Sloup svatého Václava u kostela svatých Šimona a Judy v Lenešicích

V parku na návsi u kostela svatých Šimona a Judy v Lenešicích stojí sloup svatého Václava.

Památkový katalog:

Na čtverhranném podstavci hladký válcovitý sloup s nízkou patkou a hlavicí. Na něm pískovcová socha sv. Václava, v pravici praporec, v levici u nohy štít. Na soklu je nápis: Wěnováno ke cti a sláwě / Patronu českému, / Waclawu Swatému, / roku konstitučního 1849 / od Waclawa Heulera. / -.- / Obnoveno nákladem / Theodora a Anny / Heulerovy. / 1892. 

Sloup dal postavit roku 1849 Václav Heuler. Po necelých padesáti letech, roku 1892, jej dávají opravit Theodor a Anna Heulerovi. Dedikační nápis na mramorové desce s nápisem a vročením (viz výše) bude zřejmě z roku 1892, z doby obnovy památky.

Za zatím poslední obnovu památky z roku 1997 a jejím posunutím blíže hlavnímu vchodu do kostela stojí obecní úřad.

Otázkou je datování vlastního sloupu, zejména jeho hlavice, jejíž forma má až modernistický charakter. Polozapuštěný pískovcový válec před fundamentem podstavce by mohl být fragmentem původního dříku sloupu.
===
Na lenešické návsi, jihozápadně nedaleko vstupního průčelí kostela, je vyzdvižena na sloupu socha sv. Václava. Dílo stojí v travnaté ploše, na rovině, obrací se směrem k severu, do prostoru před kostelem.

Je tvořené hranolovým podstavcem, sloupem a vlastní sochou sv. Václava. Zhotovené je z jemnozrnného pískovce šedé až okrové barvy, pouze dřík podstavce je z pískovce střednězrnného, zlatě okrového. Vsazená nápisová deska je z bílého mramoru. Zbytek úchytu na věčné světlo je kovový, zkorodovaný. Vlajková žerď je rovněž kovová, se žlutým oprýskaným nátěrem.

Na soklový fundament, před kterým leží polozapuštěné patrně torzo někdejšího dříku sloupu, dosedá dřík hranolového podstavce. Hrany má okosené s výběhy. Přední plochu člení vpadlá svisle obdélná plocha zrcadla se vsazenou deskou z bílého mramoru s česky psaným dedikačním nápisem. Zbylé tři strany jsou hladké. Dřík podstavce zakončuje krycí římsová deska. Na ni dosedá oblounová patka nevysokého podsaditého sloupu. Přechod mezi dříkem a hlavicí je řešen rovněž oblounem, hlavice je nízká, neobvyklá, tvořená dvouřadým střídavým prstencem ze stylizovaných konců patrně rákosových listů. Deska hlavice sloupu je čtvercová. Na ní je osazen soklový nástavec, rovněž čtvercový, jednou odstupněný. Sv. Václav je oděn v knížecím rouchu, s knížecí čapkou na hlavě. V pravé ruce drží korouhev, levou opírá o štít s reliéfem orlice. Kovová část korouhve, vlajková žerď, je kovová, trubková, zřejmě nepůvodní, v horní části nepřirozeně zahnutá kvůli návaznosti na kamenný prapor. Vrcholem korouhve sochařské dílo graduje, prapor splývá světci v záhybech přes pravé rameno za záda. Štít je protáhlý, jeho spodní i horní část do volut esovitě stočená. Čelní plocha s reliéfem orlice je vroubená stuhou.

Sloup se sochou sv. Václava je kvalitním příkladem sochařské práce z 19. století, dokládá též svatováclavskou úctu tohoto období. Zároveň typicky dotváří charakter obce.

Kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji se sloupu věnuje na stranách 620 a 621. O sloupu není známo nic víc, než je uvedeno na nápisu na soklu.