Bývalé popraviště na Šibeničním vrchu u Bečova nad Teplou

Finálním zastavením naučné stezky Šibeniční vrch v Bečově nad Teplou je místo na stejnojmenném kopci (629 m n. m.), na němž se nachází pozůstatek kruhové šibenice.
Objekt je od 26. 8. 2004 kulturní památkou:

Relikt někdejšího popraviště na Šibeničním vrchu nad městem. Kamenná konstrukce pochází patrně z 16. století. Jedná se hmotný doklad vykonávání hrdelního práva v daném městě.

Torzo zdiva kruhové šibenice. Ta měla v průměru 4,8 m. Výše dochovaného zdiva se pohybuje od 0,6 do 1,3 m. Jeho šíře je 0,85 m. Zdivo je provedené povětšinou z rozměrnějších žulových bloků nepravidelného tvaru. Jako pojivo zde byla využita vápenná malta. Na severní straně se nachází vstup. Ten je přístupný po schodišti o dvou kamenných stupních.

Na místě stávajících reliktů kruhové šibenice se předpokládá existence starší dřevěné konstrukce shodného účelu. Ta patrně vznikla již v 15. století. Zánik popraviště je spojen se soudními reformami císařovny Marie Terezie, která r. 1765 odebrala řadě měst hrdelní právo.

V popisu NS:

Torzo kruhové šibenice o průměru 4,8 metru se nachází asi 1 kilometr od města. Šibenice je datována do období 16.–18. století.

Hrdelní právo získal Bečov roku 1399 v rámci dalších městských výsad a zřejmě hned poté vznikla jednoduchá dřevěná šibenice. Právo útrpné a výkon trestů zajišťoval v 17.–18. století pravděpodobně kat z Jáchymova. V 16. století bývalo vězení pro poddané zřejmě v hradu, další zmínka udává, že v 17.–18. století se tyto prostory nacházely někde u hradeb. Šibenice v Bečově ztratila svůj význam po roce 1765, kdy bylo městu odňato hrdelní právo. Tyto objekty byly zpravidla bořeny v závěru 18. a v 19. století.