Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Charvatcích

V centru obce Charvatce stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Na webu „nadřízené“ obce Martiněves o kostele:

Původně románský kostel z poloviny 13. století, věž a presbytář jsou gotické a pocházejí z doby okolo r. 1830. Barokní úpravy byly na kostele prováděny v 17. – 18. století, obnova a regotizace stavby roku 1897. Exteriéru stavby dominuje hranolová věž, umístěná na západní straně kostela, interiéru zase vysoké pískovcové pastoforium – gotické z konce 15. stol. – v podobě čtyřboké věžice s baldachýnem na vysokých točených sloupcích. Interiéru dále vévodí kamenný náhrobek Viléma z Illburka (majitel zdejšího panství v letech 1438 – 1489) z roku 1489 s vysokým reliéfem rytíře ve zbroji.

Na jiném místě dokumentu lze najít zmínku, že kolem kostela býval do roku 1830 hřbitov.

Stavba je společně s přilehlou kaplí svaté Anny kulturní památkou:

Areál kostela Nanebevzetí P. Marie se nachází ve střední části obce, západně od silnice, vedoucí do Martiněvsi.  Cenný kostel s románským jádrem, gotickou stavební fází, barokními úpravami a regotizovaným exteriérem doplňuje prostá barokní kaple sv. Anny, stojící jihovýchodně od kostela. Sakrální stavba je výraznou krajinnou dominantou.

Kostel je urbanistickou dominantou obce a zároveň – díky své pozici – i výrazným krajinotvorným prvkem širokého okolí.

Orientovaný jednolodní zděný kostel má dosti členitý půdorys. Na obdélnou loď navazuje o něco užší obdélný presbytář, zakončený trojstěnným závěrem (střední stěna je rovná, boční zkosené). Na západě se k lodi napojuje hranolová věž, na jihu předsíň a u jihozápadního nároží pak další obdélná přístavba. K severnímu průčelí presbytáře je u jeho napojení na loď přistavěná patrová obdélná sakristie s oratoří. U západní stěny sakristie s oratoří a severní stěny lodi je umístěná válcová schodišťová věž. Půdorys doplňuje ještě polygonální schodišťová věžička, přistavěná k severnímu průčelí věže a západnímu průčelí lodi.

Hranolová věž zakrývá většinu západního průčelí lodi. Má obdélný půdorys, postavená je z kamenných kvádrů s bílými spárami. Dolní část stěn chrání sokl stejného provedení, jeho horní hrana je zaoblená. Jihozápadní a severozápadní nároží je zpevněné opěráky, tvořenými opět kamennými kvádry. Nahoře mají opěráky na střední stěně trojúhelníkovou stříšku, obě boční stěny se směrem vzhůru šikmo zužují. Věž je vodorovně rozdělená třemi kamennými římsami na čtyři úrovně. V západní stěně je v dolní části v ose umístěný vstup, nahoře zakončený do půlkruhového oblouku. Jsou to dvoukřídlé dřevěné dveře, tvořené svisle kladenými prkny s ozdobnou drážkou. Na obou křídlech jsou vždy dva panty se symetrickým, náročně provedeným ozdobným kováním. To tvoří stylizovaný vodorovný stonek s listy, z něhož nahoru a dolu vycházejí stáčené úponky s listy a květy. Na pravém křídle je pak železná klika se štítkem kolem zámku – obojí opět s vegetabilními motivy (podobně jsou provedené i ostatní dveře v kostele). Dosti těsně nad vstupem je menší obdélný okenní otvor, lemovaný kamenným ostěním. V části věže druhé zdola jsou dva otvory nad sebou, umístěné v ose. Dole je to půlkruhově zakončené štěrbinové dřevěné okénko, dnes bez skleněných výplní. Rozdělené je třemi vodorovnými příčlemi a lemované ven se rozšiřující špaletou. Pod římsou, oddělující vyšší část věže, je pak sdružené okno, tvořené dvěma menšími obdélnými nedělenými okny vedle sebe. Sloupek, který je rozděluje, je kamenný, stejně jako ostění kolem otvoru (na bočních stranách je širší). V etáži třetí zdola je menší okno, nahoře zakončené do půlkruhu. Rozděluje ho jedna svislá a pět vodorovných příčlí, kamenné orámování otvoru je nahoře uvnitř provedené do tvaru trojlistu. V horní části věže je velký obdélný okenní otvor, ukončený velmi mírně lomeným obloukem. V hluboké špaletě je zde dvoukřídlá dřevěná žaluzie s vodorovně kladenými lamelami. V jižní stěně věže je v dolní části menší okenní otvor, dnes až na horní část bez skleněné výplně. Umístěný je oproti hornějším otvorům blíže lodi. Je obdélný, nahoře zakončený do lomeného oblouku. Uvnitř oblouku je otvor tvarovaný do trojlistu, v jehož horní části je dosud zasklení, členěné olověnými pásky. V etáži druhé zdola jsou dvě okna nad sebou. Dole je štěrbinové okénko s půlkruhovou horní částí, členěné třemi vodorovnými příčlemi. Nad ním, těsně pod římsou, oddělující vyšší úroveň věže, je obdélné okno v profilovaném kamenném ostění. V části třetí zdola je úzké okénko s půlkruhovou horní částí. Je dřevěné, členěné jednou svislou a pěti vodorovnými příčlemi. V horní etáži je stejné okno jako na západní straně. Takové okno je také jediným otvorem v severní stěně věže. Ve viditelné části východní strany věže je zazděný otvor, k němuž se dnes napojuje střecha lodi. Věž má jehlancovou střechu s námětkem, krytou plechem. Ve vrcholu střechy je zasazená jehla s pozlacenou makovicí s železným křížem. Vodorovné břevno kříže je hrotovitě ukončené, na vrcholu svislého břevna je silueta ptáka (snad kohouta). Křížení břeven je zdobené kruhovými a zvlněnými motivy, pata svislého břevna pak motivy stáčenými, doplněnými stylizovanými listy.

Západní stěna věže tvoří většinu západní fasády kostela. Po obou jejích stranách je západní stěna lodi, nahoře zakončená do trojúhelného štítu, připojeného k věži. Ve štítu je kamenné okénko, ukončené do lomeného oblouku a uvnitř nahoře členěné do tvaru jeptišky. V této horní části je fasáda lodi omítnutá, zatímco dole je režné kamenné zdivo. Obě nároží jsou zpevněná vysokým mohutným opěrákem z kvádrů, z nichž severozápadní je situovaný nakoso. Šikmé napojení opěráků k lodi kryje plechová stříška. Jihozápadní opěrák je rozdělený profilovanou římsou, umístěnou ve stejné výšce jako římsa mezi věžními etážemi první a druhou zdola. V jižní stěně opěráku je v celé výši její horní části zazděný obdélný otvor, vymezený po stranách vyžlabeným ostěním. K severní části západní stěny lodi (a zároveň k severní stěně věže) je přistavěný omítnutý schodišťový přístavek půdorysu poloviny šestiúhelníku. V západní stěně je vchod, přístupný po čtyřech kamenných schodech. Jsou to jednokřídlé dřevěné dveře, tvořené svisle kladenými prkny s ozdobnými drážkami. Dveře mají dva panty se symetrickým ozdobným kováním – jde o stylizovaný vodorovný stonek, z něhož nahoru a dolu vycházejí stáčené úponky nebo listy. Ozdobně je provedená i železná klika se štítkem kolem zámku – obojí opět s vegetabilními motivy. V horní části západní stěny je půlkruhově zakončené okénko s kamenným orámováním. Takové je na stejném místě i ve střední stěně, kde je navíc i v dolním podlaží. Třetí stěna je bez otvorů. Půljehlancovou střechu kryje plech, na střeše je nasazená plechová jehla s makovicí. Ve střední stěně závěru je okno o jednu třetinu širší, rozdělené je tak dvěma kamennými pruty, které nahoře přecházejí v kružby. Dole jsou tři jeptišky vedle sebe – střední sahá výše. V horní části je kruh s vepsaným pětilistem, ve cviklech mezi ním a jeptiškami je vždy jeden plamének. Okna mají barevné vitrážové zasklení, členěné do buňkovitých a kosočtvercových částí. Zpevňuje ho vždy pět vodorovných příčlí, zvnějšku sklo chrání drátěná síť. Fasádu zakončuje profilovaná hlavní římsa.

