy jsou kulturní památka:

Soubor tvoří dvě hodnotné pozdně barokní sochy světců, umístěné na prostranství před hlavní vstupní bránou do areálu hradu čp. 1. Vlevo stojícího sv. Jana Nepomuckého a vpravo stojícího sv. Josefa vytvořil v roce 1774 sochař Bartoloměj Eder.

Tradiční pojetí je kvalitně provedené; svým umístěním se sochy výrazně uplatňují na vzhledu historického jádra města – nacházejí se v západní části Mírového náměstí – hlavního budyňského náměstí.

Svatý Jan Nepomucký:

Hodnotnou sochu sv. Jana Nepomuckého, zhotovenou v roce 1774 Bartolomějem Ederem, tvoří sokl a vlastní socha světce.

Poměrně vysoký hranolový sokl má dole obdélný podstavec, na který navazuje směrem vzhůru se zužující profilovaná část. Následuje vlastní sokl s o něco širším spodním úsekem – na bocích je totiž voluta, jejíž dolní závit sokl rozšiřuje. Na přední stěně soklu jsou oba závity voluty – menší, zavinutý vně, je nahoře, větší, částečně stlačený a zavinutý dovnitř, pak dole. Na přední straně soklu je vyryté zrcadlo s vroubkovaným okrajem – nahoře je půlkruhovitě vypouklé, dole naopak oble vybrané. Nahoře nad zrcadlem je reliéf stuhy, zavázané na čtyři kličky (vždy dvě nad sebou, menší dole). Od stuhy oble vedou dva stvoly s vavřínovými listy, vzájemně se křížící a poté splývající dolů. Tento reliéf svou dolní polovinou zasahuje do zrcadla. Sokl ukončuje vysoká zvlněná, značně přesahující profilovaná římsa. Uprostřed přední strany této římsy je reliéfní výzdoba – dole je to široká vrubovitá mušle, nahoře pak rostlinný motiv s kalichem květu (?) a dolů směřujícími pěti listy či pery, lemovaný po obou stranách volutou, do níž se zde horní část římsy stáčí. Také obě boční stěny jsou opatřené reliéfní výzdobou. Jde o vrubovitě členěné závity voluty, doplněné dalšími dvěma motivy. Nahoře je to půlkruhový závěs z vavřínových listů, zavěšený na horním závitu voluty, dole pak mušle, umístěná nad dolním závitem voluty. Zadní stěna soklu je prostá.

Vlastní socha světce je umístěná na nízkém deskovitém podstavci. Sv. Jan Nepomucký stojí čelně, s odlehčenou pravou nohou. Oblečený je do kanovnického roucha, splývajícího v převážně svislých záhybech. Klerika má poměrně hluboké záhyby, a to i na bočních stranách a vzadu. Zapnutá je uprostřed na knoflíky, které sahají až dolů. Rocheta má hlubší záhyby na světcově levém boku a také vzadu, její dolní okraj, zdobený krajkou dole s cípky, je lehce rozevlátý. Oděv doplňuje kožešinová pláštěnka s kapucí, na zadní straně členěná do svislých záhybů. Pod dolním okrajem šatu jsou vidět přední části obou bot. Pravá paže vede podél těla, ruka přidržuje za dýnko biret. Levá paže je ohnutá v lokti, ruka s vyklenutými prsty spočívá na prsou. Světec má krátký plnovous a dlouhé vlnité vlasy, sčesané z čela. Tvář má vážný výraz, oči hledí dolů – na krucifix, který před Janovým tělem přidržuje letící andílek. Krucifix má poměrně silná břevna, Kristus má hlavu nakloněnou k pravému rameni. Andílek je situovaný v pravém poloprofilu, hlavou z profilu. Až na bederní roušku, přidržovanou páskou, vedoucí přes trup, je nahý. Rouška je na zadní straně bohatě rozevlátá a členěná do četných záhybů. Obě andílkovy nohy jsou pokrčené v kolenou, na zádech jsou rozepjatá křidélka. Levá paže, ohnutá v lokti, je pozdvižená, ruka drží krucifix. Na lehce předkloněné hlavě jsou krátké vlasy, ústa má andílek pootevřená, hledí vzhůru. Sv. Jan Nepomucký má kolem hlavy pozlacenou obručovou svatozář s pěti, symetricky rozmístěnými šesticípými hvězdami. 

Původní evidenční list památky je sice stručný, ale obsahuje zajímavé info navíc:

Na masivním stylobatu hranolový sokl, jeho boky přechází dole do volut. Na přední stěně pod vyklenutou římsou s mušlí věncový závěs. Sv. Jan Nepomucký v kontrapostu pravé nohy s biretem v levé a krucifixem v pravé ruce. Před světcem lucerna tvaru pěticípé hvězdy.

Po lucerně dnes ani stopa.

Památkový katalog eviduje restaurování sochy v roce 2009 sochařem a restaurátorem Liborem Pisklákem.

Tagy