Hrobka Kinských na hřbitově Šlapanice (u Budenic)

V zadní části hřbitova Šlapanice za kostelem svatého Isidora se nachází hrobka Kinských.
Wiki o hrobce (hřbitovní kapli) uvádí:

Rodinná hrobka Kinských v Budenicích je klasicistní pohřební kaple šlechtického rodu Kinských z let 1836–1841 (nebo 1837–1842) v katastrálním území obce Jarpice, pod které Budenice spadají. Nachází se v areálu hřbitova za poutním kostelem svatého Isidora Madridského. Ke hřbitovu vede barokní kaštanová alej, která spojuje Zlonice a zámek Budenice v Budeničkách. Hrobka byla v roce 2020 převedena z majetku státu do majetku Kinských a je památkově chráněná.

Kinští koupili Budenice v roce 1748, sousední Zlonice vlastnili už od roku 1721. Impulsem pro výstavbu rodové hrobky na zlonickém panství se stalo úmrtí českého vlastence a rakouského diplomata Rudolfa, 6. knížete Kinského z Vchynic a Tetova (1802–1836), který zemřel v Linci na tyfus ve věku 33 let. Projekt zadala vdova Vilemína Alžběta, rozená Colloredo-Mannsfeldová (1804–1871) a zpracoval ho architekt Heinrich (Jindřich) Koch (1781–1861), který se stal knížecím vrchnostenským stavitelem Kinských a pracoval i na mnohých jiných zakázkách pro Kinské (např. letohrádek Kinských na Smíchově nebo Nový zámek v Kostelci nad Orlicí). Stavba proběhla v letech 1836–1841 nebo 1837–1842 a dohlížel na ni stavitel Antonín Merksbauer. Hrobka byla vysvěcena 12. května 1840. K úpravám kaple došlo v letech 1908–1910.

V roce 1945 byl majetek knížecí větve Kinských zkonfiskován na základě Benešových dekretů a rodina odešla do zahraničí. Bez údržby stavba začala rychle chátrat. V devadesátých letech 20. století (1996–1998) vlastník – Česká republika přistoupil k nejnutnějším opravám, proto do hrobky přestalo zatékat. V roce 2020 byla hrobka bezúplatně převedena do majetku Františka Kinského z kostelecké větve. V hrobce se pohřbívá dodnes (tomu se při pohledu na totálně zchátralý stav stavby ani nechce věřit).

Přehled představuje mezníky v projektu a výstavbě hrobky:

• 27. 1. 1836 úmrtí Rudolfa, 6. knížete Kinského z Vchynic a Tetova
• 23. 10. 1836 objednávka návrhu hrobky u Heinricha Kocha
• 10. 12. 1836 zpracování rozpočtu
• únor 1837 nárys průčelí
• jaro 1837 zahájení stavby pod vedením Antonína Merksbauera
• červen 1837 smlouva s kameníkem Vincencem Smolíkem
• 1838 kamenické práce z žehrovického pískovce provedené Vincencem Smolíkem
• 1839 zajišťování mramorových desek kamenickým mistrem Krannerem
• 11. 3. 1840 odeslání Kässmanových oltářních soch z Vídně do Budenic
• 24. 4. 1840 přípis ohledně českého nápisu
• 12. 5. 1840 vysvěcení hrobky
• 1840 přenesení rakví do hrobky
• červenec 1840 splátka účtů za kamenické práce z mramoru pro Krannera
• 1840 nárys mříže a brány Heinrichem Kochem
• 1840 smlouva o provedení mříže a brány u zámečnického mistra Franze Ferstela
• 1840 parková úprava podle návrhu smíchovského zahradníka Wünschera
• 1840 modelování křížů a svícnů pro hrobku ve Vídni a jejich odlití v komárovských železárnách
• 1840 zhotovení lavic pražským truhlářem Lorenzem
• 5. 4. 1841 posvěcení oltářního kamene pražským biskupem Františkem Tippmannem
• 1842 břidlicová střecha drážďanské firmy Friedricha Streubla
• 1907 úprava remízu kolem hrobky podle návrhu vídeňského inspektora Maxwalda
• 1945 konfiskace majetku knížecí větve Kinských
• 2020 převedení hrobky z majetku státu do majetku Kinských z kostelecké větve

Hrobka ve stylu pozdního klasicismu, která je částečně zahloubena pod zemský povrch, má formu kaple na půdorysu řeckého kříže, v místě křížení lodi je (aktuálně spíš byla, viz foto) sklenutá prosklenou kupolí, která vnitřní prostor osvětluje. Východním směrem je kaple prodloužena o vstupní prostor, který je užší než sama loď, půdorys celé stavby je de facto ve formě latinského kříže.

Na konci severního, jižního a západního ramene řeckého kříže je půlkruhové okno, které je paprsčitě členěno. Doplňuje ho podokenní římsa a ve zvýrazněném klenebním oblouku se střídá reliéfně výraznější žlutý klenák s nevýrazným bílým.

