Pomník Mistra Jana Husa v Kralupech nad Vltavou

V parku, rozkládajícím se na levém břehu Zákolanského potoka souběžně s ulicí Mostní v Kralupech nad Vltavou, stojí pomník Mistra Jana Husa.

Něco málo se o pomníku najít dá, ale asi ne všemu lze věřit – zdroje opisující z pomníku a kopírující jeden od druhého uvádějí, že „asi 3 m vysoký žulový pomník byl vztyčen roku 1915 panem Fibichem„. Informovanější zdroje ovšem tuhle jednoduchou teorii vyvrací:

Pomník Mistra Jana Husa byl slavnostně odhalen 6. července roku 1915 při příležitosti 500. výročí od jeho upálení. Uprostřed válečné vřavy první světové války prožívaly Kralupy tuto slavnostní událost. O jeho postavení se přičinil pěvecko-hudební spolek Fibich. Jedná se o dva metry vysoký žulový pomník. Pod reliéfem hlavy Mistra Jana Husa a letopočtem 1415-1915 je zlaceným písmem uveden text: „Hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti“. K opravě pomníku a k přemístění na současné místo došlo v září 2017.

Kralupský zpravodaj:

6. července 1915 uprostřed válečné vřavy první světové války prožívaly Kralupy slavnostní událost. Bylo to odhalení pomníku Mistra Jana Husa při příležitosti 500. výročí od jeho upálení. Bylo to jistě s vědomím a souhlasem rakouských úřadů, které v rámci Rakousko-Uherska však byly nutně orientovány katolicky. V Rakousku platilo „čí vláda, toho náboženství“ a habsburský rod byl po celá staletí přísně katolický. Ve všech školách visel na stěnách učeben nejenom portrét císaře, ale i kříž s tělem Krista. A jako v dobách komunismu se uvědomělost prokazovala účastí v průvodech na 1. máje, za Rakouska se loajalita k režimu prokazovala návštěvou kostela. Katolická církev označila Husa jako kacíře, byl exkomunikován a jako kacíř byl v Kostnici 6. července 1415 upálen. Pro katolické Rakousko byl nutně jako kacíř nepřijatelný. Kletba trvala téměř šest set let, a teprve za našich časů v roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve.

Vše začalo vznikem „Zemědělského a okrašlovacího spolku“, v jehož čele stál Antonín Boruta (1846-1926), dědeček básníka Jaroslava Seiferta. Spolek byl založený v roce 1902. Jeho smyslem byla veřejně prospěšná činnost. Členové spolku se starali o zalesnění tehdy zcela holého vrchu Hostibejku. K jejich zásluhám patří i vznik „Řemeslnicko-čtenářské besedy“. Spolek založil v letech 1912 až 1914 v lokalitě „Na Františku“ okrasný park. Z „Řemeslnicko-čtenářské besedy“ se v roce 1908 vyčlenil „Pěvecko-hudební spolek“, který pak byl iniciátorem stavby pomníku Mistra Jana Husa v tomto parku. Pomník navrhl známý kralupský architekt Antonín Karban, tentýž, který vlastním nákladem postavil vyhlídkový altánek na vrcholu Hostibejku. Podle návrhu architekta Karbana pomník zhotovil sochař a kameník Břetislav Vobořil. Mnoho pomníků na kralupském hřbitově pochází právě od něho. Měl velkou kamenickou dílnu v Chelčického ulici mezi ulicí Přemyslovou a Vrchlického. Za pomník s kovovým reliéfem, který mu dodala firma Astl, si účtoval 585 korun 62 haléřů. Bohužel, původní pomník se do dnešní doby nezachoval. Dlouho bylo v parku jen prázdné místo a teprve v roce 1999 byl slavnostně odhalen nový pomník Mistra Jana Husa s reliéfem od akademického malíře a sochaře Josefa Hvozdenského. V horní části pomníčku září pozlacený kalich. Pod ním je vlastní reliéf. Pod reliéfem je vytesán do kamene nápis:

MISTR JAN HUS
HLEDEJ pravdu, SLYŠ pravdu
UČ SE pravdě, MILUJ pravdu
PRAV pravdu, DRŽ pravdu BRAŇ pravdu, AŽ DO SMRTI

Na dolní části pomníku je vytesáno: „V prvém roce války evropské postavil „FIBICH“. Upálení „kacíře“ Jana Husa vedlo k české náboženské reformaci a k husitským válkám. Za první republiky se stal 6. červenec státním svátkem. K Husovi se hlásil, jak známo, prezident T. G. Masaryk, ne pro jeho nespravedlivé odsouzení a mučednickou smrt, ale pro jeho mravní poctivost a lásku k pravdě. Je málo známo, že heslo „Pravda vítězí“ převzal Masaryk z dopisu Jana Husa. Heslo je na prezidentské vlajce od 30. března 1920.