Židovský hřbitov Bezdružice (Weseritz)

Židovský hřbitov v Bezdružicích je volně přístupný na žlutě značené turistické stezce v lese mezi městem Bezdružice a obcí Řešínem.

Samotný hřbitov o dnešní rozloze 1655 m2 byl založen v roce 1761. Byl zřízen na pozemku, který daroval roku 1760 tehdejší majitel bezdružického zámku z rodu Löwensteinů. Údaje o židovském osídlení v Bezdružicích jsou rozporuplné, podle některých zdrojů (Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě – Jan Heřman) vzniklo před r. 1603, podle jiných první židovská rodina přišla do Bezdružic asi v roce 1694. Židovská obec v Bezdružicích byla podle některých zrušena na základě zákona z r. 1890 a správu hřbitova převzala do nacistické okupace židovská obec v Chodové Plané, podle jiných konec bezdružické židovské obce nastal dnem 18. 5. 1938, kdy jí poslední rabín Jakub Folkmann, zrušil. Ve městě jsou dodnes dochovány zbytky synagogy.

Na zdejším hřbitově byli pohřbíváni zemřelí také z náboženských obcí Cebiv, Lestkov, Krsy, Skupeč a mnoha dalších okolních obcí. V letech 1840 – 1894 zde bylo provedeno 350 pohřbů. Z toho lze usuzovat, že se na hřbitově nacházelo kolem 500 náhrobků. Tolik náhrobků se do dnešních dnů nedochovalo, náhrobky byly ze hřbitova hojně odváženy za II. světové války.

Dnes se na ohrazeném pozemku nachází cca 100 náhrobků (podle některých zdrojů až 200 včetně fragmentů), převážně z druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, tedy přibližně až do druhé světové války. Některé náhrobky, které byly ze hřbitova odvezeny, se podařilo na hřbitov vrátit. Nejstarší dosud nalezený náhrobek pochází z roku 1779, většina náhrobků má nápisy v hebrejštině.

Aktualizace 2019 – od Sylvy Šauerové, autorky chystané knihy o dějinách česko-německého osídlení v bývalé farnosti Krsy a okolí (t.j. vsí z někdejšího panství Bezdružice s přesahem na Tepelsko) – „Stély z řešínského židovského hřbitova byly kdysi použity při stavbě bezdružického kravína„.

Během let 2010 a 2011 prošlo dříve silně zanedbané místo (např. kniha Židovké památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku z Olympie z roku 2009 hřbitov vůbec nezmiňuje) kompletní rekonstrukcí, byly vykáceny náletové dřeviny a zachované náhrobky byly postaveny a očištěny. Část jich je vyskládána v rohu dochované ohradní zdi. Ve spodní části hřbitova v jihovýchodním rohu jsou odhaleny dochované základy a podlaha márnice.

PS: Až na infotabuli v Rabštejně nad Střelou jsem se dočetl, že zvláštní stély v podobě zlomeného stromu, které jsem dosud nikde neviděl, znamenají předčasně ukončený život.

Z archivu ČT ->