Socha Piety v ulici Elišky Krásnohorské před hřbitovem v Chomutově-Horní Vsi

Na travnatém prostranství před hřbitovem v Chomutově-Horní Vsi stojí socha Piety.

Socha je kulturní památkou:

Pozdně barokní sousoší Piety z roku 1725 se soklovou architekturou je vytesáno z černovického pískovce. Sousoší spočívá na nízkým obvodovým stupněm vroubené dvouetážové soklové architektuře čtyřbokého půdorysu s konkávním projmutím bočních stěn a lehce konvexně vyklenutou čelní stěnou. Přední nároží jsou opatřena nakoso vytočenými pilastry s toskánskými hlavicemi, čela pilastrů nesou jednoduchý reliéfní rozvilinový a květinový dekor. V dolní části soklové architektury býval dle starších podkladů německý nápis: „O Ihr alle die ihr/ den weeg vorüber/ gehet, mercket doch/ und sehet ob ein Schmertz/[—] en sey der Meinen/ Schmertzen gleich sey“, který však dle stop kamenického přesekání ploch byl zřejmě záměrně zlikvidován bezprostředně po druhé světové válce a dnes je zcela nezřetelný. Na pravém boku dolní etáže soklové architektury se nachází relativně dobře zachovalý latinský rytý, převážně majuskulní dedikační nápis s chronogramem dávajícím rok 1725: HONORI ET VENERA/TIONI IESV PATRI/ ET/ MATRIS DOLOROSae/ POSVIT CLIENS/TE[-]VM DEVOTI/ COMOTOVSIS – z malé části rovněž narušený. V hloubkách některých partií písma byly průzkumem zjištěny lokální fragmenty červeného odstínu, které byly při posledním restaurátorském zásahu podpořeny retuší. Čelní a boční strany horní, jednoduchou profilovanou římsou horizontálně odsazené etáže jsou opatřeny nízkými reliéfy s následujícími výjevy: na bocích Narození a Zmrtvýchvstání Páně, na čelní straně duše v očistcových plamenech uchylující se k ukřižovanému Ježíši (pro značné poškození modelace dnes rozeznatelné jen zčásti). Vrcholové sousoší představuje kompozičně horizontální Pietu. Sedící Panna Maria má na klíně položeno bezvládné tělo syna Ježíše s levou rukou spočívající na bederní roušce v klíně a volně spuštěnou pravou rukou, jehož hlavu podpírá pravou rukou, zatímco levá je přiložena exaltovaně k hrudi a hlava zahalená v roušce s masivními záhyby hledí s odevzdaným pohledem k nebesům. Okolo hlavy byla při posledním restaurátorském zákroku roku 2018 osazena rekonstruovaná plná kruhová svatozář. Formálně pojetí sochy volně vychází z milostné sošky Piety z Bohosudova, je však výrazně barokně dramatizováno jak prohloubením dojmu tíže mrtvého Ježíšova těla, jehož linie přes koleno vypjatým hrudníkem, zvrácenou hlavou a propadlým břichem sleduje prohlubeň v Mariině klíně, tak pojetím záhybů roucha a výrazem obličeje. Přestože autorství sochy není známo, jde o poměrně kvalitní práci související s některou z regionálních sochařských dílen a současně doklad svébytné umělecky kvalitní barokní transformace staršího vzoru milostné sošky z nejvýznamnějšího severočeského mariánského poutního místa Bohosudov (zprostředkovaný chomutovskou jezuitskou kolejí).

Původní evidenční list památky umisťuje sochu v roce 1967 k sídlišti u silnice na Otvice s doporučením přemístit trpící sochu od frekventované silnice na bezpečnější místo.

V knize Sochy Chomutova Jaroslava Pachnera (vydalo statutární město Chomutov 2013) se píše o soše na stranách 92 a 93:

Před hlavní vstupní bránou hřbitova v Horní Vsi dnes stojí masivní sousoší Piety, tedy Sejmutí z kříže, které zjevně stávalo ve zcela jiném prostoru. Původní stanoviště tohoto mohutného pískovcového sousoší bylo na okraji Mostecké ulice za chomutovským gymnáziem naproti kapličce z roku 1692, jež byla postavena z odkazu cechovních mistrů, kteří přišli o život při posledním švédském vpádu do Čech na konci třicetileté války. Velké pískovcové sousoší pak bylo v blízkosti kaple postaveno v roce 1725. Při rozšiřování vozovky silnice vedené na Most byla Pieta v roce 1977 přemístěna ke hřbitovu v Horní Vsi.

Na místě kaple a sousoší na Mostecké ulici stával opevněný tábor Švédů, kteří v roce 1647 přitáhli k Chomutovu.  Ač se město nebránilo, byla odtud rozstřílena vrata Vinohradské neboli Mostecké brány. Stavba kaple a také i Piety byla upomínkou na smrt dvou cechovních mistrů umučených Švédy při vymáhání výpalného. Až na přelomu 17. a 18. století přišel čas na to, aby tyto smutné události byly připomenuty.

Hřbitov v Horní vsi byl přesunut od kostela sv. Barbory po roce 1837. Starý hřbitov býval v dnešním parčíku s pomníkem obětem I. světové války. Nový hornoveský hřbitov vznikl u staré cesty, která od Lipské silnice vedla přes Černý vrch sedlem Hradiště na horskou ves Strážky. Byla to jedna z těch starých cest, které vedly přes Krušné Hory do Saska. Jako hlavní obchodní cesta byla nakonec upravena Lipská ulice, která dále vedla na Krásnou Lípu, Dominu a Křimov.

Podstavec barokní Piety tvoří mohutný pískovcový blok konvexně a konkávně prolomený s pilastry na nárožích. Druhý stupeň tvoří blok s plastickými reliéfy, které jsou dnes značně poškozené. Pieta sedící Panny Marie s Kristovým tělem sejmutým z kříže spočívá nad profilovanou korunní římsou podstavce. Pod prvním dolním blokem bývaly ještě schodišťové stupně. Pískovec sousoší je již dnes značně poškozen, i když v roce 1977 došlo k restaurování a konzervaci kamene. Pro zachování této významné plastiky bude třeba v dohledné době provést zajištění kamene a doplnění odpadávajících částí, aby tato vzdálená památka a vzpomínka na doby třicetileté války zůstala zachována po další staletí.

Pieta je významným sochařským dílem patrně černovických kamenických mistrů.

Výše citovaný nápis na čelní straně je obnoven, ale ve zcela jiném řádkování, než uvádí Památkový katalog: O IHR ALLE DIE / IHR DEN WEEG / VORÜBER GEHET / MERCKET DOCH/ UND SEHET OB / EIN SCHMERTZ/ EN SEY DER / MEINEN/ SCHMERTZEN / GLEICH SEY. Nápis s chronogramem na boku: HONORI ET VENERA / TIONI IESV PATRI / ET / MATRIS DOLOROSae / POSVIT CLIENS / TERVM DEVOTI / COMOTOVSIS