Socha T. G. Masaryka v Čermákových sadech v Rakovníku

V Čermákových sadech v Rakovníku u bazénku naproti sokolovně stojí socha Tomáše Garrigue Masaryka.

Pomník není původní, jedná se o volnou kopii:

Původní socha a podstavec dílem sochaře Josefa Fojtíka, odhalena 28. 10. 1930. V r. 1940 pomník stržen, zachováno pouze poprsí. Po druhé světové válce znovu odhalen 9. 5. 1946, r. 1953 zcela zničen. R. 1990 zřízena Nadace na obnovu pomníku, sochaři M. Pangrác a Fr. Radvan vytvořili pomník nový. 7. 9. 1997 pomník odhalen již potřetí.

V průčelí podstavce vytesán text: „T. G. Masaryk – první prezident republiky Československé, zakladatel státu, průkopník nové Evropy, myslitel, bojovník, budovatel, apoštol demokracie a sociální spravedlnosti, otec živoucích, příklad budoucím.“

Podrobněji:

Původní sochu, stojící na kraji Rakovnického parku naproti sokolovně, vytvořil dnes již téměř zapomenutý sochař Josef Fojtík (1890-1966). Práce na soše slavného československého prezidenta mu byla svěřena v roce 1928, kdy se na jejím zhotovení usnesla městská rada. Fojtík již pro rakovnický park vytvořil několik soch (busta Bedřicha Smetany, socha M. R. Štefánika) a tak mu byla tato zakázka svěřena takřka automaticky. Tím si ovšem Fojtík vytvořil několik doživotních sochařských rivalů, kteří se o práci na soše také ucházeli.

Socha měla být velkolepým dílem, novým symbolem Rakovníka. Rozpočet na její zhotovení byl 104 000 Kč (plat rolníka se v té době pohyboval kolem 6 600 Kč za rok), což byl nemalý kapitál. Místo pro sochu bylo určeno u hlavního průjezdu Rakovníkem, aby ji nikdo nemohl přehlédnout. Na tomto místě, kde byl již kamenný podstavec, stála ještě před sochou nevzhledná keramická váza, ozdoba ze zdejší šamotové továrny.

Samotná socha vznikala ve Fojtíkově pražském ateliéru. Její zhotovení do 7. března 1930, na den prezidentových narozenin, ale sochař nestihl. Místo slavnostního odhalení sochy se tak konalo jen obřadní položení základního kamene. Přesto bylo položení kamene spojeno s mohutnými oslavami, na nichž promluvila řada významných osobností.

Na začátku července se práce na soše chýlily ke konci, ale kvůli autenticitě samotné sochy odmítl Fojtík pracovat pouze s fotografiemi Masaryka a požadoval osobní návštěvu prezidenta v jeho ateliéru. Ten skutečně vyhověl a 23. července Fojtíkův ateliér navštívil. Slavnostní odhalení sochy v Rakovníku se nakonec uskutečnilo 28. října roku 1930.

Tím však osud sochy nekončí, spíše začíná. Za protektorátu byla socha trnem v oku okupantům, kteří do sochy rádi stříleli, ničili ji a popisovali. Dne 25. června 1940, deset let po svém odhalení, musela být socha, již značně poškozená, odstraněna.

Po roce 1945 začali lidé po soše pátrat. Její trup nalezl sám autor Fojtík ve sběrně kovů, jelikož celá socha byla z bronzu. Nalezly se postupně i další části kromě levé nohy, která dle dokumentace skončila ve slévárně v Hamburku.

Znovuodhalení sochy proběhlo za dalších oslav dne 9. května roku 1946. Kvůli Masarykovu demokratickému vystupování se ale socha znelíbila i představitelům komunistického režimu. Socha tak byla dne 30. dubna roku 1953 znovu odstraněna, v kasárnách rozsekána a rozvezena do továren po celé republice.

Až situace po r. 1989 přinesla novou naději. Nalezly se Fojtíkovy náčrty, plány a řada fotografií. Pro obnovu díla byl vybrán akademický sochař Miroslav Pangrác. Ten se ovšem rozhodl jít jinou cestou. Nepojal Masaryka jako hrdého muže, nýbrž jako zamyšleného starce. Třetí odhalení tak proběhlo 7. září 1997 a namísto oslav bylo provázeno značně negativními ohlasy. Důvodem byla nejen podoba sochy, ale i její cena – nová, menší a snad i nepříliš povedená socha vyšla městskou kasu na 1 358 000 Kč.