Severní průčelí presbytáře je pouze jednoosé, je zde stejné okno jako na protější straně. Kružbu tvoří dole dva plaménky vedle sebe a nahoře pak motiv jeptišky. Presbytář nahoře zakončuje profilovaná hlavní římsa. V západní části je k presbytáři – a také k východní stěně lodi – přistavěná obdélná sakristie s oratoří, jejíž výška je stejná jako výška presbytáře. Dole je stejný sokl jako na presbytáři. Západní a jižní stěna jsou provedené stejně. Dole je sdružené okno, tvořené dvěma úzkými okny, nahoře zakončenými do lomeného oblouku. Mají kamenné ostění, uvnitř nahoře s kružbou tvaru jeptišky, sklo zpevňují dvě vodorovné a jedna svislá příčle. Okno chrání vnější drátěná síť. Zhruba nad polovinou výšky stěny je pak malé okénko v ostění – opět tvaru lomeného oblouku. Rozdělené je dvěma vodorovnými příčlemi. Stěny ukončuje profilovaná hlavní římsa. Západní strana sakristie s oratoří není vidět, protože se zde napojuje válcová schodišťová věž. Střecha je valbová, krytá vlnitým plechem. V hřebeni střechy je na severní straně zasazená jehla s makovicí. Schodišťová věž sahá o něco výše, než je koruna zdiva severního průčelí kostela. Na její západní straně je vchod, přístupný po pěti kamenných schodech. Jsou to jednokřídlé dřevěné dveře, tvořené svisle kladenými prkny s ozdobnými drážkami. Na dveřích jsou dva panty se symetrickým ozdobným kováním – tvoří ho stylizovaný vodorovný stonek, z něhož nahoru a dolu vycházejí stáčené úponky nebo listy. Ozdobně je provedená i železná klika se štítkem kolem zámku – obojí opět s vegetabilními motivy. Na severní straně je v dolním a horním podlaží stejné, půlkruhově zakončené okénko v ostění, jedno takové je i ve středním podlaží – blíže západní straně. Pod profilovanou hlavní římsou věže jsou symetricky rozmístěné tři drobné otvůrky tvaru širší klíčové střílny s ostěním. Věž má jehlancovou střechu s námětkem, v jejím vrcholu je zasazená jehla s makovicí, ukončenou vlaječkou s prostříhaným motivem rovnoramenného kříže. Severní průčelí lodě je stejné jako jižní, pouze zde chybí předsíň. Loď má sedlovou střechu, presbytář rovněž – s polojehlancovou nad závěrem, krytinou je vlnitý plech. U napojení závěru na presbytář je ve střeše zasazená šestiboká plechová zvonička se štíhlou jehlancovou střechou. V jejím vrcholu je jehla s makovicí a plochým železným křížem. Příčné břevno má ramena zakončená do hrotu, po stranách je zvlněný motiv. Podobný je i na horním konci a ve středu svislého břevna, kolem křížení ramen je kruh.

Poznámka: popis odpovídá stavu v srpnu 2006.

Stavební vývoj:

• pol. 13. stol. – vznik
• okolo 1380 – přístavba
• 17. stol. – 18. stol. – přestavba
• 1897 – obnova, autor: Vomáčka Rudolf

Původní evidenční list památky doplňuje některé detaily:

Loď sklenuta 2 poli barokní křížové klenby bez žeber, presbytář s původními plamén. kružbami v oknech, sklenutými 2 poli křížové žebrové klenby s 1 polem šestidílné žebrové klenby na konsolách, sakristie valená klenbou s lunetami. Na klenbě lodi barokní nástropní malby.

