Kaple svatého Prokopa na hřbitově v Charvatcích

V zadní části hřbitova Charvatce stojí mohutná kaple svatého Prokopa.

Na webu „nadřízené“ obce Martiněves:

Hřbitov byl na tomto místě založen roku 1830 (do roku 1830 se rozprostíral okolo kostela) a je společný pro obce Charvatce, Martiněves, Pohořice, Radešín, Mšené lázně, Podol a Vrbici. Hřbitov je ze tří stran obehnán ohradní zdí, ze západní strany je ohraničen vysokou kovovou ohradou, jejíž součástí je vstupní brána.

Na hřbitově se nachází novogotická kaple sv. Prokopa z r. 1911. Sestává ze čtvercové lodi se stanovou střechou zakončenou věžicí. Na plášti stavby napravo od vstupu je schodišťová věžička.

Hřbitov je úhledný, ovšem na kapli se podepsala ruka mnoha vandalů a zlodějů. Kaple dnes neslouží svému účelu přesto, že byla v letech 1997-1998 důkladně opravena. Interiér kaple je zcela zničený a jsou zde pouze zbytky lavic a část oltáře.

Na wiki:

V roce 2015 byl vstup kompletně zrekonstruován a postupně se bude opravovat celý plot i zeď. Kaple byla v letech 1997–1998 částečně opravena. Hřbitov i kapli vlastní obec Martiněves, která nyní pracuje na její rekonstrukci, aby mohla být rozlučkovou místností, která zde i v okolí chybí.

O opravách na iDnes ->

Areál hřbitova s kaplí je kulturní památkou:

hřbitovní kaple sv. Prokopa

Výrazná novogotická kaple z počátku 20. století je orientovaná zděná omítnutá stavba se čtvercovou lodí a o něco užším obdélným presbytářem. Na jižní straně, blízko jihozápadního nároží, je přistavěná válcová schodišťová věž, na severní straně presbytáře – u napojení na loď – je čtvercová sakristie. Západní průčelí chrání v dolní části kamenný sokl, který obíhá celou kapli.

V ose se nachází vstupní portál, přístupný po čtyřech kamenných stupních, lemovaných nízkou kamennou zídkou. Vyžlabený portál je v horní části širší, v jeho tympanonu je umístěný kamenný reliéf se scénou „Vzkříšení Lazara“. Téměř celá plocha reliéfu je zaplněná celkem pěti postavami. Ústřední postavou je Kristus, stojící v levém poloprofilu. Je oblečený do dlouhého šatu s širokými dlouhými rukávy a s kulatým výstřihem. Obě paže jsou mírně ohnuté v lokti. Pravá je pozdvižená, ruka s nataženými prsty, směřujícími vzhůru, se dlaní obrací k Lazarovi. Levá paže směřuje mírně dolů před tělo, ruka s lehce zahnutými prsty je otočená hřbetem dolů. Předkloněná hlava je zobrazená téměř z profilu. Kristus má dlouhé vlnité vlasy s výraznými stočenými prameny v dolní části, na bradě je krátký vlnitý plnovous. Oči hledí na Lazara, ústa jsou zavřená, obličej má vážný výraz. Za hlavou je plná svatozář s naznačenými paprsky. Lazar se nachází na levé straně reliéfu (z hlediska pozorovatele). Z jeho postavy je vidět pouze horní polovina, zobrazená jako stojící (?) v pravém poloprofilu. Lazar má oděv s dlouhými rukávy a plášť, kryjící hlavu a obě paže. Ruce jsou zkřížené na prsou. Pravá ruka, přeložená přes levou, přidržuje plášť, spadající dolů ve výrazném záhybu. Na hlavě, natočené do pravého profilu, jsou dlouhé vlnité vlasy, z větší části zakryté pláštěm. Na bradě je středně dlouhý plnovous, jehož dolní konec se netypicky zvedá. Oči jsou otevřené, ústa pootevřená. Výrazný je velký orlí nos, na čele jsou vrásky. Lazar se nachází v ohraničeném obdélném prostoru – hrobu či hrobce. Mezi Lazarem a Kristem je muž, zobrazený v levém poloprofilu jako klečící na pravém koleni. Má oděv s širokými dlouhými rukávy a plášť, kryjící i hlavu. Obě paže jsou ohnuté v lokti před tělem, zdvižené ruce s nataženými prsty směřují dlaněmi k Lazarovi (palce jsou oddálené od ostatních prstů). Mužovy oči hledí na Lazara, ústa jsou pootevřená. Na bradě je vlnitý plnovous, dole uprostřed rozdělený. Vzadu nad mužovou hlavou je část listnatého stromu a vlevo pod jeho korunou náznak skály. Vpravo od Krista jsou dvě ženské postavy, situované za sebou. Přední z nich je zobrazená klečící na levém koleni v levém profilu. Má dlouhý oděv s dlouhými rukávy, přes paže a záda je přehozená rouška, jejíž cíp spadá za levou paží dolů. Pravá paže není vidět, levá je ohnutá v lokti před tělem – ruka zakrývá obličej. Na hlavě jsou dlouhé vlasy, jejichž tři zvlněné prameny spadají pod rouškou na záda. Za touto klečící ženou stojí druhá žena – v levém poloprofilu a mírně předkloněná. Má šat s dlouhými rukávy, hlavu a záda kryje plášť, jehož záhyby vroubí obličej. Pravá paže není vidět, levá je ohnutá v lokti před tělem – ruka spočívá na zádech přední ženy. Oči hledí směrem k Lazarovi, ústa jsou nepatrně pootevřená.

Ve vstupním portálu, který je pod reliéfem zvlněně rozšířený směrem dovnitř, jsou dvoukřídlé dřevěné dveře. Tvoří je svisle kladená prkna s ozdobnými drážkami. Na obou křídlech jsou dva ozdobné panty, tvořené stylizovaným vodorovným stonkem s květy, z něhož nahoru a dolu vycházejí symetricky provedené stáčené úponky, zakončené listy. Na pravém křídle je kovaná klika a ozdobně vykrajovaný štítek zámku – opět s motivy listů a navíc s vyrytými ornamenty.

V horní části západní stěny jsou dvě stejná okna, situovaná blíže nárožím. Vnější tvar kamenného ostění je kruhový, vnitřek hlubokého, směrem dovnitř se zužujícího otvoru, je členěný do čtyřlistu. Okna jsou zasklená barevnou vitráží. Ještě výše je na stěně v ose vstupu umístěný kamenný erb rodu Kinských.

Jižní průčelí tvoří dvouosá loď a stejně vysoký jednoosý presbytář. V obou osách lodi jsou stejná okna ve špaletě – úzká vysoká, nahoře zakončená do lomeného oblouku. Rozdělená jsou čtyřmi vodorovnými příčlemi, sklo je členěné do kosočtvercové sítě. Pod okny je kamenné ostění. U jihozápadního nároží je k lodi přistavěná válcová schodišťová věž, vyšší než loď. Na jižní straně je v ní vchod, přístupný po čtyřech kamenných schodech, lemovaných nízkou kamennou zídkou. Jednokřídlé dřevěné dveře tvoří svisle kladená prkna s ozdobnými drážkami, dole a uprostřed zpevněnými vodorovnou železnou příčlí, pobitou hřeby. Na dveřích jsou dva panty s ozdobným kováním, tvořeným stylizovaným širokým vodorovným stonkem s květy, z něhož nahoru a dolu vycházejí symetricky provedené stáčené úponky, zakončené listy. Klika je kovaná, štítek zámku, opatřený vyrytými ornamenty, je na jedné straně ozdobně vykrajovaný. Kolem vstupu je kamenné ostění, ve střední a horní části s profilací.

Na západní a východní straně věže jsou vždy dva stejné okenní otvory – úzké, nahoře zakončené do mírně lomeného oblouku a lemované kamenným ostěním (nahoře a dole masivnějším). Horní část věže je oddělená kamennou římsou, jejíž situování odpovídá hlavní římse lodi. Zde jsou symetricky rozmístěná tři velká okna ve špaletě. Mají tvar lomeného oblouku, zasklení člení dvě vodorovné příčle. Otvory mají kamenné ostění. Věž má kuželovou střechu s námětkem, krytinou je plech. Ve vrcholu střechy je zasazená vysoká jehla s makovicí.

