Sloup Panny Marie v Benešově nad Ploučnicí

Do Benešova nad Ploučnicí se jezdí především na zámek, já tam občas jezdím kvůli mažoretkám, ale za pozornost tady toho stojí mnohem víc. Třeba hned na náměstí Míru se parkuje „ve stínu“ zdejšího Mariánského sloupu.

Zrovna tedy během léta a podzimu 2015 z něj moc chvílemi vidět nebylo, protože probíhala první fáze restaurování, do roku 2016 tak sloup vykročil „v novém“ a další práce ho ještě čekají.

Stav Mariánského sloupu v květnu 2015

Článek v městských novinách z listopadu 2015

K tomuto nezvykle vysokému (14,6 metrů) baroknímu sloupu byl základní kámen položen na jaře 1740 (kámen na jeho stavbu byl lámán již od roku 1734!). Byl stavěn na popud spolku místních ostrostřelců a za přispění benešovských měšťanů. Pro válečné události se však výstavba protahovala. Až v neděli po sv. Margaretě 18. července 1745 byla stavba vysvěcena, některé prvky však na sloup byly osazeny až po tomto datu.

Sloup v roce 2011

Na vrcholu sloupu je umístěna Panna Marie – Immaculata, čtyři dolní sochy představují svatého Floriána, Jana Nepomuckého, Josefa (Nähvater Josef) a Františka Xavera.

Sloup nesoucí vrcholovou sochu

Detail ozdobné hlavice pod sochou Panny Marie

Vrcholová socha Panny Marie

Svatý Florián

Svatý Jan Nepomucký – detail

Svatý Jan Nepomucký

Svatý Josef s Ježíškem

Svatý František Xaverský

Svatý František Xaverský – detail

Na bočních deskách se nacházejí reliéfy s mariánskou tematikou – Narození Panny Marie, Navštívení Panny Marie, sv. Jan Křtitel a prorok Eliáš a Nanebevzetí Panny Marie.

Detail nároží první etáže podstavce (mezi reliéfy)

Narození Panny Marie

Navštívení Panny Marie

Svatý Jan Křtitel a prorok Eliáš

Nanebevzetí Panny Marie

Na podstavci sloupu se také nachází celá řada rozsáhlých nápisů, u nichž část neodpovídá popisu v knize. V jejich detailním popisu je totiž uváděno, že pod sochami jsou čtyřřádkové nápisy, ty jsem však neobjevil.

Nápis s chronogramem (1747) pod reliéfem Narození Panny Marie

NATIVITAS TVA VERE LAETA … GENITRIX

… GAVDIVM ORBI TVLIT

Nápis s chronogramem (1749) pod reliéfem sv. Jana Křtitele a proroka Eliáše

AVTOR HVIVS TABVLAE GRANDIS EX SCRIPTVRA SIGNATVR

ELIAE IOANNIS IMITATOR

Nápis s chronogramem (1747) pod reliéfem Nanebevzetí Panny Marie

… VIRGO GENETRIX VOTIS BENSNENSIVM …

… VENERATA INTERCEDE …

Nápis s chronogramem (1745) pod reliéfem Navštívení Panny Marie

VISITA NOS IN SALVTARE TVO VTI HOC AD

ELISABETH VTREO TVO PORTASTI VIRGO PIISSIMA

Nápis na druhé etáži podstavce s chronogramem – první část je dokola na římse, zbytek na ploše (1743)

Der VnbefLekten MVtter

zV EWIgen Lob

Von eVffrIgen Herzen

AVf gesteLLet Ist

—-

EWIg

In DeIn SChVtz

O

IVngfraV reYn

Laß

DIr DIe zV Ben

ßen

befohLen seYn

Kamenické práce provedl verneřický (Wernstadt) kamenický mistr Josef Franz Thun (Thum?), po jeho smrti v díle pokračoval jeho bratr Johann Georg Thun (Thum?). Internetové zdroje ještě uvádějí sochaře Wenzele z Markvartic (Markensdorf). Dále zmíněná kniha však upřesňuje, že sochařská výzdoba (Panna Marie a všichni čtyři svatí) jsou dílem litoměřického sochaře Josefa Fischera. Markvartický Wenzel (podle některých teorií snad Wenzel Füger) je autorem reliéfů, nápisů, sloupu a hlavice.

Sochy svatých na podstavci sloupu

Internetové zdroje jsou poměrně stručné (s jedinou výjimkou – i když tedy pravopis nic moc). Některé vskutku pobaví, obzvláště když má jít o oficiální materiál pro město – přitom na strabě 45 popisuje trojhrannou základnu se čtveřicí soch v rozích třemi reliéfy! Ten, kdo tohle sepsal, zřejmě sloup neviděl ani z autobusu…

Proto je největší spoleh (jako ostatně takřka vždy) na knihu Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji, kde se mu dostalo prostoru od strany 55 až po stranu 69. Je tam toho tolik, že opravdu jen stručně, kdo chce vědět víc, ať si knihu pořídí nebo někde vypůjčí…

Celkový pohled na dispozici sloupu na náměstí

Sloup z místního pískovce je umístěn uprostřed čtvercové (dolní) části náměstí. Jeho hranolový podstavec stojí vůči domovním frontám nakoso. Vlastní sloup vystupuje z hranolové patky, je kanelovaný a má bohatou hlavici. Socha Immaculaty na vrcholu je otočena směrem k severu. Od plochy náměstí sloup odděluje kovaný plůtek na kamenné podezdívce.

Balustráda a kovový plot kolem podstavce sloupu

Sloup je výjimečný i tím, že k němu existuje nezvykle podrobná účetní kniha, v podstatě suplující kroniku jeho stavby, kterou vedl městský kronikář Johann Anton Sierich (1696-1758). Obsahuje seznam dobrodinců – přispěvatelů na stavbu, někde dokonce s údaji o tom, kterou konkrétní část dárce zafinancoval. K nejvýznamnějším patří král polský a kurfiřt saský Bedřich August a hraběnka Filipína Thunová, rozená z Harrachu. V knize jsou rozsáhlé citace z tohoto dokumentu.

9. července 1832 do sloupu udeřil za prudké bouře blesk, poškozena byla kupodivu pouze svatozář Panny Marie. Pozdější prameny uváděly různý datum (v rozmezí let1827 – 1832), shodují se ale v tom, že se na místo zázračného zachránění města před požárem přijížděli podívat i lázeňští hosté z Teplic.

První oprava je evidována v roce 1859. Práce provedl štafír Karl Otto ze Šenova u Šluknova a 15. srpna byl sloup znovu vysvěcen děkanem P. Johannem Titzem. Další oprava byla provedena 1887.

Za druhé světové války se plánovalo přemístění sloupu, důvodem byl havarijní stav a provoz těžkých vozidel na náměstí, k realizaci však nedošlo.

Další zdokladovaná oprava je z let 1971-2, kdy sloup restaurovali akademičtí sochaři Miroslav Zentner z Libochovic a Josef Šimůnek z Loun. Kniha obsáhle cituje Dílčí restaurátorskou zprávu ze září 1971 i konečnou zprávu z roku 1972 (neradostné čtení). Další opravy proběhly v roce 1994, akademického sochaře Miroslava Zentnera tentokrát doplnil umělecký kameník Zdeněk Buk. V knize opět rozsáhlé citace ze zprávy.

V roce 1998 byla poškozena balustráda (zřejmě havárií automobilu), opravy provedl restaurátor Ivan Hamáček.

V roce 2008 konstatuje kniha havarijní stav, který je naštěstí aktuálně již minulostí (viz text výše).