Sloup se sochou Ukřižovaného u hřbitova v Místě

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Další překvapení mě v obci Místo čekalo, když jsem po prohlídce Hasištejna odjížděl. Pokud se mi totiž dva objevené sloupy u kostela zdály moc, vyrazil mi pohled na sloupořadí u místního hřbitova dech.

Některé z nich kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji sice popisuje, ten, který stojí u zdi nejdále od silnice, však v knize není.

Sloup se sochou Ukřižovaného u hřbitovní zdi

Jedná se o další sloup se sochou Ukřižovaného. Na desce je kvádr, v horní části odstupňovaný, nesoucí ozdobný podstavec. Ten má na čelní straně nápis s datací 25. dubna 1815 a jmény „HATLAS SEN ERRICH TEN FRANZ FELLNGHAUER ING. KORPITZ“. Písmo je poněkud zvláštní, F se podobá E (nejnižší nožička je sice zkrácená, ale chvíli mi to trvalo, než mě to trklo). A P vypadá jako malé b, což jsem poznal jen díky slovu AbRIL. Na vrchní straně podstavce je opět zde hojný motiv Adamovy lebky pod křížem s ukřižovaným Kristem. Opět se mi nepodařilo o sloupu zjistit nic bližšího, ani původní umístění, ani nic z jeho historie.

Mapy.cz tvrdí, že jde o boží muka z důvodu těžby uhlí přemístěná od cesty z Račic do Krbic.

Jen o té lebce jsem našel zmínku především v pravoslavné ikonografii:

U paty kříže bývá zobrazena lidská lebka se skříženými hnáty. Tento poněkud bizarní až morbidní symbol je ale positivního rázu – je to lebka Adamova, který byl podle pověsti pohřben právě na Golgotě. Když potom Kristus umíral na kříži, vsakovala Jeho stékající krev do země a skrápěla ostatky Adamovy, uložené v nitru hory. Tento symbol ukazuje, že Kristus svou krví uzdravil člověka, trpícího následkem Adamova pádu. Takže tak.