- Židovský hřbitov Mělník
- Židovský hřbitov Postoloprty
- Židovský hřbitov Spomyšl
- Židovský hřbitov Blevice
- Židovský hřbitov Zlonice
- Židovský hřbitov Slaný
- Bývalá židovská kaple na hřbitově v Lovosicích
- Nový židovský hřbitov Lovosice
- Židovský hřbitov Litoměřice
- Židovský hřbitov Bílina
- Židovský hřbitov Radouň
- Nový židovský hřbitov Louny
- Židovský hřbitov Libochovice
- Židovský hřbitov Čížkovice
- Židovský hřbitov Terezín II.
- Židovský hřbitov Terezín I.
- Nový židovský hřbitov Roudnice nad Labem
- Starý židovský hřbitov Roudnice nad Labem
- Nový židovský hřbitov Hořice
- Židovský hřbitov Mnichovo Hradiště
- Starý židovský hřbitov Nový Bydžov
- Židovský hřbitov Turnov
- Nový židovský hřbitov Chodová Planá (Kuttenplan)
- Starý židovský hřbitov Chodová Planá (Kuttenplan)
- Nový židovský hřbitov Údlice (Eidlitz)
- Židovský hřbitov Chomutov (Komotau)
- Židovský hřbitov Poutnov (Pauten)
- Židovský hřbitov Bečov nad Teplou (Petschau)
- Starý židovský hřbitov v Ústí nad Labem (Aussig)
- Židovský hřbitov Most – Souš (Brüx)
- Židovský hřbitov Podbořanský Rohozec (Deutsch Rust či Teutschenrust)
- Židovský hřbitov Drahonice (Drahenz)
- Židovský hřbitov Rabštejn nad Střelou (Rabenstein an der Schnella)
- Židovský hřbitov Kynšperk nad Ohří (Königsberg an der Eger)
- Židovský hřbitov Bezdružice (Weseritz)
- Starý židovský hřbitov v České Lípě (Böhmisch Leipa)
- Židovský hřbitov Karlovy Vary (Karlsbad)
- Židovský hřbitov Město Touškov (Stadt Tuschkau)
- Židovský hřbitov Hluboká nad Vltavou (Frauenberg)
- Židovský hřbitov a synagoga Úštěk (Auscha)
- Židovský hřbitov Český Krumlov (Krummau)
- Židovský hřbitov Úbočí (Amonsgrün) pod hradem Boršengrýn
- Židovský hřbitov Malá Šitboř (Klein-Schüttüber)
- Židovský hřbitov Lomnička (Steingrub)
- Židovský hřbitov Stříbro (Mies)
- Starý a Nový židovský hřbitov v Tachově (Tachau)
- Nový židovský hřbitov Náchod (Nachod)
- Starý židovský hřbitov Hořice (Horschitz)
- Židovský hřbitov Kovanice
- Židovský hřbitov Lysá nad Labem
- Židovský hřbitov Hroznětín (Lichtenstadt)
- Židovský hřbitov Praskolesy
- Židovský hřbitov Milevsko
Jižně od Zlonic, v cípu, který tvoří ulice Komenského, vedoucí k městskému hřbitovu a dál na Bakov, a Liehmannova, směřující na Beřovice, je na konci místní odbočky židovský hřbitov.
Jelikož v královském městě Slaný nebylo dlouho dovoleno Židům se usazovat, jedním z center židovského osídlení na Slánsku bylo poddanské město Zlonice. Židovské osídlení zde je doloženo v 17. století, ve stejném století byl také pravděpodobně založen i hřbitov. Písemně doložen je však až na samém začátku 18. století, v roce 1703. Roku 1892 díky knížeti Ferdinandu Kinskému, který zakoupil pozemek, byl hřbitov rozšířen. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z 2. poloviny 18. století. Pohřby se zde konaly do II. světové války. Na hřbitově vedle brány stojí obřadní síň, která též sloužila jako hrobnický domek. Hřbitovní zeď, brána i domek byly nedávno opraveny.
Hřbitov je cca půl kilometru jihovýchodně od náměstí, vede k němu odbočka – polní cesta – vpravo nahoru ze silnice spojující Zlonice s Beřovicemi. V sousedství (přes cestu) je urnový háj.
Středočeská vědecká knihovna v Kladně tvrdí:
Původní židovský hřbitov se nacházel v lese zvaném Borek, místo bylo ohrazeno. Dnešní hřbitov leží 600 m jihovýchodně od zámku, v polích vedle urnového háje komunálního hřbitova. Hřbitov byl založen pravděpodobně v 17. stol., doložen je od r. 1703. Hřbitov později spravovalo Pohřební bratrstvo pro Zlonice a okolí, které r. 1803 založil Natan Fanta. R. 1892 přikoupil kníže Ferdinand Kinský pozemek a hřbitov rozšířil. Pohřbívalo se zde do druhé světové války. Na hřbitově se nacházejí náhrobky barokního a klasicistního typu, nejstarší jsou ze druhé poloviny 18. stol. Na kraji hřbitova stojí hřbitovní domek, který sloužil jako obydlí hrobníka.