Epitafy (náhrobníky) – celkem 5 na vnější straně kostela (1 ženská figura, 2 horní pol. ženské figury a 3x erbovní).

Věž a presbytář přistavěny kolem r. 1380, rozšiř. v 17. a 18. století, kdy také sklenuta loď. Regotizován R. Vomáčkou r. 1897. Nástrop, malby z r. 1728, přemal. r. 1871 J. V. Hellich. U kostela boží muka ze 16. stol.

Další info na wiki:

Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Charvatcích pochází z počátku 13. století. Je vystavěn na románských základech převážně v gotickém slohu. Do roku 2005 byl farním kostelem, nyní spadá pod římskokatolickou farnost Budyně nad Ohří, slučující dřívější farnosti ze svého okolí.

První písemné zmínky o kostelu pochází z roku 1352. Založen byl však již v době románské, ze které pochází obdélníková loď (katalog arcibiskupství pražského udává, že kostel založen r. 1006). K ní byla ve 14. století (okolo r. 1380) přistavěna gotická západní věž a prostorné východní kněžiště. Další přístavba se odehrála v době baroka, kdy kromě interiérových změn kostelu přibyla sakristie. Dnešní podoby kostel nabyl po regotizující přestavbě Rudolfa Vomáčky z roku 1897. Poslední opravy na něm pak byly prováděny v 90. letech 20. století.

Kostel je vystavěn z pískovcových kvádrů a z větší části omítnut. Je orientován tradičně. Má mírně obdélníkovou loď a presbytář s pětibokým závěrem, ke kterým je ze severní strany připojena sakristie a kulatá věžička se schodištěm na půdu. Na západě je gotická hranolovitá věž se zvonicí a s portálem. Jako hlavní je používán portál z jihu.

Východní část stavby tvoří kněžiště, které je zakončeno pěti stěnami z osmihranu a zvenčí je podpíráno sedmi opěrnými pilíři. Tyto opěráky jsou neomítnuté a jednou odstupňované. Mezi nimi se nachází osm oken s gotickými kružbami. Okna mají vyžlabená ostění, okno v závěru kněžiště je trojdílné, ostatní jsou dvojdílná. V kružbách oken se objevují motivy plaménků, trojlistů, čtyřlistů i pětilistu, vepsané většinou do trojúhelníku nebo uspořádané soustředně. Pod okny probíhá mezi pilíři jednoduchá římsa, kus pod ní ještě římsa podnožní probíhající i přes pilíře.

Ze severní strany je ke kněžišti přistavěna čtverhranná sakristie s dvojicí lomených oken s rovným ostěním a zakončených tzv. jeptiškou. Další dvě malá jednoduchá okénka se nacházejí ve druhém patře. K sakristii je ze západní strany přistavěna ještě kulatá vížka, nepřevyšující hlavní loď. Je v ní umístěno schodiště, přístupné zvenčí. Na střeše závěru je malá šestihranná věžička. V jižní stěně, zrcadlově k sakristii, je pod jedním z oken umístěn sedlový portál s dvojím křížením profilů v rozích.

Románská loď je téměř čtvercového půdorysu a lehce převyšuje kněžiště. Na obou jejích stranách jsou dvě okna bez kružeb. Z jihu je k ní přistavěna čtvercová předsíňka se sedlovou stříškou, ve které se skrývá obloukový ústupkový portál využívaný ke vstupu do kostela. Ústupky tvoří dva hranolovité pilíře s jednoduchými krychlovými hlavicemi a patkami, které jsou na hranách zaobleny. Vedle předsíňky stojí mohutný opěrák s příčnou římsou a dvěma pilířky na ní.

