Sousoší Panny Marie, svaté Alžběty a svatého Maxmiliána u kostela svatých Petra a Pavla v Hroznětíně

U kostela svatých Petra a Pavla v Hroznětíně stojí sousoší Panny Marie, svaté Alžběty a svatého Maxmiliána.
Tedy stojí – nejsem si úplně jist. Sice se mi podařilo v roce 2017 sochy u fasády kostela pod oknem nafotit, ale řada zdrojů na netu ukazuje jen tři prázdné sokly… Jaký je aktuální stav, nemám šanci ověřit, a zatím se mi nedaří najít relevantní info.

Sousoší je kulturní památkou:

Sousoší při jižní stěně presbyteria kostela sv. Petra a Pavla. Novogotické pískovcové sousoší nechal zřídit v roce 1871 Maximilian Track od sochařů Franze Nachtigalla a Josefa Kreisela. Sousoší stávalo na žulovém trojdílném hranolovém podstavci s německými nápisy. Dnes je uloženo v interiéru přilehlého kostela. Dobrý příklad doznívajícího nazarénismu v plastice místní provinience.

Na litinovým oplocením dvířky na obdélném, uprostřed vystupujícím soklíku trojosý podstavec rovněž se širší střední částí mírně předstupující a vyplněnou vpadlinou novogotických tvarů (nosy při nárožích). V užších postranních osách vpadliny zakončené lomeným obloukem. Nad středem ještě další krychlový stupeň s vpadlinou vrcholící trojlaločným obloukem. Ve všech na bílém mramoru ryté nápisy: St. Elisabetha: SELIG SIND/DIE BARMHERZIGEN/DEN SIE WERDEN BARM HERZIGKAEIT/ERLANGEN. Střední: HEILIGEI MARIA/BITT FÜR UNS!/ dolní: DIESES DENKAML HAT/MAXMILIAN TRACK/ZUR VEREHRUNG DER SELIGST/JUNG FRAU MARIA /MAXMILIAN ELISABETHA/DEN 19. NOVEMBER 1871 ERRICHTEN LASSEN/. St. Maxmilian: DIESER HELIGE/HAT FÜR DAS GESETZ/SEINES GOTTES/BIS ZUM TODE/ GEKÄMPFT/. Dole sig. „Jos. Kreise, Steinmetz.“ Na středním vyvýšeném místě socha stojící madony se žezlem v pravici (u boku) a s dítkem v pokrčené levici. Hlava Madony a dítka zčásti uraženy. Vlevo – níže – socha sv. Alžběty Durynské v šlechtickém šatě, s košíčkem v levici a s chlebem v pravici. Zrak sklopený. Vpravo od Madony sv. Maximiliána v kněžském rouchu (přes rochetu pluviál), s mitrou u nohou. Vztyčenou pravicí přidržuje krucifix, levici u boku přikládá na meč. Vlasy i plnovous kadeřavé, zrak pozdvižený vzhůru. Všechny postavy v kontrapostu s bohatě řasenými rouchy. Před každou ze soch kovové ramínko na svítilnu. Prostor ozdobně řešenou želez. mříží.

Text, který je místy stylisticky poněkud nesrozumitelný, je přesným opisem původního evidenčního listu památky.

Jsme ale na Karlovarsku, je tedy odkud citovat. Web Památky a příroda Karlovarska uvádí:

Pseudogotické kamenné sousoší Panny Marie, sv. Alžběty a sv. Maxmiliána nechal zřídit v roce 1871 Maximilian Track při jižní zdi zvonové věže farního kostela sv. Petra a Pavla na náměstí uprostřed města Hroznětín (Lichtenstadt). Autorem sousoší byl sochař Josef Kreisel. Slavnostní odhalení a vysvěcení sousoší poté proběhlo dne 19. listopadu 1871.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být plastika udržována a postupně chátrala. Dne 3. května 1958 byl sousoší Panny Marie, sv. Alžběty a sv. Maxmiliána v Hroznětíně zapsáno na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 40244/4-825. V průběhu druhé poloviny 20. století byly plastiky poškozeny vandaly. Na počátku 21. století bylo sousoší již ve velmi zdevastovaném stavu, části soch světců včetně hlav, rukou a atributů byly mechanicky odlámány, kamenný materiál byl poškozený vlivem povětrnostních a exhalačních podmínek.

