Socha Panny Marie Immaculaty u silnice z Kláštera Teplá do Teplé

U silnice č. 210, která vede mezi Klášterem Teplá a městem Teplá, stojí na louce socha Panny Marie Immaculaty.

Socha je kulturní památkou:

Vrcholně barokní socha Panny Marie Immaculaty v životní velikosti z roku 1704, zřízená z podnětu premonstrátského kláštera v Teplé. Stojí na poměrně nezvyklém mohutném podstavci s dvoustupňovou základnou ve tvaru osmiúhelníku.

Doklad sochařské tvorby závislé na rozvoji premonstrátského kláštera v Klášteře Teplé, který ji nechal zřídit. Je součástí souboru 5 barokních soch shodné velikosti a tvaru podstavce, kde každá stojí na jedné příjezdové cestě ke klášteru.

Jedná se o pískovcovou sochu mladé ženy v životní velikosti, která stojí na symbolu zeměkoule. Socha je umístěna na plochém podstavci, mohutném soklu a dvoustupňové základně, ke které vede jeden schodišťový stupeň. Základna, sokl i podstavec jsou složitého půdorysného tvaru, který vychází z tvaru osmiúhelníku o nestejných stranách. Základna dosahuje maximální délky a šíře 2,20 m. Celková výše základny je 0,73 m. Sokl se skládá ze soklové patky, těla soklu a hlavice soklu. Patka soklu dosahuje šíře a délky 1,00 m. Navazující tělo soklu je široké i dlouhé 0,91 m. Hlavice soklu má prakticky obdobnou délku i šíři. Výše uvedená patka je vysoká 0,19 m. Tělo soklu dosahuje výše 0,80 m a jeho hlavice 0,29 m. Celý sokl tak dosahuje výše 1,28 m. Navazující podstavec sochy je vysoký pouhých 0,16 m a jeho délka je maximálně 0,80 m a maximální šířka je taktéž 0,80 m. Samotná socha je vysoká asi 2,15 m. V této výši je ovšem zahrnuta i výše symbolu zeměkoule, který je de facto dalším z podstavců postavy Panny Marie. Šíře sochy dosahuje 0,75 m. Celková výše díla je asi 4,32 m. Socha znázorňuje v lehkém kontrapostu stojící prostovlasou ženu s dlouhými, vzadu sepnutými, kadeřavými vlasy. Je oděna do tuniky sahající až k zemi. Tuniku má patrně přepásánu. Přes uvedený oděv má přehozen dlouhý plášť sepnutý na prsou, který opět sahá až k zemi. Obě ruce má sepjaty u pravého boku. Hlava světice se otáčí směrem doleva a lehce dolů. Levou nohou zároveň zašlapuje hada ovíjejícího symbol zeměkoule. Vedle symbolu ďábla nalézáme znázornění jablka jakožto symbolu lidského pokušení. Draperie pláště Neposkvrněné výrazně kontrastuje s její tunikou. Tunika je jemně svisle řasená. Naproti tomu plášť se vzdouvá v mohutných dynamických záhybech. Pravý okraj pláště je tak přetažen v úrovni od pasu až ke kolenům až na levou stranu těla světice. Dané dílo lze označit za vysoce školenou sochařskou práci. V literatuře je autorství připisováno Johannu Kasparovi Süssnerovi nebo Johanu Wirknerovi z Ostrova u Karlových Varů.

1975 – restaurování, restaurátor: Pašek František, Šejnost Zdeněk
2019 – restaurování, restaurátor: Siegel Petr, Otoupal Tomáš

Původní evidenční list památky:

Socha Immaculaty na vyvýšenině při silnici mezi klášterem a městem. Pískovec výška plastiky i se soklem 4,5 m. Na dvoustupňové osmiboké podezdívce stojí osmiboký sokl se stranami sarkofágovitě vydutými, ukončený profilovanou plochou římsou. Socha Panny Marie stojí na mohutné zeměkouli obtočené hadem, levou nohu klade na hlavu hada. Tělo Panny Marie je lehce natočeno do 3/4 profilu, v modlitbě sepjaté ruce jsou vytočeny k pravému boku. Postava je zahalena v dlouhé řasnaté roucho a v plášť přehozený přes ramena, který je obtočen kolem paží a splývá v bohatě se vzdouvajících cípech, zejména podél levého boku sochy.

Plastika z r. 1704, vytvořená slavkovským sochařem J. Kasparem Süssnerem nebo J. Wirknerem; spravovaná 1859 místním kameníkem Böhmem z Mnichova u Mariánských Lázní.