Socha svatého Jana Nepomuckého v Poutnově

Na křižovatce místních komunikací nedaleko autobusové zastávky v Poutnově stojí socha svatého Jana Nepomuckého.

Dnes je situace zcela jiná, než když jsem tu kdysi hledal židovský hřbitov. Bohužel je mizivá pravděpodobnost, že sochu, která je kulturní památkou, vyfotím znovu, aktuálně, v její nové kráse…

Mohu tedy posloužit pouze dnes už historickou fotkou a informací a následně aktuálnějším textem.

V roce 2017 stál mezi stromy jen sokl s rozvalenou základnou a smutně trčícím kovovým trnem a ke čtení na místní infotabuli bylo „Za zmínku stojí … podstavec k soše sv. Jana Nepomuckého z roku 1762. Socha byla kolem roku 1975 zasažena bleskem a poškozena, načež ji údajně odvezli památkáři.“

Socha je kulturní památkou:

Příklad vrcholně barokního sochařského díla užitého v českém venkovském prostředí. Doklad dobové úcty k danému světci.

Jedná se o pískovcovou sochu světce v životní velikosti umístěnou na podstavci a soklu. Před sochou se nachází jeden schodišťový stupeň. Uvedený stupeň je dlouhý 1,46 m a je vysoký 0,15 m. Stejně jako celá socha je tento proveden jako kamenný. Sokl se skládá ze soklové patky, těla soklu a soklové hlavice (římsy). Celý sokl dosahuje výše asi 1,30 m. Hlavice soklu má půdorysné rozměry 0,80 × 0,72 m. Patka soklu je profilovaná. Tělo soklu má balustrový tvar. Římsa soklu je segmentového tvaru. Z čelní, tj. západní, strany je na těle soklu vytesán nepříliš čitelný chronogram. Nad ním je znázorněn erb donátora. Podstavec sochy je vysoký 0,35 m a má půdorysné rozměry 0,41 × 0,36 m. Na něm byla na kovovém trnu osazena socha o výši 1,65 m a šíři 0,50 m. Socha světce je v současnosti rozbita. Na původním místě se zachoval pouze sokl a podstavec. Korpus sochy se aktuálně nachází v depozitu umístěném ve stodole u domu č.p. 10 v Mnichově. Hlava světce je uložena v depozitu v domově pro seniory v Teplé.

Sv. Jan Nepomucký je znázorněn v pro něj typické podobě. Jedná se o zobrazení v kontrapostu stojícího dospělého muže (kněze), který drží pravou rukou krucifix a který se k němu obrací svou tváří. Světec je oděn do dlouhé kleriky sahající až po zem. Klerika je sepnuta výraznými knoflíky. Na ni má oděnu krajkovou rochetu sahající až ke kolenům. Přes ramena má přehozený plášť s kapucí splývající pod úroveň pasu. Plášť je po okrajích zdoben třásněmi. Plášť má světec sepnutý těsně u krku. Na hlavě má kněžský biret. Zpod dolního okraje kleriky mu vystupují špičky bot. Sv. Jan je znázorněn jako vousatý muž s nedlouhými vlnitými vlasy. Dané dílo lze označit za školenou sochařskou práci.

Po restaurování v roce 2018 je dílo kompletní na svém původním místě.

Původní evidenční list památky obsahuje nepříliš jasnou fotku původní podoby sochy a o něco více informací:

Před vjezdem do bývalého panského statku pískovcová statue. Na jednom stupni čtyřboký balustrovaný sokl ukončený vydutou profilovanou římsou. Čelní strana soklu zdobena zrcadlem, v němž znak donátora, Jana z Ottlihienfeldu, a latinský věnovací nápis s chronogramem. Socha světce v obvyklém kanovnickém úboru, s biretem na hlavě, stojí v kontrapostu a drží v levém náručí ratolest palmy, v pravém náručí kříž s korpusem, k němuž shlíží. Výška plastiky včetně soklu 3,3 m. Kryptogramem datováno do r. 1762. Nedaleká socha sv. Anny darovaná stejným donátorem.

Bohužel z dostupných údajů nevyplývá, co ze sochy je původní, restaurované, nové.