Kaple svatého Jiří v ulici Ve Starém Lobečku v Kralupech nad Vltavou

U ulice Ve Starém Lobečku v Kralupech nad Vltavou u plotu sportovního areálu základní školy Václava Havla stojí kaple a u ní kříž.
Kaple není původní:

Původní kaplička se zvoničkou byla postavena roku 1781 a stávala na návsi v Lobečku. Byla osazena zvonem, na který se zvonilo až do poloviny druhé světové války. Tehdy byl z kapličky sejmut, ale následnému roztavení unikl. Na zvonku byl obraz sv. Jiří. Zvon těsně před likvidací kaple záhadně zmizel, prý byl dán do sběru.

Kaple byla zbořena spolu s okolními statky při výstavbě základní školy v roce 1967. Replika kapličky byla postavena v roce 2013 z prostředků veřejné sbírky, darů soukromníků a města Kralupy nad Vltavou. Vysvěcena 29. května 2013 biskupa Václava Maléhospolu s novým zvonem sv. Jiří.

Autorem obrazu sv. Jiří v kapličce je akademický malíř Martin Frind. Tématem díla z roku 2012 je boj sv. Jiří se zlem, které místo obvyklého draka ztělesňuje had.

Mělnický Deník ->

1. 9. 2012 – Kapličce, která stávala na původní návsi Lobečku na pravém břehu řeky Vltavy, by dnes bylo už hodně přes dvě stě let. Byla však stržena spolu s budovami statků Šmídových a Hájkových na jaře roku 1967, kdy se na ploše po původních statcích začala budovat základní škola Sídliště, dnes známá jako Revoluční, která se možná už brzy bude jmenovat škola Václava Havla.

Zvon z kapličky se zvoničkou v Lobečku kdysi oznamoval klekání, poledne, narození následníka trůnu nebo blížící se nebezpečí, kterým byly tehdy v Kralupech nad Vltavou hlavně povodně a požáry.

Je historicky doloženo, že byla kaplička v roce 1781 osazena nově odlitým zvonem , ve stejném roce císař Josef II vydal takzvaný Toleranční patent rušící nevolnictví.

Obecní kaplička se zvoničkou v Lobečku byla vybudována na základě povinnosti stanovené Ohňovým patentem císařovny Marie Terezie z roku 1751, matky Josefa II. Ten v roce 1787 vydal k původnímu patentu ještě technické upřesnění, protože i v tehdejší monarchii byly až moc velké snahy ušetřit, vedoucí někdy i k pádům zvonů a těžkým zraněním nebo dokonce smrti zvoníků.

Zvonění bývalo nejdříve považováno za čestnou funkci, kterou rád obstarával většinou některý z movitějších sedláků. Časem přestalo být vyzvánění poctou a stalo se spíš nemilou přítěží. Zvoněním pak byli pověřováni obecní pastýři nebo kováři a nakonec došlo na obyvatele obecní pastoušky.

V Lobečku se vyzvánělo třikrát denně, ráno, v poledne a večer, i každý pátek o třetí hodině odpolední, kdy bylo zvonění Ku pěti ranám Kristapána. Během tohoto zvonění měl každý pokleknout, muži navíc smeknout a pronést modlitbu Anděl Páně.

Vyzvánělo se pravidelně a za zvuku zvonů se v chalupách a na statcích ráno vstávalo i v poledne obědvalo. Večerní klekání pak bylo znamením pro děti, aby rychle vyrazily směrem k domovu, protože jinak by si je mohla strčit do nůše baba klekánice. V poledne se zase o včasný nástup dětí k domácímu obědu postaraly zkazky o ošklivé babě polednici a jejím velkém pytli na opozdilce i zlobivé děti.

Hodinové zvonění umíráčku v Lobečku mělo tři části, jedním až třemi údery se rozlišovalo, zda jde o muže, ženu nebo dítě, pak se dalšími údery oznamoval věk, následovalo zvonění s takzvaným přítrhem. Hrany se zvonily po odzvonění poledne a tolik dní, na kolik stačila zadavatelova peněženka. V čase pohřbu se vyzváněl doprovod.

Zajímavé informace o osudu zvonu ze zvoničky popisuje ve své knize Kulturní a historické památky Kralupska místní historik Josef Stupka: „Na zvonu byl znázorněn obraz svatého Jiří, jak zabíjí draka, a nad ním dvě skupiny andílků. Pod obrazem svatého Jiří byla písmena I.C.S. a napravo letopočet 1781.“

Tímto zvonem se zvonilo až do poloviny druhé světové války, kdy byl sundán, ale naštěstí unikl odvozu z města i následnému roztavení. „Zvon po válce z místního kralupského skladu vyzvedl pan Zeman z Lobečku, který se jak postaral o jeho opětovné zavěšení, tak na něj potom řadu let zvonil. Poslední, kdo chodil pravidelně zvonit, byla paní Kolářová bytem v lobečské obecní pastoušce,“ píše ve své knize kralupský historik.

Zvon ze zvoničky nad kapličkou těsně před jejím zbouráním na začátku března roku 1967 záhadně zmizel. V současné době visí na plotě u zatím hrubé repliky kapličky výzva, aby se ten, kdo by měl o osudech zvonu nějaké informace nebo přímo věděl, kde se nachází, ozval telefonem.

Na obnovu kapličky už proběhla veřejná sbírka, na které se vybralo přes sedmadvacet tisíc korun. Za tyto peníze byl ale nakonec restaurován kamenný křížek z roku 1869, stojící vedle kapličky.

Náklady na kompletní repliku kapličky se zvoničkou by neměly překročit půl milionu korun. Hlavní část této sumy, 376 tisíc korun, věnuje město z povinných odvodů z provozu výherních hracích automatů ve městě v minulém roce.

Stručný záznam na specializovaném webu:

Novostavba se zděným štítovým nástavcem. Má novou střechu. V oknech a dveřích jsou ozdobné mříže. Prázdná. Původní kaple byla bezdůvodně zbořena 2. 3. 1967 při bourání nedaleké dvojice statků, na jejichž místě pak byla postavena základní škola.