Sloup Panny Marie v Semilech

Mariánský sloup na náměstí J. A. Komenského v Semilech je nejcennější plastikou na území města. Tradice udává, že byl postaven v roce 1738 jako díkůvzdání za záchranu města po požáru z počátku 18. století.

Uprostřed Komenského náměstí, které bývalo původním centrem města pod názvem Hoření náměstí, blízko kostela sv. Petra a Pavla stojí mariánský sloup, nejvýznamnější umělecko-historická památka Semil.

Celkový pohled na mariánský sloup na Komenského náměstí – červenec 2012

Celkový pohled na mariánský sloup na Komenského náměstí – leden 2016

Jedná se o sousoší Panny Marie, sv. Jana Evangelisty (vlevo), sv. Jana Křtitele (vpravo) a sv. Jana Nepomuckého (vzadu).

Vrcholová socha Panny Marie – červenec 2012

Vrcholová socha Panny Marie – leden 2016

Vrcholová socha Panny Marie, pohled ze zadní strany – leden 2016

Svatý Jan Evangelista

Svatý Jan Křtitel

Svatý Jan Nepomucký

Na trojbokém podstavci výše dvou metrů jsou umístěny reliéfy Ukřižovaného Krista a Panny Marie Bolestné (vpředu), sv. Václava (vlevo) a sv. Floriána (vpravo).

Reliéf Ukřižovaného

Reliéf svatého Václava

Reliéf svatého Floriána

Detail předělu mezi reliéfy na podstavci sloupu

Vrcholová socha stojí na trojbokém sloupu o výši 3,5 metru, který je ozdoben oblaky a andělskými hlavičkami.

Sloup s obláčky a hlavičkami andělů

Detail výzdoby sloupu

Hlavice na vrcholu sloupu pod sochou Panny Marie

Autorem sloupu je pravděpodobně Martin Jelínek starší a jeho kosmonoská dílna.

Tolik asi k tomu, co se dá najít na webech či v materiálech z městského infocentra. Vzhledem k udávanému významu památky to není zrovna mnoho, proto je nejjednodušší sáhnout po knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji, kde je o něm psáno od strany 264 do strany 268.

Sloup na náměstí J. A. Komenského

V úvodu text cituje z knihy obecních počtů dárce a vydání na stavbu statue (např. „za tlustý provaz, který se potrhal“). Kniha u řemeslníků bohužel neuvádí jména, obecně se ale má za to, že sohařská výzdoba je dílem Martina Jelínka starčího a Josefa Jiřího Jelínka.

Podstavec se sochami svatých v červenci 2012

Podstavec se sochami svatých v lednu 2016

Za roky 1739 až 1753 se obecní počty nedochovaly, takže další nalezený záznam je až z roku 1764, kdy bylo sousoší štafírováno Václavem Zákoutským.

Farní kronika až v roce 1858 uvádí další opravu – zlacení a nátěr barvami. Oprava byla provedena z obecních peněz, tudíž vyúčtování je opět dohledatelné v obecních počtech. Opět ve farní kronice je další zápis o opravě z roku 1889. Zlacení provedl Sucharda z Nové Paky.

Sousoší mělo namále v roce 1919, kdy v rámci protikatolického tažení inicioval J. Řehák, správce nemocenské pokladny města, iniciativu k likvidaci všech soch sv. Jana Nepomuckého na území města, včetně mariánského sloupu. Městská rada navrhovala 21. srpna 1919 náhradu sochy nějakou jinou. Odpůrci ničení soch v čele s děkanem Františkem Svobodou se naštěstí dovolali zákroku Zemského památkového úřadu, který městu opakovaně odstranění nedoporučoval. „Nedá-li se tato doba vyškrtnouti z naší historie, nelze ničiti ani jejích dokumentů … v dnešní době by měřítkem měla být jedině umělecká hodnota soch…“

V roce 1929 u příležitosti svatováclavského milénia bylo sousoší opraveno (farní kronika uvádí jméno Antonína Hýlmata z Čisté u Kel).

Celkový pohled na sloup

Poslední v knize podrobně zachycenou opravou je práce akademické sochařky Taťány Konstantinové, Kateřiny Amortové a ing. Víta Eckerta v letech 1994 – 1995. V září 1994 byl již částečně zrestaurovaný sloup stržen nákladním automobilem, následné opravy provedl akademický sochař Jiří Novák. Kniha cituje z restaurátorské zprávy, kde je i podrobně popsáno poničení sloupu den po kolaudaci, která proběhla bez závad 22. září 1994.