Spolek pro vojenská pietní místa:

Nápis:
T. G. MASARYK

PRVNÍ PRESIDENT
REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
ZAKLADATEL STÁTU
PRŮKOPNÍK NOVÉ EVROPY
BUDITEL BOJOVNÍK BUDOVATEL
APOŠTOL DEMOKRACIE
LIDSKOSTI
A SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOSTI
OTEC ŽIVOUCÍCH
A PŘÍKLAD BUDOUCÍM

Poznámka:
Původní pomník T.G.M. byl v Rakovníku instalován na počátku 30. let 20. století a byl vytvořen sochařem Josefem Fojtíkem. Za 2. světové války byl ukryt, zůstal vcelku nepoškozen a po válce byl znovu odhalen. V 50. letech byl ale definitivně zničen a to včetně jeho sádrového modelu.

Po sametové revoluci přičiněním Nadace pro obnovu pomníku T.G.M. v Rakovníku byl akademickým malířem, panem Václavem Zoubkem, vybrán jeden z návrhů vytvořený sochařem Miroslavem Pangrácem. Současná socha vznikla v ateliéru pana Františka Radvana. Náklady na výrobu pomníku činily asi 1,5 milionu korun. Peníze byly vybrány při veřejné sbírce. Na Masarykův pomník se složili obyvatelé Rakovníka i okolních obcí a přispěli rovněž rodáci a krajané žijící v zahraničí. Za spolupráce sochařů M. Pangráce a F. Radvana byl pomník vytvořen a následně slavnostně odhalen v Čermákových sadech na podzim roku 1997.

A ještě jedna verze:

V roce 1928 se v Československu masově slavilo desetileté výročí vzniku republiky. Tehdy byl ve středočeském městě Rakovník z iniciativy místní jednoty Československé obce legionářské ustaven Výbor pro zřízení pomníku presidentu T. G. Masarykovi v Rakovníku. Za autora pomníku byl vybrán profesor Uměleckoprůmyslové školy v Praze, sochař Josef Fojtík. Pomník měl být odhalen v roce 1930 při příležitosti Masarykových osmdesátých narozenin. Fojtíkovi se však nepodařilo dokončit sochu včas, takže 9. března 1930 byl v Čermákových sadech nedaleko kostela sv. Bartoloměje slavnostně položen pouze základní kámen k pomníku. Jako první na něj symbolicky poklepal sociálnědemokratický poslanec František Tomášek. Práce na soše se mezitím chýlila ke konci. Fojtík ale požadoval, aby konečné tvarování hlavy mohl provést podle živého modelu. Díky politickým konexím se podařilo získat prezidentův souhlas. Masaryk navštívil Fojtíkův ateliér 23. července 1930. Hotový Masarykův pomník byl slavnostně odhalen v den výročí vzniku republiky, 28. října 1930. Na jeho soklu byl k návrhu sociálnědemokratického poslance Františka Soukupa umístěn nápis: T. G. MASARYK – PRVNÍ PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ – ZAKLADATEL STÁTU – PRŮKOPNÍK NOVÉ EVROPY – BUDITEL, BOJOVNÍK, BUDOVATEL – APOŠTOL DEMOKRACIE, LIDSKOSTI A SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOSTI – OTEC ŽIVOUCÍCH A PŘÍKLAD BUDOUCÍM.

Za německé okupace se Masarykův pomník stal terčem útoků členů českého fašistického hnutí Vlajka. Dne 25. června 1940 byl odstraněn. Část bronzové sochy byla později věnována na protektorátní sbírku kovů. Po skončení války byla socha již jen torzem – chyběly jí nohy. Fojtík pomník zrenovoval. Díky dalšímu žulovému kvádru v podstavci se dílo zvýšilo o 60 cm oproti původnímu stavu. K znovuodhalení Masarykova pomníku došlo při oslavách prvního výročí osvobození od německé nadvlády, dne 9. května 1945. Pět let po uchopení moci komunisty byl pomník podruhé odstraněn. Dne 30. dubna 1953 monument strhli a odvezli vojáci rakovnického útvaru. Masarykova socha byla poté nenávratně zničena.

Po listopadu 1989 se rychle ujala myšlenka na navrácení Masarykova pomníku do Rakovníku. Dne 3. srpna 1990 zahájil činnost Výbor pro obnovu pomníku TGM. Protože se nedochoval sádrový odlitek Fojtíkovy sochy, byl akademický sochař Miroslav Pangrác pověřen vytvořit sochu novou. Ztvárnil ji odlišně než Fojtík. Zatímco Fojtík vypodobnil Masaryka jako hrdého a bojovného muže, v Pangrácově intepretaci je Masaryk pokorný a zamyšlený. Byl osazen na podstavec z roku 1946. Nový Masarykův památník byl instalován na tradiční místo v Čermákových sadech, které bylo obohaceno o vodní plochu obdélníkového tvaru. Třetí odhalení pomníku se uskutečnilo 7. září 1997.

O vzniku novodobé verze zde ->

Ač se o tom nedá nikde najít oficiální zmínka, socha má mladší dvojče na náměstí ve Slaném.