Viklan Dominik

Unikátní skalní útvar viklan Dominik se nachází severně od obce Javorné, která leží ve správním území Bochovska.

Ne snad že bych to považoval přímo za nějaký trend, ale dost často se mi stává, že když se pokouším v konkrétním místě / městě zjistit, co tam stojí za vidění, dostanu tip a prospekt k místům vzdáleným 10, 15, 30 km. Něco podobného se mi stalo v Bochově nedaleko Karlových Varů. Měl jsem dopředu vytipováno, co chci, ale v jedné knížečce byl i výlet k relativně nedalekému viklanu. A protože jsem žádný na vlastní oči doteď neviděl, operativně jsem si přizpůsobil plán cesty a udělal si mírnou zajížďku.

Odbočka modře značené turistické cesty ze silnice mezi Německým Chloumkem a křižovatkou Rybničná / Javorná nejde z auta přehlédnout, stojí tam hned na kraji infotabule, ale zaparkovat tu není kde. Takže jsem dojel až k zámku u Javorné, odkud jsem se prošel po silnici zase kousek zpět. Sám samojediný, mezi polemi, labutěmi, sledován volavkou a s Andulou nad hlavou jsem došel na kraj lesa, kde stojí mezi ruinami stavení cosi jako chalupy. Info nikde žádné, až dodatečně jsem se dočetl, že šlo zřejmě o zbytky zaniklé osady.

Obdobně přímo u odbočky k viklanu, odkud jsou vidět další rozvaliny pod srázem u potůčku, se nedozvíte nic o tom, že jde opravdu o tušený mlýn (viz další text). Takže po cca 20 minutách pochodování už zbývá jen pár metrů šikmo na kraj lesa, kde čeká další infocedule a hlavně samotný viklan. Těleso je to úctyhodné, ale pokud jsem si vyzkoušel já, nehybné. Těžko uvěřit tvrzení, že s ním kdysi hýbal i vítr, teď se kolem něj válí různé klacky a kmeny, kterými se zřejmě kdekdo pokouší uvést tuhle masu do pohybu a asi bez úspěchu. Ale výletní místo pěkné, i s přístřeškem a posezením.

Takže ještě něco oficialit ze zmiňovaných cedulí a různých webů:

Viklan, známý jako Dominik nebo viklan u Rybničné, byl vyhlášen přírodní památkou v roce 1979. Lokalita o rozloze 0,02 ha se nachází v mírném svahu přibližně 2 km severně od Javorné (Gabhorn), zhruba jeden kilometr severovýchodně od vsi Rybničná, části města Bochov v okrese Karlovy Vary v nadmořské výšce 634 m.

Osamocený oblý blok o rozměrech 3,5 m délky, 1,5 m šířky a 2 m výšky je tvořen blokem porfyrické biotitické žuly, patřící do karlovarského plutonu. V horní části je kulovitá prohlubeň, s jejíž existencí je spojována řada pověstí souvisejícími s dávnými pohanskými obětními rituály. Prohlubeň je však nejspíše přírodní skalní mísou.

Viklan stojí na okraji lesa na velmi oblíbeném výletním místě přelomu 19. a 20. století „Ruhenstein“ u dnes již zaniklé osady Viklan (Wackelstein) nad bývalým Rábovým mlýnem (Rabenmühle). Místo však bývalo vyhledáváno výletníky již od 18. Století, což dokazuje několik starých vysekaných nápisů s letopočty 1776 a 1796 na ploše kamene. Některými autory je kámen označován jako starogermánský obětní oltář. O viklanu se poprvé zmiňuje historik F. Bernau roku 1896. Podle historických záznamů býval viklan v minulosti méně stabilní a vychyloval se již při silnějších závanech větru. V letech 1978 a 1980 zachytil historik Stanislav Burachovič lidové pověsti vztahující se k viklanu. Od roku 1979 je viklan chráněn jako přírodní památka.

Kromě historických, profesionálním způsobem provedených nápisů se postupně objevovaly další, amatérské nápisy a rytiny, jež sice viklan v zásadě nepoškozují, snižují však jeho estetickou a kulturně-historickou hodnotu. Opakovaně se objevovaly snahy o vyvrácení viklanu, zatím byly takové pokusy neúspěšné.

Vývoj viklanu je spojován s procesy selektivního zvětrávání žul a odnosu horniny z krajiny. Odolnější jádro horniny se po odnosu okolních zvětralin dostalo na povrch a působením přírodních živlů bylo dále opracováno do nynější podoby. Významným faktorem při vzniku viklanu je i kvádrová nebo kulovitá odlučnost.