- Plastika s mozaikou Čtyři roční období u obchodního střediska ve Stránského ulice v Litoměřicích
- Mozaika v hale hlavního nádraží v Ústí nad Labem
- Mozaika Slunce na obchodním středisku Lučan v Postoloprtech
- Mozaika na bývalé fontáně na náměstí Míru v Litvínově
- Mozaika Pocta dělnosti severních Čech na budově bývalého Krajského národního výboru v Ústí nad Labem
- Mozaika Město a chemický závod Lovosice u kruhového objezdu v ulici Krátká
- Část skleněné mozaiky Země v areálu Českého porcelánu v Dubí
- Mozaika Oslava práce na sídlišti Písečná v Chomutově
- Mozaika s reliéfem Postava u kruhového objezdu ve Školní ulici v Chomutově
- Mozaika na fasádě bývalého obchodního střediska Jitřenka v Chomutově
- Mozaika před vstupem do kostela svatého Bartoloměje v Rakovníku
- Mozaika Pieta na stěně kostela svatého Bartoloměje v Rakovníku
- Mozaika s fontánou u Clam-Gallasova paláce v Lázních Libverda
- Mozaika v prostoru pod terasami budovy Magistrátu města v Mostě
- Část skleněné mozaiky Země v atriu Magistrátu v Mostě
U kruhového objezdu mezi Palackého a Školní ulicí v Chomutově na nízké zídce mezi domy je umístěna mozaika s reliéfem Postava.
Další z artefaktů, o nichž mají některé zdroje pochyby, jak to s nimi vlastně je:
Ve specializované databázi sochařských děl je dílu přisouzen název Člověk a příroda.
V další databázi se hovoří o Postavě:
Název: Postava
Autor díla: Miroslav Houra (1933–2006)
Mozaika je instalována na volně stojící stěně na prostranství mezi obchodními a bytovými domy
Odhad datace realizace: 80. léta 20. století
Výška: 240 cm
Šířka: 1100 cm
Materiál: skleněná mozaika (Prefabrikované skleněné kostky o velikosti 20 mm x 20 mm, pravděpodobně ze sintrovaných kostek. Použité sklo je zakalené.) a beton
Mozaika v odstínech modré barvy dotváří plochý reliéf na stěně, která ukončuje dvůr mezi obytnými domy. V omítce je vytažen obrys mužské postavy s roztaženýma rukama. Figuru obklopují půlkruhy mozaikové kompozice, představující abstrahovanou krajinu s květinami
Středem mozaiky (postavou) prochází vlásečnicová prasklina. Došlo k ztrátě několika kostek, některé kostky jsou popraskané a mechanicky rozbité. Mozaika je znečištěna prachem, spodní část mozaiky lišejníky. Pravý horní roh mozaiky je pak znečištěn výluhy z pojiva. Stěna vykazuje známky degradace, v některých místech jdou obnažené dřevěné i kovové výztuže.
Překvapivě i Památkový katalog, ač se nejedná o kulturní památku:
Moderní architektura 2. poloviny 20. stol.
Stěna vymezuje veřejný a poloveřejný prostor v centru města. Vizuální bariéra je mezi blokem obytných budov a administrativním objektem. Jednoduchá konstrukce je do veřejného prostoru pojata výtvarně. Autorem mozaiky je Miroslav Houra.
Z mapy stabilního katastru z roku 1842 je patrné, že lokalitu tvořila zahrada. Po polovině 19. století. se formovala zástavba při komunikaci, která lemovala celý uliční blok. Tato podoba přetrvala až do padesátých let 20. století. Jak je patrné ze státní mapy odvozené z roku 1950. Následující vydání této mapy z roku 1975 již zachycuje vybourané území bez zástavby.
Stěna byla realizována v rámci přestavby centra města, tedy společně s výstavbou bytových domů, administrativních a správních budov při ulicích Palackého a Zborovská. Konstrukce i mozaika jsou zachovány bez zásadních zásahů. V nedávné době došlo pouze k provedení nepříliš vhodná vysprávky betonového povrchu.
Dělící stěna se nachází západně od historického jádra města. Konstrukce je situována při ulici Školní a tvoří bariéru mezi obytným domem (č. p. 4271-4279) a administrativní budovou dnešního katastrálního úřadu (dříve Podnik výpočetní techniky). Na jižní straně stěna navazuje na pilíř v parteru administrativní budovy. Severní strana je otevřená, kdy podél parteru bytového domu vede pěší cesta do vnitrobloku. Zpevněná plocha je vyasfaltována. Ostatní plochy v okolí stěny tvoří zeleň v podobě zatravněné plochy. Liniová konstrukce s orientací sever-jih tvoří přímku o délce přibližně deseti metrů a výšce okolo dvou metrů. Stěna má nízký předsazený sokl, který jde jen minimálně nad okolní terén. Konstrukce je zakončena rovnou okapovou deskou s přesahem. Západní strana stěny je plasticky tvarována, naopak protější je čistá, rovná. Západní strana je výtvarně pojata, kdy hlavním motivem je abstrahovaná figura s roztaženými pažemi, která je na pozadí půlkruhu, který je doplněn soustřednými segmenty. Figura je v prvním plánu plochy, půlkruh za figurou je ve vpadlém poli a vyplněn mozaikou. Základ mozaiky je v tmavě modré barvě u okraji jsou tři různě široké soustředné kruhy ve světlejší modré. Vnitřní hrana kruhových pásů je ostrá, vnější je pak v přechodu s pozadím. V rozmezí roztažených rukou figury jsou kruhové pásy doplněny na různých místech vždy trojice listů. Napravo od figury je v ploše vpadlý segment vyplněný mozaikou. Jde o barevný valér tří odstínů modré, kdy nejtmavší je při vnějším okraji plochy. V levé části se nacházejí dva vpadlé kruhové segmenty, kdy pouze vzdálenější od figury je vyplněn mozaikou. Opětovně se jedná o valér odstínů modré barvy s tmavší částí při vnějším okraji. Jde o pole které je tmavší. více tmavé a přechod je ostřejší. Konstrukci tvoří železobetonová konstrukce v kombinaci s místy, které jsou pokryty mozaikou. Beton je v přírodní barevnosti, mozaiku tvoří tři odstíny modré barvy.
Velmi jednoduchý prvek ve svém provedení má podstatný městotvorný význam, kdy napomáhá vymezovat běžný veřejný prostor a vnitroblok. Utilitární konstrukce byla výtvarně pojata, neboť má dopad na podobu veřejného prostoru a může ho tak zhodnotit. Výtvarné řešení je dílem Miroslava Houry, významného výtvarníka, který se podílel na mnoha realizacích ve spojení s architekturou a veřejným prostorem v ústeckém kraji druhé poloviny 20. století.