weby pro nejsevernější čechy

Busta Josefa Löschnera na Jindřichově dvoře v Kyselce

Článek je součástí seriálu Sochy, skulptury, statue, reliéfy, památníky

V nice věže Jindřichova dvora v Kyselce je osazena busta Josefa Löschnera.

Info na webu Mattoniho stezky:

Promenáda podél řeky Ohře vedla do centra lázní, kde byla pod mohutnými korunami stromů vedle Lázeňské restaurace umístěna busta dr. Löschnera od pražského sochaře Thomase Seidana. Později byla přenesena do stáčírny Löschnerova pramene a posléze do niky věže Jindřichova dvora. Na místě Löschnerova pomníku byl v dubnu 1914 odhalen pomník Heinricha Mattoniho.

Podrobně jako vždy na webu Památky a příroda Karlovarska:

Bustu významného regionálního lékaře, balneologa a vysokoškolského profesora dr. Josefa Wilhelma von Löschner (1809-1888) na vysokém podstavci nechal zřídit v roce 1884 tehdejší majitel zdejších lázní Heinrich Mattoni při hlavní promenádní cestě v parku mezi Jindřichovým dvorem a Lázeňskou restaurací uprostřed obce Kyselka (Giesshübl-Sauerbrunn). Löschner, kterého pojilo s Mattonim hluboké přátelství, žil v nedalekém Velichově a velice se zajímal o vzkvétající lázně Kyselka a již v roce 1846 vyšlo první vydání jeho německého spisu o účincích zdejších minerálních pramenů. Autorem pomníku byl pražský sochař Thomas Seidan. Slavnostní odhalení busty proběhlo dne 24. srpna 1884 za osobní účasti samotného zasloužilého lázeňského lékaře Josefa Löschnera.

Někdy v době před první světovou válkou byla busta Josefa Löschnera snesena a podstavec patrně odstraněn. V roce 1914 byl následně na místě objektu vztyčen pomník Heinricha Mattoniho. Löschnerova busta byla poté přenesena do interiéru stáčírny Löschnerova pramene, kde byla osazena na bohatě zdobené konzole mezi okny. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války a ukončení provozu stáčírny byla busta přenesena a umístěna na novém nízkém podstavci v nice věže Jindřichova dvora.

Po privatizaci zdejších lázeňských objektů na počátku devadesátých let 20. století a devastaci bývalých lázní však přestala být busta udržována a postupně chátrala. Následně byl ve výklenku u busty necitlivě vyveden vývěr Ottova pramene, svedený od uzavřené Ottovy kolonády. Samotná busta byla následně mechanicky poškozena, byla uražena část nosu lékaře. Poškozená plastika byla proto převezena do depozitáře. V roce 2012 byla krátkodobě zpřístupněna veřejnosti v rámci výstavy Hvězdné nebe nad Kyselkou v Krajském muzeu v Karlových Varech.

V roce 2014 nechala obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka přeložit vyustění Ottova pramene do prostoru před pomníkem Heinricha Mattoniho v bývalém lázeňském parku. Následně nechala společnost vytvořit kopii busty Josefa Löschnera ze zapůjčeného originálu, který se nachází ve vlastnictví společnosti Karlovarské minerální vody, a.s. Kopii busty včetně nové nápisové desky vytvořila sochařka MgA. Veronika Kudláčková-Psotková spolu s výtvarníkem MgA. Romanem Kudláčekem. Busta byla následně osazena na renovovaném podstavci v nice věže Jindřichova dvora. Dne 24. dubna 2014 poté proběhlo za velké účasti místních obyvatel slavnostní odhalení obnovené busty Josefa Löschnera, které požehnal spolu s nově upraveným vyústěním Ottova pramene plzeňský biskup František Radkovský.

Busta z bílého mramoru v antických formách představuje lékaře jako prostovlasého muže, oděného pouze v toze. Základnu busty tvořil nízký sloupek s profilovanou patkou a hlavicí na nízké hranolové podestě. Busta bývala původně umístěna na vysokém zužujícím se hranolovém podstavci s mohutnou profilovanou vynesenou horní krycí deskou a profilovanou patkou. Na přední straně podstavce býval vysekán německý věnovací nápis o zřízení pomníku Josefu Löscherovi Heinrichem Mattonim. Základnu podstavce tvořil hranolový sokl. Podstavec býval postaven na kamenném podstavci se zkosenými okraji.

V nice Jindřichova dvora byla busta posazena na nízkém hranolovém podstavci obloženém pískovcovými deskami s mramorováním. Na přední straně podstavce býval vyveden český věnovací nápis: „MUDr. JOSEF LÖSCHNER. PRVNÍ PROFESOR BALNEOLOGIE NA PRAŽSKÉ KARLOVĚ UNIVERZITĚ. 1809-1888“.

Tagy