Je toho kolem nás spousta k vidění, i když ubývá. A u řady objektů zjistí člověk až příliš pozdě, co a jak.
Když jsem v roce 2014 štrádoval po silnici z Machnína (místní část Liberce) ke hradu Hamrštejnu, v jednom místě mi spadla čelist až na zem. Nejprve jsem totiž minul zvláštní dům z lomového kamene, zjevně obydlený, abych za zatáčkou narazil na zeď a věžičky, imitující hradní architekturu. Zcela nepřipraven (v mapě po něčem takovém ani vidu, ani slechu) zjišťuji, že za zeď se dá bez problémů od silnice proniknout. Objevuji zpustlý lesopark, kousek od zdi kašnu a směrem dál, mírně u kopce, lze tušit velké obytné stavení. Jenže je slyšet zuřivý štěkot psa (psů?) a zvuky, nám tady ve Výběžku poměrně povědomé – bušení, tlučení, skřípání kovu. Nechce se mi zjišťovat, zda jde o nějakou technickou četu nebo magnety, takže zůstávám u zdi a po chvíli s velkým překvapením zjišťuji, že jedna z věží, zřejmě nad bývalou hlavní příjezdovou cestou, je volně přístupná a vcelku zachovalá. Fotím jak vzteklý, protože se mi to zdá velmi neobvyklé a říkám si, že těžko hádat, jak tohle může mít ještě dlouhé trvání…
Jediné, co se mi tehdy podařilo zjistit, že se prý jednalo o jakousi oční kliniku, ale nebyl jsem schopen nic vyšťourat. Ono se blbě něco hledá, když nevíte, co vlastně hledat. A až nyní po letech mohu litovat, že jsem si netroufl do lesoparku dál – v lednu 2016 jsem se totiž náhodně dočetl, kde jsem to vlastně byl a že tu brzy asi nebude k vidění takřka nic. Je to takový klasický příběh, který asi zná každé město, každá obec. Více zde ->. Když už pak člověk ví, co vlastně hledat, je úspěšnější, takže jsem se dopátral i dřívějších článků. A jak je vidět, bylo to jasné už dávno. Jeden článek z roku 2008 ->, druhý z roku 2013 ->. A pár fotek i zde ->.
Takže myslím, že než se tam někdy dostanu znovu, už nebude co fotografovat. Takže aspoň vzpomínku:
