Cimrmanova nejnižší rozhledna na světě v Nouzově

Dělá se vám na rozhlednách špatně, protože trpíte závratěmi? Nelibě nesete, když se vysoko nad zemí s vámi kýve vyhlídková plošina? Pak bych pro vás měl jeden tip na rozhlednu, kde se vám něco takového opravdu, ale opravdu nemůže stát.

Nedaleko od Semil, v obci Nouzov, stojí od roku 2005 Cimrmanova nejnižší rozhledna na světě, u níž je výška rozhledu udávána dokonce záporným číslem! A co je nejlepší, výhled z ní je i tak. Ta záporná výška vzniká z toho, že na vyhlídku se sestupuje dolů z okolního terénu, na vyzdívku z cihel (prý jsou ze Žitavy!). V zimě ve sněhu to bohužel tolik nevynikne…

Samozřejmě, jde o recesi, vytvořenou místními, ale místo určitě stojí za návštěvu. Se životem a dílem nevšedního génia Járy Cimrmana je tu spojeno víc než jen samotná rozhledna, je tu třeba speciální dalekohled (na pohled jinam) či telefonní budka s kličkou ovládaným aparátem. A zábradlí rozhledny je zaplněno všelijakými texty o rozhledně a Járovi, snad to na připojených fotografiích bude k přečtení.

I když je přímo u rozhledny i parkoviště, doporučil bych pěší výlet ze Semil. Obzvláště tedy v zimním období. Silnička úzká, takřka opuštěná, převýšení docela solidní. Cedulka udává konečnou výšku 528,9 m.n.m.

Nejlepší je využít jednu z tras Semilských šlápot, ke kterým lze v místním infocentru získat leták. K rozhledně vedou modré stopy, umístěné souběžně s turistickým značením. Po zelené značce z města kolem pramene sv. Václava na Koštofrank (kdysi tu prý stávala tvrz, latinsky castellum francum). Na romantickém hřbitůvku tu nad městem stojí kostel sv. Jana Křtitele z roku 1723. Po cca jednom kilometru výhledů na město Semily cesta míjí kapličku „Na hlínách“ a po dalším cca půldruhém kilometru stoupání přichází Nouzov.

Tady je k rozhledně třeba dojít přes odbočku (kolem hasičské zbrojnice). Neopomeňte zajít do nejblíže postaveného stavení u rozhledny, novodobé roubenky Farských, inspirátorů a realizátorů zdejšího unikátu – i když nejsou doma, na zápraží můžete učinit zápis do pamětní knihy, dát si razítko na pohled, nebo zakoupit turistickou vizitku…

Cesta dál pokračuje obcí kolem památníku padlým ve Velké válce až ke kapličce na rozcestí. Současná stavba pochází z roku 1933 a vznikla na místě původní kaple Pammy Marie. Tady měníme barvu a šlápoty pokračují zpět do Semil necelé tři kilometry podél modrého turistického značení.

Aktualizováno v červenci 2019 o tiskovou zprávu kraje:

Rozhledna Járy Cimrmana se nepyšní výškou, ale hloubkou

Milovníky recese a génia Járy Cimrmana potěší další z méně známých, ale zajímavých míst Libereckého kraje. Je jím Cimrmanova rozhledna v Nouzově na Semilsku. Vyhlídka je jedinečnou svého druhu nejen v rámci Česka a Evropy, ale dost možná i celého světa: netyčí se k nebesům, naopak, stojí v dolíku. Její výška se tak udává jako záporná: minus 0,15 metru. Je tomu tak proto, že Jára Cimrman údajně trpěl závratěmi a neměl proto výšky rád.

„Humor je vzácné koření, v oblasti cestovního ruchu snad ještě vzácnější. S Járou Cimrmanem a myšlenkami jeho duchovních otců to ale ani jinak nejde. Jsem ráda, že u nás v kraji máme tak významnou památku na jednoho z největších Čechů,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Ačkoliv rozhledna neoplývá výškou, rozhled z ní není vůbec špatný, lze zhlédnout poměrně velkou část okolní krajiny s rozvlněnými reliéfy kopců v pozadí. Krom toho je možné si na místě prohlédnout i další recesistické kousky, související s životem a dílem Járy Cimrmana.

K vyzkoušení se nabízí prototyp Cimrmanova dalekohledu, nalézají se zde též pyramida označující střed světa, telefonní budka Luxfon, z níž si lze zavolat, má-li člověk dostatečně silný hlas anebo mobilní telefon a také na sloupu připevněná řídítka bicyklu, do nichž může proudit volitelné množství elektřiny — odkaz na hru Vyděržaj, pioněr z filmu Pelíšky.

K rozhledně se návštěvníci dostanou velice jednoduše: ze Semil vede do Nouzova silnice, opatřená zároveň zeleným turistickým značením. Od autobusové čekárny pak na místo dovede místní značení.

Jan Mikulička
Oddělení tiskové a vnějších vztahů
Krajského úřadu LK

Snímky pocházejí z archivu Libereckého kraje: