Pražská brána ve Velvarech

V ulici Pražská ve Velvarech je k vidění jediná dochovaná městská brána.

Pozůstatky opevnění jsou kulturní památkou:

Městské opevnění probíhalo na obvodu města, ležícího v takřka rovném terénu jižního břehu Velvarského potoka. Systém opevnění, které až na nevelké zbytky zaniklo, není zcela jasný. Zdá se, že jednoduchá obvodová hradba, stavěná z lomového kamene, byla vystavěna na zemním náspu, který se dosud rýsuje v severní části východní strany městského obvodu. Do města se vstupovalo čtyřmi branami – na severu Roudnickou (zbořena v roce 1841), na západě Malovarskou (na jejím místě vznikla v letech 1573 – 1576 renesanční Slanská brána, ta byla zbořena v roce 1878), na jihu Pražskou a na východě Chržínskou (Mělnickou).

Předmětem ochrany je hradba, Pražská brána, Stará fortna čp. 203 a vymezené pozemky.

Něco se dá najít na netu a samozřejmě i v knize, kterou v souvislosti s branami používám:

Tomáš Koutek: Městské brány v Čechách – Historická zastavení, Nakladatelství Brána 2003

Pražská brána byla postavena v roce 1580 za purkmistra Jiřího Mydláře vlašským stavitelem Bartolomějem Vlachem na základech starší, zřejmě gotické brány. Byla součástí opevnění města, které se koncem 16. století skládalo ze čtyř bran, malé postranní branky zvané fortna, hradeb, zpevněných na několika místech masivními baštami a vodních příkopů. Přes příkopy pak k branám vedly dřevěné mosty a lávky. Pražská brána je přístupná celoročně na požádání v Městském muzeu Velvary. Konají se zde příležitostné výstavy.

Z hlavních velvarských bran se do našich časů dochovala pouze jižní, Pražská brána, uzavírající Pražskou ulici.

Není původní Pražskou branou, dokončena byla až v září 1580. Byla zbudována na základech původní stejnojmenné brány, o níž je zmínka v pamětní knize již roku 1527.

Stavebníkem byl Bartoloměj (Bartoň) Vlach. Při slavnostním předání bylo do makovice nad lucernou vepsáno několik jmen konšelů a obecních starších, přidány byly též žalmy sv. Davida.

V roce 1700 dostala věž novou střechu. Nákladem 160 zlatých a jednoho strychu žita ji zbudoval pražský tesařský mistr Jiří Hakenmiller.

Při opravě byly ve střeše zřízeny dvě prkenné půdy, podlaha spodní půdy byla vydlážděna kamennými dlaždicemi. Střech kryje prejzová krytina.

V roce 1701 byla podle radního usnesení opravena vrátnice a na báň byl osazen plechový orel. Báň věže spadla při vichřici dne 16. 11. 1731.

Brána je třípatrová věž, jednotlivá patra jsou oddělena římsami. První a druhé patro má na lícovém průčelí po jednom okně, do nejvyššího patra byly v 90. letech 20. století opět vsazeny věžní hodiny. První a druhé patro bylo původně obytné.

Přízemkem prochází valeně klenutý průjezd, jehož portál je zdoben dekorativními kvádry. Průjezd prochází pod věží, sousedním domem vede užší pěší průchod. 

Do výšky druhého patra je na levé straně (při pohledu k náměstí) přistavěn boční přístavek, v němž se nachází schodiště.

Věž je kryta jehlancovou střechou s lucernou a drobnou cibulovou bání.

Interiéry brány v současnosti slouží jako příležitostné prostory pro pořádání výstav.

Na fasádě je městský znak. Roku 1995 opraveno průčelí.