V literatuře se uvádí jako rok postavení kaple rok 1911 (architekt Rudolf Vomáčka), na kameni v závěru kaple je však nápis, který ji datuje do roku 1909.

ohradní zeď

Ohradní zeď je postavená z režných cihel. V dolní části zeď chrání dvoustupňový sokl z kamenných kvádrů. Korunu zdiva kryjí dlouhé kamenné desky tvaru sedlové střechy, na vnějších stranách profilované. Zeď člení pravidelně rozmístěné, mírně vystupující sloupky. Jsou o dvě řady cihel vyšší, než vlastní zeď, ukončené jsou kamennou sedlovou stříškou. Ve štítu stříšky je vytlačený motiv trojlistu (s jedním listem nahoře a dvěma dole), její hřeben je zaoblený. Na některých sloupcích dnes tyto stříšky chybí.

oplocení

Oplocení má nízkou kamennou podezdívku, tvořenou dvěma stupni – horní mírně přesahuje. Na podezdívce je umístěný mřížový plot. Jeho pole tvoří svislé pruty, střídavě prosté a tordované, zpevněné nahoře a dole širší vodorovnou příčlí. Kratší tordované pruty jsou dole zakončené do trojlistu a nahoře pak do hrotovitého tvaru. Delší prosté pruty mají nahoře tvar lilie. Prostor mezi pruty zdobí stáčené ornamenty. U ornamentů, situovaných nad dolní vodorovnou příčlí, sahá jedna strana motivu výše a je rozšířená. Ornamenty u horní vodorovné příčle jsou jak nad ní, tak pod ní – vzájemně zrcadlově obrácené. Horní konce horní řady jsou opět rozšířené. Jednotlivá pole oplocení odděluje vyšší a širší svislá příčle. Dole je zdobená esovitými motivy, umístěnými na přední i zadní straně podezdívky, nahoře je zakončená lilií, pod níž jsou stylizované listy. Uprostřed oplocení je široká brána, tvořená vjezdem, po jehož obou stranách je branka pro pěší. Vjezd tvoří trojdílná vrata s plnou dolní částí s diamantovou bosou a nad ní pak se střídavě vyššími a nižšími pruty, ukončenými do hrotu. Pruty nahoře zpevňuje vodorovná příčle. Obě branky pro pěší, provedené stejně, jsou zdobnější. Od vjezdu je odděluje válcový železný sloupek, od zbývající části oplocení pak hranolový sloupek z kamenných kvádrů, ukončený kamennou sedlovou stříškou. Ve štítu stříšky je vytlačený motiv trojlistu (s jedním listem nahoře a dvěma dole), její hřeben je zaoblený. Dolní plná část branky je zdobená rozvinutými květy – uprostřed je jeden větší, ve všech čtyřech rozích pak květ menší. Zbývající část tvoří svislé pruty, zpevněné čtyřmi širšími vodorovnými příčlemi. Prostor mezi pruty je opět zdobený. Dole je stejný motiv jako na zbytku oplocení, ve středu – mezi dvěma vodorovnými příčlemi – jsou pak kruhy s vepsaným čtyřlistem. Horní část je provedená podobně, jako na oplocení (pouze dolní motiv je méně stočený a jeho konce jsou širší a rozeklané).

márnice

Novogotická márnice má fasády členěné otvory tvaru lomeného oblouku – až na plnou východní stěnu. Boční strany zakončuje trojúhelný štít, sedlovou střechu kryjí tašky. Vzhledem k umístění u komunikace je výraznou součástí hřbitova.

Původní evidenční list památky:

Zděná jednolodní stavba se čtvercovým presbytářem a věží v západním průčelí, se sakristií na severní straně presbytáře. Pod věží lomený portál s reliefem Vzkříšení Lazara v tympanonu, severní strana členěna 3, jižní 2 okenními osami, závěr opřen opěráky. Mezi nimi umístěna deska Postaveno LP 1909. Schodiště na kruchtu je umístěno do vížky v JZ rohu. Střecha je sedlová, u věže jehlancová, krytá eternitem. Závěr je sklenut křížovou žebrovou klenbou, strop lodi je trámový, na západní straně dřevěná vyřezávaná kruchta. Okna jsou lomená, se 4 listovou kružbou. Postaveno R. Vomáčkou v pseudogotickém stylu.