Východní vstupní průčelí zdobí v omítce rustika. Na tympanonu je nápis ZDE GSME, O PANE, ČEKAGÍCE HLASU TWÉHO (Zde jsme, ó Pane, čekajíce hlasu Tvého). Zachovala se nárožní akroteria v dórském řádu, existenci ústředního v současnosti dokazuje už jen ocelový prut. Před vchodem jsou na pískovcových podstavcích umístěny dvě alegorické postavy. Po levé straně se nachází Thanatos, vpravo od vchodu se nachází postava ženy – alegorie Historie (Slávy). Autorem vnější i vnitřní sochařské výzdoby byl Josef Max (1804–1855), který také vytvořil sousoší sv. Václava, sv. Norberta a sv. Zikmunda nebo sv. Josefa s Ježíškem a sochu sv. Jana Křtitele na Karlově mostě v Praze, jezdecký pomník císaře Františka I. na vltavském nábřeží v Praze nebo reliéfy na pomníku Přemysla Oráče ve Stadicích.

Okolí hrobky má parkovou úpravu. Mezi kostelem a kaplí býval mřížový plot z litiny a železa.

Uprostřed kaple pod kopulí se na oltáři nachází sousoší Malověrný, proč jsi pochyboval?, která představuje Ježíše Krista zachraňujícího svatého Petra z vln (Mt, 14, 24-34). Bílé sousoší kontrastuje s menzou z leštěného černého mramoru. Autorem byl opět Josef Max nebo Josef Käsmann. Možná na tomto sousoší pracovali oba. V roce 1996 (1998) bylo sousoší restaurováno.

Podlaha je tvořena jemnou mozaikou z oblázků, která je poskládána do různých florálních motivů a rozvilin. Hrobka je ve všech částech zaklenuta valenou klenbou, ve čtyřech ramenech řeckého kříže je i s kazetováním. Jednotlivé kazety jsou bez vnitřní malby a reliéfu.

V bočních lodích se nachází celkem osm lavic. V hrobce je 144 pohřebních komor. Nebožtíci jsou pochováni v rakvích za velkými deskami z černého mramoru se jménem zesnulého, případně s krátkými úryvky Starého a Nového zákona.

Dne 21. května 1840 byly do hrobky přeneseny ostatky členů rodiny z původní staré hrobky i z hrobky hartmanské. V levé části hrobky jsou pochováni příslušníci kostelecké větve, potomci hraběte Josefa Kinského (1806–1862), v pravé části pak následovníci knížete Rudolfa Kinského (1802–1836), kteří spravovali zlonické panství. Stát neumožnil, aby byl v hrobce pochován František Oldřich Kinský (1936–2009), který se neúspěšně snažil restituovat majetek v České republice, mj. i Palác Kinských na Staroměstském náměstí v Praze, ani jeho příbuzný – bankéř Johannes Kinský (1964–2008).

Kaple je na první pohled ve stejně dezolátním stavu jako hrobka ve Veltrusích, patřící také Kinským.

Památkový katalog:

Centrem areálu (spolu s ohradní zdí s branami a sochařskou výzdobou) je kaple na půdorysu kříže, sklenutá kupolí; klasicistní stavba postavená v letech 1836–1841 podle návrhu Henricha Kocha. Sochařská výzdoba je dílem sochař Käsmann (snad Joseph).

Areál pohřební kaple Kinských je situován při cestě z Budeniček do Zlonic v parku čtvercového půdorysu vymezeného ze severu a východu kamennou ohradní zdi se dvěma branami. Mezi kaplí a kostelem na východní straně byl areál vymezen mřížovým plotem. Ve středu areálu se nachází kaple na půdorysu kříže, sklenutá kupolí na křížení lodi. Hlavní vchod je situován na východní straně. Před vchodem po levé a pravé straně jsou umístěny na soklech dvě alegorické postavy. Vpravo se nachází ženská postava a vlevo socha anděla. Mezi kostelem a kaplí byl mřížový plot.

Havarijní stav 17. 11. 2013:
Památka je ohrožena dlouhodobým chátráním, kdy zatím prováděné zajištění nebylo plně účinné. Dalším vážným nebezpečím je vandalské poškozování, v současné době je situace bez možnosti účinné ochrany. Největším problémem je i nadále odlehlost místa, kdy prakticky není možné zabránil dalšímu poškozování; stav vlastní kaple není v zásadě nijak kritický, její zajištění je po technické stránce alespoň základním způsobem účinné, naopak ale není možné zajistit ochranu místa před dalším vandalským ničením, nově zde byla při krádeži vrat těžce poškozena, v podstatě zničena pilířová brána ohrazení v zadní části areálu, postupně tak bylo ukradeno celé původní klasicistní litinové a železné oplocení, situace je alarmující.