Západní věž je na čtvercovém půdoryse, zastřešena šestibokou jehlancovou střechou. Fasáda není omítnutá a je dělena dvěma příčnými římsami na tři patra. V jejím nejvyšším patře se nacházejí jednoduchá obloukovitá okna, ve zbylých spodních patrech na ose pod sebou několik menších buď obloukových, lomených nebo čtverhranných. Na západní průčelní fasádě je obloukový portál s prostě seříznutou přední hranou a několika kamenickými značkami.

Kněžiště kostela je zaklenuté dvěma poli žebrové křížové klenby a pětiboký závěr paprsčitě. Žebra mají hruškovitý profil. Na stropě se stýkají v kulatých svornících zdobených zvířecími reliéfy. Na stěny nasedají vysoko na jehlancových konzolách, které jsou zdobeny drobnými kružbami. Okna mezi nimi jsou rámována žlábkovým pískovcovým ostěním a zdobena střídmě kolorovanými vitrážemi. Stěny jsou bíle omítnuté.

V přední části kněžiště je umístěn kamenný oltář, kazatelna a vchod do sakristie, zadní část je oddělena pískovcovým zábradlím s čtyřlistými kružbami. V zadní části se nachází sanktuárium a náhrobní deska. Od lodi je kněžiště odděleno barokním triumfálním obloukem.

Interiér lodi je výsledkem barokní přestavby, z původního románského kostela se dochovalo pouze obvodové zdivo. Zadní část lodi zaujímá tribuna se třemi arkádami. Na ní jsou umístěny varhany a celou stěnu pokrývá malba vyobrazující anděly okolo gotického oltáře o třech lomených obloucích zdobených kružbou a fiálami. Tribuna je podklenuta. Její čelní strana je dělena naznačenými žlutými pilastry s jednoduchou hlavicí a v obloucích zdobena štukovými klenáky. Na arkádu plynně navazují další 4 žluté pilastry po obou bočních stěnách lodi. Ty jsou zakončené akantovými hlavicemi, na které nasedají malované pasy vynášející křížovou klenbu. Klenba samotná je celá pomalovaná výjevy ze Starého Zákona od Josefa Hellicha z r. 1871.

Pod tribunou do lodi ústí vchodová čtvercová předsíňka, která je zaklenutá jedním polem křížové klenby s žebry hruškovitého profilu. Žebra se u stropu stýkají v kulatém svorníku a na stěnu nasedají na jehlancových konzolách.

Sanktuárium
V kněžišti kostela se nachází gotické věžovité sanktuárium. Vystupuje diagonálně ze zdi na půdorysu poloviny čtverce. Patka je zdobená reliéfem bičování Páně, samotná schránka je vymezena hranolovitými pilířky s fiálami a zdobena vegetabilním dekorem. Ve vrchní části je baldachýn s tordovanými sloupky opět zakončenými fiálami. Celek je vyhotoven z pískovce a je datován z druhé poloviny 15. století.

Kazatelna
Pískovcová kazatelna pochází z 16. století a je vytvořena v renesančním stylu. Řečniště je čtvercového půdorysu a vyneseno točeným sloupkem. Jeho stěny jsou zdobeny částečně pozlacenými reliéfy svatých.

Křtitelnice
V pravém rohu lodi před oltářem se nachází válcová kamenná křtitelnice, která je zdobena čtyřmi kartušemi.

Sochy
Po obou stranách od triumfálního oblouku jsou vystavěny opukové sochy svaté Kateřiny a svaté Doroty vyhotovené ve 14. stol.

V kněžišti je umístěna kolorovaná socha Madony s Ježíškem z 2. pol. 15. stol.

Náhrobky
Naproti sanktuáriu je ve zdi kněžiště osazen pískovcový náhrobek pana Viléma z Ilburka, příbuzného mocného šlechtického rodu Zajíců, který vlastnil místní panství v letech 1438–1490. Je zdoben reliéfem rytíře v brnění s okřídlenou přilbou, mečem v pravici a nápisovou páskou v levici. Horní pás náhrobku je tvořen slepými čtyřlistými kružbami proloženými dvěma erby (na španělských štítech), ilburským a zajícovským.

Soupis památek okresu roudnického: