Socha svatého Jana Nepomuckého před MŠ U Labutí na Hlaváčkově náměstí ve Slaném

Od roku 2022 přibyla na seznam soch města Slaného staronová položka, na nové lokaci se skví kompletně restaurovaná socha svatého Jana Nepomuckého.

Nestává se příliš často, aby jedna jediná socha měla v infocentru k dispozici svoji vlastní informační skládačku, zařazenou do širšího cyklu. Leták Památky Slaného a Slánska 21 o svatém Janu informuje hned na několika stranách:

Komu je to málo, může pokračovat na specializovaném webu Památkové péče na Slánsku:

16.2.2022 – Bezhlavý a klečící sv. Jan Nepomucký

Tak zněl nadpis staršího vydání Slánské radnice (12/2020), který nepopisoval mučednickou smrt světce, ale stav a podobu barokní sochy ve Slaném. Vlastník, město Slaný, se nyní rozhodl pro její restaurování a práce svěřil ak. soch. Jarmilovi Plachému.

Socha byla dlouhodobě deponována na nepřístupné části zahrady (historickém řádovém hřbitově) kláštera bosých karmelitánů ve Slaném. Právě sem byla přemístěna během 20. století, patrně když byla budována nová silnice s ulicí K. H. Borovského. Stavbou totiž došlo k zániku původního umístění, což byl výklenek při mostě přes Červený potok. Není jisté, za jakých okolností socha přišla o hlavu, víme však, že je již jako torzo zapsána společně s klášterním areálem do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Kvalitní sochařské dílo s mladším soklem, opatřeným letopočtem 1854, čekalodlouhá léta na svou příležitost, aby se mohlo vrátit zpět do veřejného prostoru. Vzpomeňme tak na sochy v klášterní aleji a sv. Antonína Paduánského pod kostelem sv. Gotharda, které stihl stejný osud, a zásluhou vlastníka, města Slaný, který jej přemístil, je dnes můžeme obdivovat bez překážek. Město Slaný proto zvážilo a požádalo Krajský úřad Středočeského kraje o souhlas s přemístěním sochy sv. Jana Nepomuckého do přístupné odpočinkové zóny s parkovou úpravou v blízkosti vodního prvku na Hlaváčkově náměstí. Protože právě na mostech přes řeky a potoky bývá onen světec umisťován s odkazem na jeho vhození do Vltavy po jeho mučednické smrti. Nad hladinou se tehdy objevilo pět hvězd, které bývají zobrazovány kolem jeho hlavy.

Povrch mšenského pískovce je sině znečištěn a narušen korozí a drobnými defekty. Socha měla původně kovové atributy, svatozář a palmetu, po kterých jsou zachovány úchyty. Koncepce restaurátorského zásahu spočívá především v plastické rekonstrukci chybějících partií, především hlavy světce a atributů. Chybí taktéž hlavička andílka s tělem a částí kříže na soklové části z obláčků, jehož doplnění zástupce Národního památkového ústavu nedoporučil. Z hlediska památkové péče je doplnění hlavy světce poměrně velký, ale reverzibilní zásah, který sebou nese určitá rizika – ta spočívají zejména v kvalitě a věrohodnosti sochařského provedení, které bude samo o sobě autorským dílem. Z historických fotografií dokážeme totiž odvodit pouze proporční poměry bez jakýchkoliv dalších detailů. Rekonstrukce této části sochy je však považována za klíčovou, jestliže má být umístěna do veřejného prostoru. Socha by měla mít vypovídací hodnotu srozumitelnou široké veřejnosti.

Velký význam sochy je i ikonografický, a to pro celý region. Se sochou sv. Jana Nepomuckého se většinou setkáváme jako se stojící postavou v kněžském rouchu s biretem držící krucifix. Slánská socha však klečí na obou kolenou v modlitbách se sepjatými dlaněmi, což je nejméně objevující se typ zobrazení. Nejblíže se nacházející klečící svatojánská socha je v obci Kněževes (okr. Praha‑západ), kde je světec na modlitbách, avšak pouze jedním kolenem a bez pomocného andílka s křížem.

