Sloup s kaplicí v Železném Brodě

Tak trochu stranou se v Železném Brodě nachází jeden ze sloupů, zachycených v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji.

Není zachycen na internetových mapách, není o něm zmínka ani ve většina městských letáků a průvodců. Přesto mi v místním infocentru ochotně poradili, pro mne překvapivě přesně věděli, na co se ptám. K vidění je cestou od Malého rynku ulicí Františka Balatky kolem areálu kostela sv. Jakuba směrem ke hřbitovu, za křižovatkou s ulicemi Železnou a Horeckou, v cípu odbočky do ulice Družstevní. Původně se tudy chodilo k šibenici.

Celkový pohled na sloup u hřbitova

Jedná se o jednoduchý sloup na nízkém podstavci, který ve vrcholové části nese kvádr – kapličku se čtyřmi reliéfy a na vrchu je doplněn křížem na zeměkouli.

Kaplice s reliéfy a křížem

Podstavec nese 4 nápisy, které jsou půl napůl v němčině a češtině (kdo se ponoří do dějin Železného Brodu, zjistí, že Němců tu vlastně nikdy moc nebylo).

Nápisy na podstavci sloupu

Podle nápisů nechal sloupek postavit Kryštof Sibenaichler, přesné vročení chybí, předpokládá se, že to bylo někdy kolem roku 1700.

Kniha „Železný Brod a jeho historická zákoutí“ Aleny Kortanové uvádí, že sloupek je z roku 1703 a byl původně jedním ze 4 zastavení, kolem nichž procházeli odsouzenci k výkonu trestu z vězení ve sklepích radnice na Šibeničák. Říká se mu údajně sv. Marek, což by snad měla být zkomlenina z německého názvu božích muk „Marterl“.

V čele kapličky je reliéf Kalvárie (Ukřižování s Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou), vpravo Pieta, na zadní straně Vzkříšení Krista a vlevo Korunování trním.

Reliéf Ukřižování

Reliéf Piety

Reliéf Vzkříšení Krista

Reliéf Korunování trním

Sloup je plný prasklin, trhlin a šrámů, které místy až znečitelňují nápisy na podstavci, reliéfy na kapličce také nejsou v ideálním stavu, přesto ale sloup vypadá, že musel nedávno projít nějakou údržbou, protože jinak by snad už byl rozpadlý na kusy.

Pohled na sloup v cípu cest u hřbitova

V knize Josefa V. Scheybala a Jany Scheybalové Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách (Severočeské nakladatelství 1985) je uvedeno: „Jedním z nejzajímavějších sloupů při cestách k popravištím byl koncem 17. věku umístěn v polovině cesty vedoucí Horeckou ulicí od železnorudského náměstí k šibenici. Místní obyvatelé si časem starý německý název Marterl počeštili a sloupku říkali Marek. Jde o typický barokní sloup s kulatým rozšířeným dříkem, štíhlým podstavcem i hlavicí, která je zdobena čtyřmi reliéfy znázorňujícími poslední dny Kristova života: Ecce Homo, Golgota, Snímání z Kříže, Vzkříšení. Na kaplici je pískovcová koule s tlapatým křížem. Na soklu jsou do plastických obdélných rámců vyryty dva nápisy, jeden německý náboženský, druhý český s dedikací: ecce HOMO / S Pomoczj Bozj ke cz- / ti a chwale umucze- / ni Pana nasseho: / gežisse krista sau ode / mne krstoffa siben / aichlera tato boži mu / ka ucziněnij a po- / stavenij. Podobná boží muka, u nichž se při cestě na Šibeňák modlil s odsouzencem kněz, bývala prý i u někdejší železnobrodské pošty a za starou školou (při opravě vozovky tam skutečně objevili zbytky sloupu).“