Židovský hřbitov ve Zlonicích byl založen asi v 17. století. Leží jihovýchodně od městyse při silnici do Beřovic. Na pozemku o rozloze 1 709 m² je zachováno asi 120 převážně pískovcových náhrobků. Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Hřbitov má významnou kulturně historickou hodnotu, odkazuje na židovské osídlení v této části Slánska. Umělecko historickou hodnotu dokládají samotné náhrobky dochované z období od 2. poloviny 18. století do r. 1937.
Hřbitov na půdoryse blízkém lichoběžníku, o rozloze 1709 m2, je situovaný v extravilánu, JV od centra Zlonice. Je dostupný odbočkou ze silnice na Bakov a Beřovice. V blízkosti se nachází městský urnový háj. Ohradní zeď tvoří opracované kamenné kvádry (sever), cihly (západ) a novodobé cementové prefabrikáty (jih a východ). Kovářsky zpracovaná vstupní brána s brankou jsou situovány na východě. V jihovýchodní části hřbitova, v blízkosti vstupu, je situován malý hřbitovní domek lichoběžníkového půdorysu, vystavěný z kamenného zdiva, krytý pultovou střechou. Jeho severní průčelí je prolomeno pravoúhlým vstupním portálem a dvěma úzkými okénky. Na hřbitově se nachází asi 120 náhrobků převážně pískovcových, zmenší části mramorových nebo žulových. Některé náhrobky zdobí ornamentální rostlinný dekor. Předmětem ochrany je židovský hřbitov s náhrobky, ohradní zeď s branou, hřbitovní domek a k tomu náležející pozemky.
Původní evidenční list památky:
Západní část svahu je ohraničena kamennou zdí (na jednom místě je provalena) a drátěným plote. Na levé straně cesty do prostor hřbitova stojí stará budova již v dezolátním stavu. Je to bezvýznamný přízemní domek s vchodem a dvěma malými okénky. Pultová střecha je kryta taškami. V prostoru hřbitova je velké množství kamenných pomníků s hebrejskými, německými i českými nápisy. Pro bujnou vegetaci jsou však pomníky nepřístupné. Jen nepatrné množství z nich je značně poškozeno. Doporučujeme zbavit pomníky ničivé vegetace.
Informací se dá najít poměrně dost, byť ne vždy zcela aktuálních a důsledných. Nikde k nalezení to nejdůležitější, a to přístupnost. Jen jednou zmínka, že kovová branka uzamčena. Aktuální stav je takový, že brána je uzamčená na řetěz, branka je však pouze zavřena, ale nezamčená. Takže na hřbitov se vejít dá. Areál rozsáhlý, místy prázdný. Hřbitov není v úplně dezolátním stavu, ohradní zeď je opravená, ošuntělá, ale drží. A plocha hřbitova je „jen“ zanedbaná, řada náhrobků už zmizela pod porostem břečťanu.
Tisková zpráva z 12. 11. 2010:
V letošním roce proběhla první etapa restaurování náhrobků židovského hřbitova ležícího jižně od obce Zlonice. Jeho historie sahá do konce 17. století, rozšířen byl potom roku 1892. Roku 1955 bylo pohřbívání zastaveno a dosud nevyužitá část převedena na obec, která zde zřídila urnový háj.
Areál byl již dříve zbaven náletových rostlin a je porostlý pouze vzrostlými stromy. Poslední obnova náhrobků proběhla v roce 1994. V rámci letošních prací byla obnovena starší, cennější část hřbitova zahrnující náhrobky 18. a 19. století. Z celkového počtu 112 náhrobníků jich rukama restaurátorů prošlo 42. Převažují mezi nimi jednoduché stély zasazené přímo do země v neúplných řadách. Nejčastějším typem kamene je pískovec, ojediněle potom u náhrobníků již rozměrnějších vápenec. Setkáváme se na nich s rostlinnými motivy i typicky židovskou ornamentikou Davidovy hvězdy, koruny či žehnajících rukou, u novějších se potom objevuje gotizující ornamentika doplňující hebrejské nápisy.
Náhrobky byly očištěny, odstraněny nevhodné doplňky, konsolidovány zkorodované části, dle potřeby dotmeleny narušené partie. Na dvou stélách byly odstraněny solné výkvěty. Na závěr proběhlo patinování za účelem optického sjednocení a hydrofobizace.
Práce proběhly péčí správce areálu firmy Matana pověřené Židovskou obcí pod dohledem Mgr. Blanky Rozkošné. Restaurátorské práce provedli – Luděk Špatenka a Hynek Bláha za památkového dozoru Mgr. Marka Pařízka z Národního památkového ústavu – územní pracoviště střední Čechy a pracovníků odboru kultury Městského úřadu Slaný. Na obnovu památky přispělo Ministerstvo kultury z dotačního programu – Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností.
O další etapě jsem nenašel ani zmínku.
Jan Heřman – Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě; Rada židovských náboženských obcí v ČR 1981:
Rozloha 749 m2. Židovské osídlení vzniklo před r. 1618. Hřbitov založen před r. 1703. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z první poloviny 19. století. Židovská obec ve Zlonicích byla zrušena na základě zákona z r. 1890. Správu hřbitova převzala před nacistickou okupací židovská obec ve Slaném.