Rozsáhlé info je na webu Památkové péče na Slánsku:

29. 5. 2013 – Velvary – obnova střechy Pražské brány

První památkou, která prošla letos v našem kraji částečnou obnovenou je Pražská brána ve Velvarech pocházející v jádru z roku 1580, nejvýraznější pozůstatek původního městského opevnění. Předmětem prací bylo zastřešení věže tvořené stanovou střechou krytou prejzy s lucernou a cibulí. Ve špatném stavu se vlivem dlouhodobého zatékání nacházely zejména tesařské konstrukce spodní části krovu. Jako zásadní chyba se ukázala instalace otevřeného mřížového poklopu v lucerně při poslední obnově (1995), kterým se voda dostávala bez větších obtíží dovnitř a způsobila havarijní stav středního rámu, který celou konstrukci věže vynáší. Nosný rám nakonec poklesl a způsobil mírný náklon věže k západní straně.

Pokles se zastavil až na stropní konstrukci posledního patra věže. Značně poškozené byly také pozednice. Z hlediska celkové statiky objektu bylo třeba situaci bezodkladně řešit. Technologický postup byl v rámci předchozí obnovy zanedbán také při pokládce prejzové krytiny, která nebyla přichycena drátky, což se stává značným problémem při vysokém sklonu horní části střechy (85°).

Po demontáži dožilé střešní krytiny byly vyměněny nebo nastaveny poškozené krovové prvky. V poměrně dobrém stavu se nacházela jen horní část konstrukce, do níž nebylo zasahováno vůbec. Vyměněn byl také záklop stropu posledního patra. Specifikem zastřešení této památky je poměrně nízký sklon střechy při okapní hraně. Pro funkční řešení bylo třeba modifikovat detail kladení krytiny doporučený výrobcem tak, aby vyhovoval požadavkům památkové péče a pohledově se pokud možno uplatňovala pouze krytina tradičním způsobem s dostatečným přesahem přes římsu při absenci dešťových svodů. Na závěr byla vyspravena římsa.

Výsledek je dalším z důkazů vzorné péče města Velvar o své kulturní dědictví, kterou by mohlo být pro mnohé příkladem hodným následování. Práce zajišťovala v průběhu měsíců dubna a května firma HB Delta ze Vsetína, která ve městě před nedávnem realizovala také obnovu střechy radnice čp. 1. Práce byly podpořeny Ministerstvem kultury ČR z programu Regenerace městských památkových zón.

25. 5. 2016 – Zahájení obnovy Pražské brány ve Velvarech

Pražská brána se dochovala jako jediná ze čtyř velvarských bran a je také nejvýraznějším pozůstatkem původní fortifikace královského města. Byla postavena vlašskými staviteli patrně na starších základech roku 1580 a následně upravena v 18. století, kdy získala jehlancovou střechu s lucernou ukončenou cibulovitou bání.

V posledních letech prošla obnovou střecha i vlastní dřevěná konstrukce krovu, byla rehabilitována omítka i kamenné prvky v přízemních patiích brány, a to zejména v průjezdu. V polovině května letošního roku započala obnova fasády a kamenných prvků s heraldickou výzdobou.

Brána je kulturní památkou zaspanou na Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR, nachází se v městské památkové zóně města Velvar, a proto všechny práce probíhají pod dohledem zástupců památkové péče a v souladu s vydaným závazným stanoviskem.

V současné době byly odstraněny nesoudržné části a novodobé doplňky kamenné bosáže, přičemž byl odkryt starší povrch kamene. Spáry tak nyní zabírají více prostoru a dají tak „vyniknout“ jednotlivě hrubě opracovaným kamenným bosám. Ve snaze přiblížit se původnímu vzhledu brány, bude toto zjištění prezentováno spolu s odpovídající barevností omítek.
V rámci přípravy obnovy heraldické výzdoby byly odebrány vzorky barevnosti, které kromě zlacení, jež bude obnoveno, neprokázaly výskyt barevných pigmentů, které by se mohly stát podkladem pro realizaci barevné rekonstrukce znaků. Nyní na tomto úseku probíhá čištění a zpevnění kamene.

