Židovský hřbitov Blevice

V jižní části obce Blevice se přímo u silnice do Zákolan nachází židovský hřbitov.

Pro mne bohužel další z řady nepříjemných překvapení až zklamání. Hřbitov jsem měl na vybrané trase jako jedno z top míst, která jsem chtěl vidět – leč smůla. Na tak malou obec nezvykle rozsáhlý hřbitov je totiž 6 dnů v týdnu veřejnosti nepřístupný a vidět na něj je pouze škvírami v zamčených dřevěných dveřích či pomocí nějaké pomůcky přes vysokou zeď…

Wiki uvádí:

Hřbitov chráněný jako kulturní památka byl založen asi v první polovině 17. století. Dochovalo se zde cca 300 náhrobků i hřbitovní dům snad z roku 1884, který hrobník využíval k bydlení. Na jeho fasádě je patrný hebrejský nápis „מעפר לעפר“ (Z prachu zpět do prachu) parafrázující biblické „Prach jsi a v prach se obrátíš“, nad brankou areálu stojí letopočet 1885. Malá část plochy hřbitova byla prodána a slouží jako zahrada.

Nejstarší dochovaný a spolehlivě čitelný náhrobek paní Ester dcery lékaře Wolfa pochází z roku 1719. V samotných Blevicích samostatná židovská obec neexistovala, podle dosavadního zpracování epitafů zde dokonce neleží nikdo z Blevic. Náboženská obec byla usídlena nejprve v Ješíně, později ve Velvarech.

Podle Huga Golda sloužil hřbitov židům ze zhruba padesáti okolních obcí. Tolik lokalit epitafy sice nepotvrzují nicméně spolehlivě tu najdeme mrtvé z Ješína, Velvar, Bučiny, Žižic, Kovárů a Neuměřic, dále se objevují i Zlonice, Hostouň (ačkoli ta má svůj vlastní židovský hřbitov), Černuc, Buštěhrad, Podlešín, Přítočno a Zlonice.

Z místních rodin jsou nejčastěji zastoupeni Hellerovi, Duschenesovi, Kosinerovi, Taussikovi a rodiny Beck a Schallheim.

Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1945.

Další info na webu o židovských hřbitovech:

V roce 1890 byl hřbitov rozšířen a ohrazen novou zdí. Hrobnický domek je využit jako rekreační chalupa, jejíž uživatelé o hřbitov pečují. Cenný hřbitov s asi 300 náhrobky barokního a klasicistního typu.

Web obce:

Na hřbitově je dochováno kolem 300 náhrobků od počátku 18. století do roku 1945 (náhrobek hospodářského správce Julia Munka). Mimo jiných tu najdeme i náhrobky několika haličských uprchlíků nebo náhrobek rabína Jakoba Utitze z Velvar. Hřbitovní dům postavený údajně roku 1884, který kdysi sloužil jako obydlí hrobníka, je prodán fyzické osobě a je trvale obydlen správcem hřbitova, jenž hřbitov do roku 1998 udržoval bez nároku na finanční odměnu.

Menší část hřbitova je prodána a slouží jako zahrádka, větší část hřbitova s náhrobky je průběžně udržována. Roku 2008 byla opravena staticky poškozená část ohradní zdi z lomového kamene, v roce 2009 se začne se vztyčováním a restaurováním mnoha desítek cenných náhrobků – v těchto pracech je nutné pokračovat i v následujících letech.

Středočeská vědecká knihovna v Kladně píše:

Židovský lesní hřbitov na jižním okraji vsi. Rozloha: 4 850 m2. Založen pravděpodobně kolem poloviny 17. stol., kdy byli Židé vypovězeni z Prahy a postupně se usídlovali v jejím okolí. Nejstarší uváděný dochovaný čitelný náhrobek z r. 1720. Cenné náhrobky barokního a klasicistního stylu. V r. 1890 hřbitov rozšířen a ohrazen novou zdí. Pohřbívali se zde Židé ze širokého okolí až do konce druhé světové války; poslední náhrobek hospodářského správce Julia Munka z 8. června 1945. Celkem se dochovalo kolem 300 náhrobků. Hřbitov patřil židovské obci Ješín (v Blevicích židovská obec nebyla), později židovské náboženské obci Velvary. V 90. l. 20. stol. hřbitov opraven; hrobnický domek využit jako rekreační chalupa, její obyvatelé o hřbitov pečují.

Památkový katalog:

Velmi dobře dochovaný areál hřbitova, založený pravděpodobně v 1. polovině 17. století. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1720 a poslední z roku 1945.

Hřbitov vymezený ohradní zdí na přibližně lichoběžném půdoryse představuje malebný celek, se severní svažitou částí. Ve střední části se nacházejí pískovcové náhrobky (nízké stély), v severní pak v pravidelných řadách novější náhrobky převážně ze švédské žuly. Nalezeme zde i několik historizujících, architektonicky náročněji ztvárněných náhrobků. V JV nároží stojí domek správce hřbitova, západně od něj pak novodobý přístavek malých rozměrů. Jižní část areálu slouží částečně jako zahrada. Předmětem ochrany je židovský hřbitov, domek hrobníka a k tomu náležející pozemky s ohradními zdmi.

Asi od 2. poloviny 18. století hřbitov patřil náboženské obci v Ješíně, ve 20. století pak náboženské obci ve Velvarech. Poslední pohřeb se zde konal roku 1945. Jedná se o velmi hodnotný a v dobrém stavu dochovaný areál.

Původní evidenční list památky:

1969: Areál ohraničený dobrou kamennou zdí. Při silnici domek pro správce a branka s kamenným ostěním a letopočtem 1853.

Na pravé straně hřbitova značné množství celkem dobře uchovalých náhrobků s českými a hebrejskými nápisy na hrobech patřících Židům ze širokého okolí.

Nynější správce dosazený MNV se o hřbitov stará a vegetaci odstraňuje, tkže hroby a náhrobníky jsou viditelné a hřbitov nabývá svého původního vzezření.

Doplňkový list památky:

Jan Heřman – Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě; Rada židovských náboženských obcí v ČR 1981:

Rozloha 2446 m2. Židovské osídlení vzniklo před r. 1724. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z 18. století. Roku 1875 přestal být hřbitov užíván.