Pražská brána v Rakovníku

Jednou z dochovaných městských bran v Rakovníku je Pražská brána na křižovatce ulic Pražská, Tyršova a Smetanova.

Pozůstatky opevnění jsou kulturní památkou:

Zbytky městské fortifikace z doby po roce 1516. Dochovány úseky hradby a příkopu, Vysoká a Pražská brána. Obě brány ve formě průjezdních hranolových věží, Vysoká s předbraním. Velmi dobře dochované příklady staveb svého druhu.

Městské opevnění probíhá na obvodu historického jádra města. Fortifikační systém byl tvořen hradbou s dovnitř otevřenými baštami, čtyřmi branami a příkopem, který byl od hradby oddělen jen úzkou neohrazenou bermou. V severním svahu města byla podle pozůstatků v bývalé děkanské zahradě hradba vystavěna na sypaném zemním valu. Hradba byla zakončena krytým, patrně hrázděným ochozem, který se uplatňoval také pod kuželovými střechami bašt. Z fortifikačního celku se k dnešku dochovaly úseky hradby bez bašt, dvě brány, dva úseky příkopu, 5 klíčových střílen druhotně zazděných v novodobé zdi a částečně také uvedený val v děkanské zahradě.

Předmětem ochrany je: hradba, val, příkop, střílny, Vysoká brána a Pražská brána.

Brána městského opevnění postavená v roce 1516 stojí na východním okraji někdejšího města, východně od kostela sv. Bartoloměje. Zdivo kamenné (hrubě upravené pískovcové kvádříky), neomítnuté. Stavba má podobu průjezdního hranolu o straně 9-10 m a výšce 12 m, dole rozšířeného nevysokým soklem z velkých kvádrů, jimiž jsou armována i nároží. Přízemí věže tvoří průjezd s plnou valenou klenbou, oba hrotité portály jsou vně prostě okosené a opatřené pravoúhlým trnožem. Venkovní, východní portál lemuje pravoúhlá vpadlina pro padací most, v jejíchž horních rozích se dosud nalézají obě dřevěné kladky. Průjezd býval mimo mostu uzavírán rovněž dvěma dvoukřídlými vraty za oběma portály, jak dosud dokládají dvě nadpražní břevna. Nad průjezdem jsou dvě plochostropá patra, spojená vnitřním dřevěným schodištěm. Obě podlaží osvětlují čtvercová okénka v pískovcových, vně okosených ostěních, pět v prvním patře a tři ve druhém patře, druhé z pater je nadto na východní straně opatřeno klíčovou střílnou. Interiér brány je v prvním patře přístupný půlkruhově sklenutým portálkem, dnes krytým sedlovou stříškou. K portálku stoupá recentní schodiště od západu, z pozemku dnešního muzea. Předmětem ochrany je brána – stavba a pozemek na st. p. 217.

V městských propagačních materiálech se praví:

Přes padací most Pražské brány se vjíždělo do Rakovníka směrem od hlavního města. Brána v dnešní podobě nahradila roku 1516 původní dřevěnou bránu Zákosteleckou. Byla postavena během jediného roku díky šikovnosti kamenického mistra Jana a tesaře Jakuba Městeckého. Její rozšafné akurátní proporce připomínají selku. Má dvě poschodí a výšku 23 metrů. Současná expozice uvnitř mapuje historii rakovnických ostrostřelců. Touto branou byla zahájena výstavba kamenných městských hradeb. Exteriér je dnes ochuzen  o někdejší omítky, zato si však uchoval původní krov s hrázděnými nárožními vížkami. Vnější průčelí je pozoruhodné stopami po padacím mostu – pravoúhlou vpadlinou kolem lomeného portálu průjezdu a kladkami pro lana či řetězy. K jižními boku brány přiléhá úsek hradební zdi, který si uchoval původní výšku, je však bez někdejšího hrázděného krytého ochozu. Z něj se vstupovalo do prvního patra brány dochovaným portálkem.

Něco se dá najít na netu a samozřejmě i v knize, kterou v souvislosti s branami používám:

Brána byla roku 1903 zrekonstruována podle návrhu architekta Ludvíka Láblera.