Zahájení restaurování unikátní barokní sochy

Socha včetně členitého podstavce byla ze zahrady karmelitánského kláštera ve Slaném na začátku listopadu 2021 převezena do restaurátorského ateliéru ak. soch. Jarmila Plachého. Socha s podstavcem byla nejprve zpevněna pod tlakem pomocí roztoku na bázi organokřemičitanů, a to proto, aby nedošlo k dalšímu poškození zkřehlého kamene a bylo možné s ním dále pracovat. Zpevňující roztok při vakuovém napouštění totiž oproti běžnému nátěru štětcem dokáže podstatně hlouběji proniknout pod povrch kamene. Socha byla uzavřena v obalu, z kterého se nejprve odsál vzduch a posléze tam byl pod tlakem vpraven tekutý zpevňující roztok, který obal nakonec zaplnil až k hornímu okraji obalu. Pouze socha vstřebala asi 85 litrů roztoku. Technologická pauza, kdy socha musela vyschnout, trvala více jak měsíc, teprve pak mohly být odebrány vzorky např. pro zjištění barevných vrstev a provedeny vzorky čištění. Na soše totiž zůstaly zbytky původní polychromie, což znamená, že socha byla původně opatřená barevným nátěrem. Vzorek čištění povrchu sochy prověřil vhodnost navrženého restaurátorského postupu a byl zástupci památkové péče odsouhlasen. Čištění bude tedy pokračovat měkkými kartáčky a nízkotlakou vodní parou, v případě černých krust pak i pomocí zábalů čistící pasty. Na příštím kontrolním dni již dojde ke korekci modelu nové hlavy světce a jeho atributů.

6.5.2022 – Sláva u sochy svatého Jana Nepomuckého

Restaurování unikátní barokní sochy světce ve Slaném bylo zahájeno na sklonku minulého roku vlastníkem, městem Slaný a restaurátorem ak. soch. Jarmilem Plachým. V závěrečné fázi byla klečící figuře doplněna hlava a charakteristických pět hvězd se svatozáří. Slavnostně bude hotové dílo představeno veřejnosti v pondělí 16. května 2022 od 15 hodin před MŠ U Labutí na Hlaváčkově náměstí ve Slaném. Tedy v den svátku českého světce sv. Jana Nepomuckého, který každoročně vrcholí svatojánskou slavností Navalis v Praze.

Jedinečnost slánské barokní sochy spočívá v zobrazení světce klečícího na obou kolenou v modlitbách se sepjatými dlaněmi, což je nejméně objevující se ikonografický typ zobrazení. Většinou se totiž setkáváme se stojícím sv. Janem Nepomuckým v kněžském rouchu s biretem držící krucifix nebo klečící figurou na jednom koleni. Socha byla deponovaná v nepřístupné části zahrady (historickém řádovém hřbitově) kláštera bosých karmelitánů ve Slaném s největší pravděpodobností téměř osmdesát let. Právě sem byla přemístěna po roce 1939, kdy byla vybudována příjezdová cesta k vile a továrně Ferdinanda Přibyla (tj. dnešní ulice K. H. Borovského), což způsobilo regulaci koryta potoka a odstranění původního výklenku s podstavcem na mostě, kde socha stála. Pro kvalitní sochařské dílo s mladším soklem, opatřeným letopočtem 1854, bylo nalezeno nové místo do doby, než budou vytvořeny podmínky pro umístění na jeho původním stanovišti. Socha bude přístupná veřejnosti na upravené zelené ploše na Hlaváčkově náměstí ve Slaném, v blízkosti vodního prvku, kde se světec vyskytuje nejčastěji s odkazem na jeho vhození do Vltavy po jeho mučednické smrti. Nad hladinou se tehdy objevilo pět hvězd, které bývají zobrazovány kolem jeho hlavy.

Socha byla v rámci restaurování vakuově zpevněna a očištěna, poté následovalo doplnění pouze některých částí, zásadních pro srozumitelnou vypovídací hodnotu sochy. Důraz byl kladen na restaurátorsky citlivý přístup k originálu, proto jsou zachovány zbytky původní polychromie nebo otvor na lucernu. Novým autorským dílem se stala hlava světce, kterou sochař a restaurátor nejdříve vymodeloval z hlíny a poté vytesal z pískovce z kamenolomu Libná (okr. Náchod). Situaci ztížil nedostatek kvalitních historických fotografií, které sochu zachycují pouze v obrysu, proto se hledaly vzory i u jiných barokních svatojánských soch v regionu. Nově byla doplněna i zlacená svatozář s plasticky modelovanými hvězdami. Nutno říci, že zhotovitel se svého úkolu vypořádal se ctí, a proto je dnes radost na dokončené dílo ve veřejném prostoru pohledět. Svatý Jane Nepomucký, patrone české země, oroduj za nás!