Práce, které provádí firma BASANO, s. r. o. a restaurátorská firma AKANT ART, v. o. s., budou probíhat téměř až do poloviny srpna letošního roku. Obnovu památky financuje vlastník, Město Velvary za podpory dotačního fondu Ministerstva kultury ČR.

20. 8. 2016 – Obnova Pražské brány ve Velvarech / dílo předáno

Již nějakou dobu bylo možné Pražskou bránu vidět bez demontovaného lešení, avšak teprve v posledních týdnech je možné nový nátěr fasády vstřebat společně s dokončenými pracemi na kamenných prvcích. Čas tomu tak chtěl, aby se nyní společně s kostelem sv. Jiří, kde byla v polovině letošního srpna dokončena poslední etapa obnovy fasády, staly znovu zářícími klenoty královského města Velvar, jejichž střešní silueta je vidna z dáli.

Již od poloviny května byly zahájeny zednické a restaurátorské práce. Největší pozornost bylo nutno věnovat kamenné bosáži (plastickému kvádrování zdiva) a zlacené heraldické výzdobě v přízemí objektu.

Zpočátku byly restaurátory identifikovány nepůvodní tmely či doplňky. Ve spolupráci se zástupci památkové péče (NPÚ) byly analyzovány a hodnoceny nepůvodní tvůrčí postupy, na jejichž základech výkonný orgán památkové péče (odbor kultury MěÚ Slaný) rozhodl o ponechání či odstranění druhotných prvků. Jednalo se především o okrajové, místy celistvé okem patrné doplňky jednotlivých bos, které nevykazovaly pevnou a dlouhodobou soudržnost s podkladem. Pod většinou novodobých doplňků byla objevena řada černých krust. Restaurátoři poznamenali, že v tomto hrubě opracovaném řemeslném stavu s širším spárováním jistě nějaký čas tvořilo bosování dokončené dílo. Z řad památkářů bylo k „obnažené“ variantě přistoupeno i z čistě technického důvodu a tou je dlouhodobá nesoudržnost okrajových částí. Konec konců navrácení doplňků jednotlivým bosám by bylo nesmírnou finanční zátěží i pro samotného vlastníka Pražské brány (Město Velvary). Bosování bylo tedy doplněno převážně umělým kamenem v minimální míře a s co nejvěrnější kopií povrchové úpravy. V závěrečné fázi proběhly lokální nikoliv celistvé lazurní úpravy a retuše. Byla tak zachována patina stáří a dílo nevyzařuje dojmem nového kamenického díla.

Bosáž kolem průjezdu brány korunuje kamenný vlys skládající se z několika desek, členěný volutami a z jižní strany dvěma erby a ze strany severní erbem jedním. V rámci heraldické výzdoby byly odebrány vzorky barevnosti, které kromě zlacení, jenž bylo obnoveno pomocí plátkového zlata, nevykazovaly dostatečný potenciál k celoplošné barevné rekonstrukci. Šetrné čištění povrchu kamene proběhlo pomocí vodní páry, která se kondenzuje na chladnějším povrchu kamene. Přistoupeno bylo posléze ke zpevňování (konsolidaci) kamene. Heraldická výzdoba se dochovala v celistvém stavu. Nutnosti doplnění podlehly pouze části jednotlivých volut.

Závěrem byl upraven průchod pro pěší i samotný průjezd a byly opatřeny novým nátěrem v šedé bílé (tak jako před časem opravená Pražská brána v Mělníku). Barva byla zvolena především pro svoji neutrálnost vzhledem k zátěžově exponovanému prostředí silnice, kterou lze snadno lokálně obnovit tak, aby se odstínem nelišila od okolního nátěru.

Práce provedla firma BASANO, s.r.o. a restaurátorská firma AKANT ART, v.o.s. Obnovu památky financoval vlastník, Město Velvary za podpory dotačního fondu Ministerstva kultury ČR.