Dívám se z okna, co že tam dávají za film. No, Zima to není, to bych poznal. Že by Předjaří? V únoru? Leda jako předpremiéru. Nebo že by pro velký úspěch natočila příroda Podzim II. ? Louky jsou zelené, .. ale vlastně tak docela nejsou, prší každou sudou hodinu, jen na to barevný listí produkci už asi nezbyly prachy.
Slunce poskakuje mezi mraky jako kulička na ruletě a když zabliká, láká ven. Ale kam, KAM? Kam se jít projít v těhle časech, aby se člověk prošel, užil si klidu a vzduch a zároveň se nevrátil zaházenej bahnem jako ofrouďák? A nebo necapal celou cestu po asfaltové krajnici, uskakujíc stále před projíždějícími auty.
Nakonec jsem našel alespoň tři kilometry lesní cesty, tak akorát pro procházku mezi dvěma dešti, a ještě navíc takřka za svými humny. Ta cesta je ve směru od České Kamenice na Žandov u osady Karlovka a má dokonce i své vlastní jméno – Naučná stezka Okolím Karlovských rybníků za poznáním. Tak dlouhé to je. V zásadě jde o to, že po lesní cestě obejdete velký rybník a cestou potkáte cirka tři tabule s textem o tom, co tam roste a běhá (a nesmí se dělat) a jedno zastřešené posezení, které ovšem v této době studí… víte kam. Ale nemylte se, nemyslím to nijak zle. To místo má i v tomto čase nečase svoje kouzlo. Je to pěkná procházka po rovině a (celkem) po suché cestě, která alespoň trochu zažene tu žízeň po přírodě, která za okny vypadá, že už…. a pak se člověk vrátí domů jako zmrzlej blátulák. Tak tady se vám to, myslím, nestane.