V roce 2007 přistoupila Římsko-katolická farnost Ostrov jako vlastník objektu k celkové rekonstrukci zdevastovaného sousoší za přispění z rozpočtu Karlovarského kraje ve výši 80.000 Kč. Poškozené plastiky byly sneseny a následně odbornou restaurátorskou dílnou očištěny a domodelovány chybějící plastické části soch světců. Obnovené plastiky byly poté umístěny v interiéru farního kostela. Během rekonstrukce vnějšího pláště kostela v letech 2009-2010 byl následně očištěn rovněž prázdný podstavec sousoší.

Pseudogotické kamenné sousoší Panny Marie, sv. Alžběty a sv. Maxmiliána na trojdílném podstavci. Vrcholové sousoší tvořila pískovcové figurální plastiky v životní velikosti. Na vyvýšené středové části podstavce byla postavena socha Panny Marie, oděné v dlouhém plášti, shlížející směrem k divákovi, s levou rukou rozevřenou a pravou rukou na srdci. Po levé straně byla Marie doprovázena sv. Alžbětou v podobě prostovlasé světice v šatu s přehozem přes ramena, s mísou a chlebem v rukách před sebou, udílející almužnu. Po pravé straně pak bývala postavena socha sv. Maxmiliána v podobě prostovlasého světce v dlouhém plášti, držícího kříž v levé ruce v úrovni hlavy a mečem opřeným v pravé ruce. Základnu plastik tvoří nízké hranolové podesty.

Vrcholové plastiky sousoší bývaly postaveny na trojdílném stupňovaném hranolovém žulovém podstavci se zkosením horních hran a profilovanou patkou. Na přední straně středové části podstavce je v mělkém obdélném vpadlém rámci s motivem kružby v horní části vysekán německý věnovací nápis: „Dieses Denkmal hat Maximilian Track zur Verehrung der seligst Jungfrau Maria, Maxiimilian, Elisabetha den 19. November 1871 errichten lassen“ (Tento pomník nechal zřídit Maximilian Track k úctě Panny Marie, sv. Alžběty a sv. Maxmiliána dne 19. listopadu 1871). V mělkém obdélné, trojobloukově zakončeném vpadlém rámci vyvýšené středové části podstavce pod sochou Panny Marie je vysekán německý prosebný nápis: „Heilige MARIA Bitt für uns“ (Svatá Marie, oroduj za nás).

Na přední straně levé části podstavce pod sochou sv. Alžběty je v mělkém hrotitém vpadlém rámci vysekán německý nápis: „St. Elisabetha – Selig sind die Bermherzigen dem sie werden BarmherzigKeit erlangen“ (Sv. Alžběta – Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství). Ve shodné mělkém hrotitém vpadlém rámci na pravé straně podstavce pod sochou sv. Maxmiliána je vysekán německý věnovací nápis: „St. Maxmilian – Dieser Heilige hat für das Gesetz seines Gotte bis zum Tode kampfte“ (Tento světec za pravdu svého Boha bojoval do posledního dechu). V pravé dolní části je pak uvedeno jméno autora sousoší: „Josef Kreisel“. V horní části podstavců jsou osazeny zdobné železné konzoly pro zavěšení luceren, osvětlujících původně objekt. Základnu podstavce tvoří nízký hranolový sokl. Podstavec je postaven na dvou žulových stupních profilací horní hrany. Prostor je od náměstí oddělen zdobnou litou železnou mříží dnes již bez vrátek.

Nabízí se víc variant – buď restaurované sochy opustily interiér kostela a vrátily se (dočasně či na stálo) na prázdné sokly, nebo tu stály/stojí jejich kopie. Jenže nikde ani slovo…