Pozdně gotická brána má podobu hranolu o výšce 12,3 m, stojícího na půdorysu o rozměrech 9,8 x 9,47 m. Zdi jsou silné 1,4 až 1,6 m a jejich vnější podobu utváří hrubě tesané pískovcové kvádříky. Vysokou sedlovou střechu doplňují čtyři výrazné nárožní věžičky na vyložených konzolách. Přízemní průjezd s valenou klenbou mezi dvěma jednoduchými zkosenými portály býval z obou stran uzavírán dvoukřídlými vraty, z vnější strany se spouštěl i padací most. Věž má dvě plochostropá patra s vnitřním dřevěným schodištěm, která jsou ze všech stran osvětlena malými okénky, v prvním patře pěti, ve druhém třemi. Ve druhém patře je směrem z historického města také jedna klíčová střílna.

Zajímavostí je, že na této straně brány býval svého času ve výklenku nad vjezdem umístěn kalich jako symbol husitství a částečně se dochoval i už opršalý latinský nápis na omítce. Jde o výzvu císaře Rudolfa II., aby sem přijíždějící obchodníci živili královskou komoru. Roku 1599 vypukl v Praze i jinde v Čechách mor. Císař Rudolf se odstěhoval do Plzně a do Rakovníka se přestěhovala královská komora. Aby mor nebyl zavlečen do města a královská komora přece tu netrpěla hladu, z rozkazu císařova byla vepsána v omítku brány výzva, aby „každý, kdo co na prodej veze, nejinam než do Rakovníka vezl a komoru i služebníky naše fedroval“.

Interiér Pražské brány je přístupný v prvním patře přes schodiště z pozemku muzea:

V prvním patře najdete stručnou prezentaci vývoje městského opevnění včetně historie brány a předměty dokreslující zajímavou historii Sboru rakovnických ostrostřelců. Dějiny střelců a ostrostřelců jsou zachyceny od založení spolku v roce 1514 až do současnosti. Jsou zde vystaveny malované terče, prapory, uniformy, zbraně, archivní dokumenty, ceny ze střeleckých soutěží a fotografie. Ve 2. patře Pražské brány se nachází replika střelnice z 20. let 19. století, kde si mohou návštěvníci vyzkoušet svůj střelecký um do terčů papírových i malovaných a vyfotit se ve fotopointu jako setník (velitel sboru) a nadporučík.

Tomáš Koutek: Městské brány v Čechách – Historická zastavení, Nakladatelství Brána 2003

Rakovnická Pražská brána je natolik charakteristickou, ojedinělou stavbou, že ji můžeme směle označit za jeden ze symbolů města. Staviteli byli pravděpodobně Jan a Jakub Městečtí.

Brána má podobu více než 12 metrů vysokého průjezdného hranolu téměř čtvercového půdorysu (9,8 x 9,2 metru). Její základnou je sokl z velkých kvádrů a samo její zdivo je z hrubě tesaných, nestejně velkých pískovcových kvádříků, kladených do řádků.

Přízemí tvoří průjezd, zaklenutý valenou klenbou se shodným hrotitými portály se světlostí 3,6 m. Venkovní portál je lemován vpadlinou pro padací most.

Nad průjezdem se nacházejí dvě nestejně vysoká patra s trámovými stropy, jejichž stěny mají sílu 1,2 až 1,3 metru. V horním patře je centrálně umístěná, k východu obrácená klíčová střílna.

Více než 10 metrů vysoká dlátková střecha brány má v každém rohu hrázděný arkýřový vikýř, nesený kamennými konzolami. Každý z vikýřů je kryt vysokou jehlancovitou střechou.

Původní vstup do těla brány byl v severní stěně a připomíná ho dnes zazděný portálek, který několika schody v síle zdi vedl na dřevěné schodiště, klesající k patě věže.

Dnešní půlkruhový vstupní portál, nacházející se v jižní stěně brány, byl původně vchodem na hradební ochoz.

Brána byla do dnešní podoby upravena v roce 1903 stavitelem Ludvíkem Léblerem. Přes tuto úpravu se do dnešních dnů dochovala téměř v téže podobě, v jaké byla před pěti sty lety vystavěna.